Aj dvaja sú rodina

Francouzi se opět zaskvěli a takhle natočit dojemný i zábavný film umí natočit pouze oni. Dokážu si představit, co by s tímhle námětem a scénářem provedla americká produkce. Omar Sy si ve Francii zajistil díky Nedotknutelným přednostní místo ve filmech podobného ražení, všichni ostatní jej dobře doplňují a křehká a éterická Clémence Poésy se pro jednou pěkně vybarvila. Po delší době opět kvalitní film, v případě francouzské produkce je to z valné většiny sázka na jistotu. (29.10.2017)

Čo môžem k tomuto filmu povedať? Pokiaľ ste ho ešte nevideli, tak jednoznačne využite fakt, že je v kinách a choďte sa naň pozrieť ešte dnes. Omar Sy tu absolútne exceluje a podáva jeden zo svojich najlepších výkonov, aké som asi videl z jeho strany. A najmä má možnosť s čím aj pracovať, pretože scenár k tomuto filmu je tak skvele napísaný, že ani raz nemám z filmu pocit, že by nudil. Postavy sú skvelé, myšlienky sú skvelé a keď si človek v závere všetky scénky premietne, všetko do seba zapadne. Všetko tu funguje. Atmosféra je skvelá, komédia funguje, dráma je efektná, herecké výkony sú skvelé, scenár je perfektný. Myslel som si, že koncept je už obohraný, ale dokázali z neho tvorcovia vyťažiť absolútne maximum. A je to absolútne dokonalé. Pre mňa jeden z najlepších filmov roku. Zatiaľ. Ale jednoznačne je to druhý tohtoročný film, ktorý si zasluhuje moje najvyššie hodnotenie. A nebudem ani viac kecať, proste naňho choďte. Nebudete ľutovať. Hodnotenie: A+ (11.03.2017)

Francouzský film s Omarem Sy v hlavní roli vystupující jako komedie se sociálním podtextem? Tak to si nenechte ujít. Tento vysoký charismatický dlouhán se opět připojil k projektu pojednávající o sociální problematice, tentokráte jde o rodičovství a opět mu to vychází. I přes poměrně depresivní téma v podobě odloučení dítěte od matky, střídavé péče a podobným záležitostem týkajících se daného tématu, se nekonají žádné emocionální výlevy či násilné slzopudné momenty. Práce s emocionální stránkou je vedena střídmou cestou a depresivnější části jsou protkány spoustou komedie, jako tomu bylo již u Nedotknutelných či v Sambě. Mladá slečna, dcera hlavní postavy, jejíž úsměv sám o sobě přidává do filmu emoce, působí neuvěřitelně přirozeně a mile, jen škoda té neomalené angličtiny narušující libozvučnou francouzštinu. Ale je to právě synergie mezi otcem a dcerou, co tvoří podstatnou části snímku, přičemž funguje naprosto příkladně a má jak dostatek fantazie, tak i zvratů včetně silných momentů, jejichž šperkem je hlavně závěr. Ten představuje nádherný pohled na život a svým způsobem ustavuje celý film, který není o přetahování se mezi rodiči, ale o radosti ze života jako takového a sdílení vlastního štěstí. I dva jsou rodina je snímkem, který si rozhodně zaslouží pozornost a jen potvrzuje francouzskou dominanci na poli dramedií. [80%] | Kino (25.03.2017)

Tenhle film už vlastně sleduji tři měsíce, dokonce jsem si ho musel rozdělit na tři části. Poprvé jsem s tím sekl těsně před koncem první poloviny, ke které jsem sice měl výhrady a to především k postavě Samuela, jehož charakteru a životu (tz. nedávalo mi smysl, jak si ho vede) jsem nerozuměl, ale i tak to bylo celkem fajn, dobře se mi na to dívalo, pár vtipných scének tam taky bylo, záhada ohledně Kristin byla příjemně osvěžující... a pak přišel zvrat tak strašně imbecilní, že jsem to naštvaně vypnul a v duchu pak ještě několik hodin nadával, jak to Gélin celé podělal. O něco později jsem si řekl, že bych to snad mohl dokoukat jen kvůli tomu, že mě hodně zajímalo, kam Kristin zmizela, jenže odpověď přišla vcelku rychle a taky mě značně vytočila, protože nejen že s žádným zajímavým vysvětlením nepřišla, ale navíc z ní bylo dost patrné, že Gélin ani neměl v plánu s ní jakkoli pracovat a že ta záhada pro něj záhadou nebyla. No a dneska jsem to konečně dokoukal celé a vůbec se to nezlepšilo. Chování Samuela zde bylo ještě víc nepochopitelné, chování Kristin jsem taky nechápal, do toho to celé skutečně dost zvážnělo (ve vyděračském slova smyslu, to nebyly přirozeně a uvěřitelně podané zásahy života, to byl jenom vypočítavý kalkul) a pár osvěžujících humorných scén to moc nezachránilo a hlavně tu je velké množství nahodilých zvratů, které ve vztahu se zbytkem filmu nesouzněly. A to ani nemluvím o konci, který sice má silnou hudbu a silně působící (ačkoli ne přirozeně, ale vyděračsky) monolog Samuela, ale osudy postav nijak neuzavře. Co tedy se všemi bylo POTÉ si prostě divák musí celé vymyslet, přitom mě osobně by to dost zajímalo. Nakolik ty postavy byly nedůvěryhodně napsané (snad s výjimkou té malé holky, i když...), určitou moji pozornost si prostě získaly a takovýhle závěr holt vnímám jako zbabělý. Hlavně ať diváci vypláčou moře slz, koho by zajímal nějaký kvalitní a promyšlený scénář, který dojímá opravdově, že? Když umělé dojímání funguje nejlíp, dojme většinu lidí a nedá takovou práci ho vymyslet? Ale tak musím uznat, že MOŽNÝ SPOILER se Gélin vyhnul aspoň všem umíracím a nemocničním scénám plných srdceryvných loučení a (nedej Bože!) patetického filozofování o tom, jak žít vlastní život KONEC MOŽNÉHO SPOILERU - když už nic jiného. Celkově mi to ale na žádné kladnější ani průměrné hodnocení fakt nevychází, protože ani ta spousta drobných kladů nezachrání to, jak často (a jak hodně) mě to sklamávalo. Jako komedie by to určitě nebylo špatné, ale to by to fakt musela být komedie po celou dobu, ne komedie, která s vtipnými scénami v určitý čas skončí a pak z ní je jen drama o těžkých tématech... 2* (04.05.2022)

Vůbec jsem nevěděl, že se jedná o remake mexického filmu Bez návodu, což je snímek, který mi teda zrovna nějak extra vydařený nepřijde. No a tohle je obzvlášť zbytečný remake. Opět jsem se teda usvědčil, jak špatně napsaný je scénář. Primitivní, předvídatelný, plný klišé. Máte pocit, jak kdybyste všechno stokrát viděli jinde. Jako komedie to není vtipné a jako drama je to kýčovité, dost často to i nudí. Pokud nemáte vyloženě chuť na typickou špatnou dramedii (možná spoiler) alá "otec volnomyšlenkář, musí vychovávat dítě, ze začátku to má těžký, pak přijde sblížení, dělá všechno pro dobro děcka, vážná nemoc, myšlenka na závěr", pak určitě nebrat. Nedivím se, že se spousta lidí upřímně dojme a bude se jí to líbit, ale že to má zde přes 80 %, to už mi moc jasný není. (18.05.2017)