Aj dvaja sú rodina

Tento film je další francouzská klasika, ze všedního života. Objevuje se zde plno zápletek, a příběh mě naprosto pohltil a naplnil spoustou emocí, hlavně tedy jeho závěr. Hlavní hrdina si užívá svůj bezstarostný život, do kterého mu najednou zasáhne povinnost. Je nucen celý svůj život přehodnotit a začít myslet i na někoho jiného, než jen sám na sebe. Omar Sy se do této role podle mě skvěle hodí, užívá si jí, a zahrál ji perfektně. Výkon malé Glorie byl také naprosto perfektní. (19.03.2018)

Přirovnání k filmu Kramerová versus Kramer je trefné a vyloženě se nabízí (I DVA JSOU RODINA je ve skutečnosti remake mexického filmu Bez návodu); při sledování se mi rovněž vybavil francouzský snímek L'économie du couple, který se také se zabývá rodinným tématem. Nutno říci, že oba zmíněné referenční filmy mě oslovily mnohem víc. Tento film mi skoro nepřišel ani jako komedie - jednak jsem celý film shledal zoufale nevtipný a zasmál jsem se u něj snad jen jednou (a neměl jsem ani pocit, že by se lidi kolem mě nějak prohýbali smíchy - publikum v sále podle mě reagovalo na většinu situací, které zřejmě měly být vtipné, dosti vlažně), a jednak jsem celkově prostě nešel za těmi emocemi, které to ve mně mělo vyvolat (ačkoli si k nim film v mnoha scénách vydatně pomáhá emotivním soundtrackem). Nebavilo mě to, přišlo mi to celé takové nějaké povrchní (a snad i vykalkulované) a neoslovilo mě ani obsazení - herecké výkony jsem vnímal spíše rozpačitě, a celkově jsem z některých motivů v tom filmu neměl dobrý pocit. Věřím, že spoustě lidem se to bude líbit (a budou se u toho dojímat - když už ne smát) - samozřejmě obvzláště těm, kteří si oblíbili herectví Omara Sye, ale mě to bohužel dost minulo. (13.02.2017)

Nádherné science fiction z alternativní reality, kde se lidé připojují na facebook jednou za 8 let, angličtina se vyvinula do podoby kdy se francouz za celou dekádu pobytu v Londýně denně v kontaktu s lidmi není schopen naučit ani slovo, bílé superplaché maminy předávají svého novorozeného mulata prakticky neznámému černochovi (sakra to ale musel bejt mejdan, když ho ani podle barvy netrefila) a v Anglii neexistují transplantace srdce. (07.12.2020)

Překrásný kus filmařiny, který přechází od černohumorné komedie k citlivému dramatu a zpět bez jakéhokoli viditelnějšího přechodu. Chemie mezi otcem (výborný Omar Sy) a dcerou (rozkošná Gloria Colston) je přímo ukázková, zato chudinku Clémence Poésy nemůžu po tomhle filmu už ani vidět. A že je to celé jen francouzsko-britskou verzí "Kramerová vs. Kramer"? V podstatě ano. Ale v dramatech nejde ani tak o příběh, jako o to, jak se divákovi naservíruje. A za sebe musím říct, že se mi "Demain tout commence" nejen líbilo, ale dokonce mi i chutnalo. (Nebýt těch posledních 5 minut, které na mě byly už opravdu moc patetické, bylo by to čistých 5*.) P.S.: Někteří tu srovnávají s "Nedotknutelnými"... U mě vede tohle.;-) (20.02.2017)

Drtivá ždímačka, kde trn pod nehet zarazí jediná scéna u lékaře.  Líbila se mi hra s divákem, kdy vás film donutí de facto nenávidět na první pohled sobeckou matku dítěte, abyste vzápětí pochopili, jak jsou tyhle soudcovské pocity zbytečné.  Prvoplánové pak tohle zcela určitě je, ale ten plán rozhodně není laciný. Bolestně pozitivní čtyřka. (20.01.2023)