Toxický mstiteľ

Snad nejpokleslejší film jaký jsem kdy viděl. Toxický mstitel působí jako recyklovaný materiál té nejkonvenčnější silně komerční televizní produkce, který přičiněním největších nýmandů z praxe zmutoval do obludných rozměrů. Najdeme zde vše od pohádkových archetypů přes soap-operové konvence až po drsňácký chuck-norisovský absolutismus obohacený o supermanovské konotace. Film neustále vzbuzuje dojem, který by se dal nejpřesněji vyjádřit slovy: šílená tvůrčí křeč. Všechno je tlačeno k efektu tím neprůhlednějším způsobem, hlášky nejsou vtipné ani absurdní, ale působí jako něco, co dalece překračuje význam těchto dvou slov, všichni přehrávají ostošest a efekty stojí jednoduše za hovno. Nesmí chybět spousta brutality, nahé prsaté blondýnky, dement měnící se v super hrdinu, vlezlé disko osmdesátých let a jeden příběh velké lásky. S trochou nadsázky by se říct, že Toxický mstitel je sen všech televizních konzumentů implantovaný do jednoho filmu. Jednoduše řečeno, Toxický mstitel je zvrhlý k dokonalosti dovedený tvůrčí záměr. (10.01.2010)

Lloyd Kaufman je bůh. Pod povrchem tohoto vtipného dílka se nachází silné drama o osudu nebohého chlapce, který nezanevřel na osud a rozhodl se konat dobro. Zároveň se ale dá na Toxického mstitele pohlížet jako na dojemný romantický film, který dokazuje, že láska je opravdu slepá, a vzhledem k počtu erotických scén je film vhodný i pro nevyřáděné puberťáky a devianty, sjíždějící teenagerské slátaniny. Děti ocení především Toxieho roztomilý růžový obleček. Tento film je tudíž vhodný pro celou rodinu a vychutná si ho jak vyšinutý otec, senilní babička i pětiletá sestřička. Od natočení tohoto milníku světové kinematografie už určitě každé malé dítě ví, že na vzhledu nezáleží a toxický odpad je dobrý. Také jste měli ve školce rádi to divné svítivě zelené cosi s údajně zaručenými mutagenními účinky? BTW čtvrtý díl je ještě lepší. (13.03.2008)

Podobně úchylácký styl humoru, který se zakládá na těch nejpřízemnějších postupech mi není vlastní, ale chvílemi mi některé scény (a repliky) připomněly amatérské výtvory, které jsme natáčely s kámošem a v těch momentech mě pobavil nejvíce. To, že jsem od tohodle legendárního béčka čekal více je už věc podružná. Kardinální otázkou zůstává: Jak se k Toxiemu vlastně stavět, když hyperbola čiší z každého (většinou nechutného) záběru?No jasně! Bavit se! :) (12.01.2008)

Nekorektní, brutální, místy k zasmání, místy k pousmání… Vraždy dětí, mlácení stařenek a jiné kratochvíle, které musí náš hrdinný hrdina pomstít a vymítit… Luxusní výběr písní, neodolatelný nadhled a film natočení pro potěšení jak tvůrců tak diváků, ochotných přistoupit na pravidla stanovená Tromou…. A nejlepší hláška před znásilněním… „Let me introduce you bend..." "Bend who?" "Bend over...." (19.02.2013)

Au tohle repete po letech docela bolelo. Pamatuji si, že jsme to s kámošem měli zafixovaný jako jeden z kultů našeho mládí, ale asi jsme tenkrát museli ujíždět na dobrým matroši když nám to přišlo tak super. Teď už to byly z mýho pohledu spíš rozpaky i když neříkám, že pár zásadních scén který mě pobavily i dneska by se tam nenašlo. Zároveň to působí i jako přiznaný výsměch všem těm filmům s nejrůznějšími super hrdiny, ale tý vaty se mi zdá, že tu je na tu krátkou délku až příliš. Troma to byli každopádně hlavně nadšenci a explotační šílenci což je třeba určitě zohlednit, ale viděno dnešním pohledem už to prostě pro mě nemá to kouzlo co kdysi. Zároveň, ale i platí, že jednička jako jediná jakž takž obstojí i dneska což už úplně nebyl případ dalších pokračování, ale to už je zase jinej příběh.55% (17.03.2024)