Aguirre, hněv Boží

Na začátku v krásné scéně se výprava dobrodruhů - "výbor civilizované Evropy" - kněz, krásně oblečená žena v nosítkách, vojáci, několik těžkých děl... - snaží slézt prudký horský sráz. Všude spousta stromů, nastražených pastí, lidé, zvířata i proviant se utápí v blátě... Až dorazí k nekonečné řece. Depresivní a beznadějná pouť. Před nimi je vidina bohatství říše Inků, o kterém slyšeli, a utěšují se, že "Mexiko také nebylo iluzí". To jediné je zadržuje od potupného a nejistého pokusu vrátit se stejnou cestou zpět. A tak se objevují další a další kilometry řeky, docházejí potraviny, prohlubují se vnitřní spory, přibývá záhadně zavražděných a dosažení cíle už >je< pouhou iluzí... A všemu vévodí úžasný, démonický Klaus Kinski, který ke skvělému hereckému výkonu nepotřebuje téměř ani otevřít ústa. (05.06.2006)

Psychologicky působící cesta po Amazonce za vlastním přeludem jeho reálných postav, která je dle toho také hodnocena (nadhodnocena). Nebýt přirozené herecké geniality a charismatu Kinskeho, tento německý pokus o znázornění doby konkvistadorů skončí zapomenutý v dějinách. Rozumím tomu, proč řada lidí tomuto filmu napálila pět hvězd a rozumím i těm, kteří tomu dali nekompromisní odpad, já osobně jsem byl tímto pokusem o zmapování skutečné události silně nezasažen a zklamán ze stylu vyprávění, které krom lidské mocichtivosti nedokázalo ukázat téměř nic. 60% (21.08.2012)

Je nádherný se dívat na film, který minimálně v evropský a určitě v německý kinematografii hraje zásadní roli ne snad, že by tento film byl sám o sobě zásadní, ale protože se zde setkali dva fenoméni německé kinematografie Werner Herzog a Klaus Kinski. Já osobně beru tenhle film jako rozvičku na Fitzeraldo, je to příběh o magorovi, který v každým dalším záběru je větší a větší magor a celá ta magořina vyniká především díky naprosto sugestivnímu herectví Klause Kinskiho, kterýmu stačí mít pár záběrů, pár scén a opravdu sakra málo dialogů a stejně ti jeho postava vleze do hlavy. Docela psycho tenhle film, opakované utoky "neviditelného" nepřítele decimuje vyprávu nejen početně, ale i psychicky. Těžko si ten film ve mně sedá, ale už ted vím že ta atmosféra a gradující posedlost jsou hodně vyvedený, hold Herzog nehraje druhou ligu. (31.08.2017)

Spas se přírodo, blíží se člověk. Od prvních minut je zřejmé, že štáb skutečně zápasil s jihoamerickou (a v jihoamerické) divočině). Nemaskované šílenství. Reálné nebezpečí rozrušuje hranici mezi fiktivním a dokumentárním. Herci se snaží rekonstruovat historickou událost, ale jakoby z nějakých vnitřních pohnutek, ne předně pro kameru, do níž několikrát pohlédnout, čímž boří pomyslnou čtvrtou zeď. Hledají snad soucit? „Podívejte, Herzog se zbláznil.“ Podobně se lze ptát, kde končí Aguirre a začíná Klaus Kinski. Démon. Jeho výkon je absolutní. Stejná je i moc, jež člověka ničí namísto toho, aby mu sloužila. Pro příklady z méně vzdálené historie, třeba zrovna německé, netřeba chodit daleko. Ale ono by vlastně úplně stačilo prolistovat noviny. Aguirre je film pohlcující a nadčasový, zároveň komorní a černohumorný. Taková odmocněná Apokalypsa. Apendix: Zlatými hřeby „kočkování“ mezi režisérem a představitelem hlavní role byla výhružka zastřelením a odpálením domu (ze strany Herzoga) a plánování úkladné vraždy (ze strany Kinského). Sympaťáci. 85% Zajímavé komentáře: Cimr, Martinius, Andronikos, saladín. (08.11.2011)

Oceňujem že je to film v ktorom parta Nemcov "Španielov", putuje nádhernou scenériou Amazonky. Herzog vytvára vzrušenie a atmosféru nádhernými zábermi, klaustrofobickými zábermi a neustále balansuje na pomedzí dobrodružného filmu a akejsi filozofickej úvahy o túžbe a ľudskej slabosti voči svetu, ktorý nepozná. Ale že by ma to naozaj vtiahlo a zanechalo vo mne ten dojem nadčasového filmu.. nemôžem povedať. Kinski je uhrančivý, ale nestojí to na ňom a všetky vzťahy na rafte sú v zásade pridružené atmosfére než vyslovene deju. Iné, dobré, ale už si to druhý krát asi nepozriem. (23.03.2017)