Princ mamáčik

Na Mamánka jsem byl docela zvědavý, protože Budařovu knihu z r. 2017 jsem sice nečetl, ale jako herce ho mám rád, navíc mi ten námět přišel vtipný. A musím říct, že mě to svým způsobem ohromilo (v což jsem tak trochu doufal). Působilo to na mě dojmem, že pokud by čistě náhodou někdo pořád nevěděl, jak moc je Budař talentovaný, tak tenhle film ho měl tím talentem přímo převálcovat, protože Budař to sám napsal, produkoval, režíroval, hraje titulní roli, nakreslil obrázky do závěrečných titulků, složil k tomu hudbu a s Veronikou Kubařovou nazpíval i závěrečný duet, který je asi nejkrásnější pohádkovou písní, jakou jsem kdy u české pohádky slyšel, fascinující! (Na druhou stranu už jsem narazil na reakci, že toho Budaře je tam až moc, takže samozřejmě záleží na úhlu pohledu). A ať už se bude o Mamánkovi říkat cokoli, nikdo tomu nemůže upřít minimálně 3 prvenství (alespoň co vím): 1) je to podle mě první česká pohádka, ve které se objevuje klasická hudba (Puccini, Mozart, Verdi ad.), 2) je to také asi první pohádka, kde je princ plešatý, a konečně 3) si také nevybavuji českou pohádku, která by byla tak bytostně autorská a kde by jeden tvůrce zastal tolik rolí, jak jsem již zmínil. Nicméně přes všechen obdiv, který ve mně ten film vyvolal - v první řadě za to, jak se nebojí jít svou cestou a jak vymyká snad všem pohádkám, které se tady po r. 89 natočily - jsem si taky uvědomil, že mě to vlastně bohužel moc nebavilo (v případě těch dvou uřvaných čarodějnic dokonce otravovalo), a nezaznamenal jsem ani, že by se dětičky v kině nějak smály (mnohem víc se smáli dospělí diváci), takže mám trochu podezření (na základě téhle zkušenosti), že dětský divák si to asi moc neužije, pokud ho to přímo nevyděsí (oběšenec Javorský je strašidelný víc než dost), a jsem celkově zvědavý, jakou to bude mít návštěvnost a ohlasy. (26.10.2022)

Tak to zase byla věc. Ani jsem neměla možnost s nikým si o snímku popovídat, protože všichni moji známí to po půlhodině vzdali. Já jsem viděla jen začátek a konec. Uprostřed jsem si dala pauzu a dobře jsem udělala. Horory nemám ráda. Pro koho to natočili? Pro děti to určeno nebylo a pro staré na prahu očekávání smrti taky ne. Čekala jsem humornou pohádku o rozmazleném princi buřtíkovi a dočkala jsem se nudné filozofické úvahy o konci života. (02.01.2024)

Keby to nebol princ, tak je to bežný 39-ročný občan, ktorý býva so svojou mamičkou. Nepripomína vám to niečo? Ako rozprávka je celý príbeh dosť netradičný, lavíruje na hrane viacerých žánrov a musím priznať, že ma dosť bavili. Symbolika života a smrti, postava obesenca, ktorý sa bojí smrti, posvätný dub hovoriaci hlasom Josefa Kemra (v čase natáčania už nebol medzi nami), v pozadí hrajú tóny vážnej hudby. Cítila som podobnú atmosféru ako napr. v Bergmanovej „Siedmej pečati“. (02.01.2024)

Tak ja mám jasno! Toto je najzaujímavejšia domáca filmová rozprávka za veľa rokov! Neuveriteľný Budařov kúsok, husársky už len tým, ako odvážne klame telom jeho názov, plagát aj trailery, ktoré sľubujú akoby niečo vtipné, milé, groteskné či fraškovité... ale dostane rozprávku, aká tu naozaj dlho nebola. Keby sa to volalo aspoň PRINC MAMÁNEK A SMRŤ, tak nepoviem, bolo by tu aspoň akési varovanie či lákadlo, pretože ako pre deti to rozhodne nie je! Čo to ale je, je veľká pecka, také bum po kotrbe konzervatívnym divákom aj tým, čo furt frflú na to, že na rozprávkovom poli nevzniká nič originálne. Premyslenosť Budařovej vízie je fascinujúca a na to, že doteraz nestál za kamerou, je jeho režisérsky rukopis neuveriteľne presný a výrazný, nielen v zvládaní tempa a miery, ale hlavne v majstrovstve, s akým dokáže preskakovať medzi humorom a hororom. Prekvapivo pestrá paleta ich foriem a vyváženosť, s akou sa striedajú, je taká, že aj taký Bebjak pri ňom vyzerá ako nejaký študentík, čo raz lepšie, raz horšie niečo odkuká. Osobne ma samozrejme dostáva hlavne ten psychedelický rozmer, ktorý proste ku klasickým rozprávkam patrí (pri starom strome mi prvýkrát spadla sánka), ale aj hĺbka príbehu a významová previazanosť tematických komponentov a symbolických rovín je že na pána! Finále u pani Smrť je už potom úplne iná filmárska dimenzia, kde som tú sánku už radšej ani nezdvíhal...  PS. Ondra Vetchý ma takto nebavil už asi... - no možno ešte nikdy! (06.01.2024)

Snímek, který vyvolává velmi smíšené pocity. Dobří herci, !skvělá vážná hudba!, dobré kostýmy, zajímavá kamera. Sekvence z říše Smrti - výborné, sekvence s panem Javorským - skvělé, ale scény s čarodějnicemi - otřesné, na zvracení! Marně jsem vzpomínala, jestli měl někdy Troška, odborník na pitvoření postav, něco takhle veskrze odporného a blbého. A tyto dvě postavy celou pohádku bohužel tak strašně shodily, že dávám 2*. PS: Rozhodně to není film pro děti. (31.12.2023)