Na streche

Pro film jsem se rozhodla po krátké ukázce. Když jsem viděla p.Švehlíka byla to okamžitá láska. Absolutně miluju jeho minimalistické herectví. Nemusí používat rozšafná gesta, ani sílené grimasy nebo bizarní intonaci hlasu. Nesnesu tu televizní škváru, kterou jedinou jsou naši současní herci schopni zahrát. I když to ve mě vzbudzovalo dojem o snahu dalšího Kolji nebo Gran Torina (od Clinta Eastwooda), tak mě to potěšilo. Líbí se mi vědomí, že na skvělý film stačí 2 hlavní role, dobrá režie a jednoduchý scénář. DÍKY ZA TO! (15.09.2019)

Kterak si ochočit svého Vietnamce (z pěstírny konopí). A po "eastwoodowsku" dohnat zameškanou západní kinematografii v českých reáliích. V podstatě se nabízelo námět natočit ve dvou verzích. V první verzi starý komunistický zapšklý a osamělý morous vyrve z osidel smrti cizího státního příslušníka žlutého zbarvení, naoko se s ním spřátelí, ubytuje ho ve svém bytě a následně ho začne krutě a nevídaným způsobem ponižovat. Dostalo se nám ale druhé verze, korektní a okleštěné od kontroverze, fádní, imbecilní a nedávající dobrý smysl. Zápletka je velmi chudobná. Více jak polovinu filmu jsem byl nucen sledovat to, jak šedý vlk chce oženit svého asijského nájemníka, aby mohl legálně pobývat v naší české domovině, navíc policií stíhaného za narkotika. Opravdu famózně celý plán vyzníval. Za protilehlými dveřmi totiž přebýval vhodný objekt pro svatební zvony - jakási mladá žena, se kterou se novodobý kuplíř vůbec neznal. Celé prapodivné námluvy spočívaly v tom, že vytipované ženě začali ti dva výtečníci nosit různé prezenty, aby na sebe upozornili, kupodivu jejich snaha byla opětována. Celá tato stupidita, nemaje dobré opodstatnění, byla zakončena rádoby nápaditě sofistikovanou pointou. Nejhorší bylo, že autorovi Mádlovi to přišlo relevantní. Po svižně imbecilní etudě ještě zhodnotím zbytek konání. Švehlík je dokonce jednu scenáristicky pokleslou chvíli nucen před úřady předstírat homosexualitu, aby svého chráněnce dostal do chomoutu. Celkově film nebyl komediální a ani trochu dramatický. Mžik, kdy Vietnamec chce ukončit svůj život skokem ze střechy, vůbec za dramatický nepovažuji. Všichni vědí, že to neudělá, neb celý film je teprve na začátku. A otřesným střihem zakončená scéna, kdy Vietnamec následně pojídá sendvič v kuchyni svého nového spasitele, je vskutku příšerozní. V českých reáliích se také vytratila jakákoliv věrohodnost příběhu. Už vidím, jak si nějaký český penzista nakvartýruje Vietnamce k sobě domů, bude ho živit a šatit. Tenhle blábol, mnohdy rozvleklý, zachránil Alois Švehlík. Za všechny zúčastněné to odehrál i odmluvil a dodal přinejmenším svéráznou filosofii. Film ovšem celkově u mě neobstál. 4/10 (07.12.2020)

Veskrze sympatický film s výborným Aloisem Švehlíkem. Mám problém se třemi věcmi. Za 1) celý film je protkán situacemi, které ve filmu prostě nemám moc rád. Může za to fakt, že mám problém s estetickou distancí a všechno hrozně prožívám. My něco víme, děda to neví, my něco víme, holka odvedle to neví, my něco víme, policajti to neví a všechny ty scény, kdy se ty postavy dozvědí pravdu, trvají dlouho, já to prostě nedokážu sledovat a nedělá mi to dobře. Plus ještě všechny ty scény, kdy se postavy v minulosti nějak chovaly a najednou se zachovají úplně jinak, třeba citlivě a já jenom trnu, kdy se to zase pokazí. Já vím, že to není asi úplně vada filmu, ale já to prostě nemám rád. Když nad tím ale tak přemýšlím, tak to asi i vada filmu je, přinejmenším z důvodu bodu 2. Za 2) přespříliš uspěchaná a nedůvěryhodná proměna hlavního hrdiny. Celý koncept je příliš mimo realitu v případě takového zlodědka. Přitom snímek je dostatečně prázdný a nudný na to, aby to tak uspěchané nebylo. Děda se začne měnit velmi brzy poté, co ho teprve poznáme. 3. bod už jsem naznačil. Mám rád filmy, které se odehrávají na víceméně omezeném prostoru, ale chce to po autorech, aby byl ten obsah opravdu výživný. Jenže ten film mohl klidně skončit po první půlhodině, mohl skončit po první hodině a bylo by to vlastně úplně ok a neměl bych pocit, že to bylo krátké. Celkově má snímek pár hezkých momentů, bavily mě prupovídky pána a oceňuji Mádlovu odvahu ponořit se do hlubin uvažování starého člověka. Silné 2* (07.08.2021)

Jirka Mádl je sympatický mladý herec a už filmem Pojedeme k moři dokázal, že i překvapivě zdatný režisér. Na střeše už se nesnaží o pocit reálného domácího videa a je plnohodnotným filmem s plnohodnotným příběhem, který je sice jednoduchý, ale výborně zahraný a zkušeně natočený. Škoda, že film nemá nějaké silné, nebo pamětihodné scény, protože po skončení tak nějak vyšumí do prázdna, přestože po celou dobu příjemně baví i dojímá. Na české poměry takový menší zázrak. (03.12.2019)

Dobře natočený film s velmi nedotaženým scénářem. Zcela vážné scény střídají nápady jak z crazy komedie, motivace jednání hlavních postav jsou často daleko za hranicí pochopitelnosti. To pak nezachrání ani Alois Švehlík. Melodramatický příběh vlastně směřuje spíš k pohádce. Skoro jsem na konci čekal titulek „a žili šťastně až do smrti“. (07.12.2020)