Po lásce

Francouzská odpověď na Rozchod Nadera a Simin. Přestože film upřednostňuje ženinu perspektivu, ani jeden z partnerů není vykreslen jako padouch, který by se snažil jen škodit. Problémem Marie a Borise je neochota naslouchat si a nechuť hledat společné řešení. Prostřednictvím svých dcer spolu však nejen vedou válku, ale občas i nacházejí smír (přesvědčivé vystavěná scéna společného tance, při které vás zřejmě stejně jako ústřední pár zamrzí, že už nedokážou být spolu). V konkurenci mnoha jiných dramat o vztazích s prošlou záruční lhůtou se After Love snaží zaujmout svou nebanální obyčejností. Podstatnou část filmu pouze sledujeme běžné každodenní činnosti a interakci několika postav. Z drobností se ovšem stávají záminky k vytahování starých křivd a následným konfliktům a hádkám. Bez velkých dramatických zvratů (jedinou trochu rušivou dramatickou událostí film končí) tak postupně pochopíme, co pár dříve spojovalo i co jej nyní rozděluje (poměrně velká pozornost je věnovaná ekonomické situaci každého z nich). Za významnou přidanou hodnotu považuji natáčení v nezvykle dlouhých záběrech, s kamerou pohotově reagující na pohyb postav, díky čemuž dobře sehraní herci nevypadávají z rolí (včetně obou naprosto přirozeně působících dívek). Film tak přes své parametry dusivé divadelní hry (z větší části jde o čtyři herce v jednom domě) nepostrádá dynamiku ani lehkost a i při zachování nesentimentálního odstupu dokáže vtáhnout, dojmout a případně oživit vaše vlastní vzpomínky na dlouhé a bolestivé doznívání toho, co jste dříve považovali za konstantu svého života. 75% (10.11.2016)

Velmi dobrý film, zpracovávající aktuální a silné téma. Několik momentů ve filmu je mimořádně působivých (večeře s přáteli, tanec obou rodičů s dětmi, závěr u notáře...). Film na mě místy působil až kvazidokumentárním dojmem a celkově mi přišel neobyčejně autentický, především zásluhou skvělých hereckých výkonů a dobře napsaných dialogů. Výtečné drama, kterému bych snad krom lehké předvídatelnosti neměl osobně co vytknout - ten film mě osobně rozerval na cucky. (17.11.2016)

[Scope - 2016] Jedná se o hodně minimalistické rodinné drama s minimem lokací a postav. Prakticky vše se odehrává na ploše několika místností v jedné domácnosti a vystačíme si se členy této domácnosti. Herecky a řemeslně kvalitně udělané, takže téměř hmatatelně cítíte emoce hlavních aktérů, a tak nějak se stěny nepříjemně přibližují a nedávají prostor ani na případné řešení. Není zde úplně vysvětleno, co se vlastně mezi manželi stalo a proč je situace taková, jaká je. Pro mě místy těžko uchopitelné, ale zároveň poměrně zajímavé a svižné drama z francouzské dílny. (22.11.2016)

Bérénice Bejo a Cédric Kahn tu svojí manželskou válku rozjeli vysloveně na plné obrátky. Ale ačkoliv film vlastně nevysvětlil proč, tak celou dobu neustále naznačoval, že s tím mají něco společného peníze a dům, ve kterém spolu bydlí. Francouzi tady tímto filmem naznačili, jak je dnešní lidstvo ovládáno touhou po penězích a honbou za ještě větším vejvarem. Líbilo se mi, jak tu tvůrci hledali dobré i špatné stránky obou rodičů, podporovali to dialogově hodně silnými momenty a jaký dopad to všechno má na jejich dvě děti. Chvílemi jsem si vysloveně říkal, že jsem jako divák svědkem naprosto klasického afektovaného ženského chování, ale stejně tak i ignorantního mužského přístupu. Francouzi se v tomto případě předvedli a do plna nejdu jen proto,  že pointa podle mě byla takřka nulová. A to se u Francouzů nestává. (15.12.2016)

L'économie du couple je film, který je krásný svou přirozeností a obyčejností. Až jsem měla pocit, že nakukuji do života reálné francouzské rodinky. Velký podíl na tom mají samozřejmě herecké výkony dospělých herců, jejichž chování mi občas přišlo až zoufale povědomé. Za mě jeden z nejlepších francouzských filmů... Silné 4* (09.12.2016)