Na streche

Mám pro klan Švehlíků slabost, výborní herci, dobře se na ně kouká a ještě lépe poslouchá, hlasové charisma ani jednomu z nich nelze upřít. No a je-li Jiří Mádl "za" a ne "před", nemám problém. Na střeše je mýma očima kouzelná pohádka o dobru s růžovými lístky, které zas jednou po právu zvítězí nad zlem a od toho se odvíjí mé shovívavé hodnocení, bylo mi potěšením. (07.09.2019)

Pan Švehlík vystihl nerudného dědka naprosto přesně, až jsem se lekla, že takový opravdu je. Jsem mu to sežrala i s navyjákem. Škoda, že se tu jede moc po povrchu a nesklouzává více do hloubky. Filmu by to prospělo. Divák se může po chvíli nudit, pokud nechce při sledování používat mozkové závity. Nápad to ale nebyl vůbec špatný. (10.12.2020)

Protože ve mně už před lety Mádlova režijní prvotina vyvolala dojem, že ten kluk má prostě talent, ať si o něm myslí kdo chce co chce, bylo mi v podstatě jasné, že i Na střeše bude dobrý film, což jsem si více méně potvrdil. S takovým obsazením nešlo šlápnout vedle - Alois Švehlík je herecký bůh a i ten Vietnamec po jeho boku byl herecky skvělý (z obsazení mi tam vadila asi jen Mary Bartalos, která mi přijde velmi nehezká a herecky zcela nezajímavá). Dějově mě to hodně bavilo, místy mi to přišlo příjemně vtipné, a byl jsem zvědavý, jak to celé dopadne. Závěrečné rozuzlení mě trochu zklamalo a asi by se mi líbilo, aby to skončilo jinak, a navíc se člověk neubrání dojmu, že je to vykrádačka Gran Torino, což je názor, který je zde zastoupený do omrzení tak často, až je mi trapné se k němu hlásit též, ale prostě nejde jinak, a ta dle mého názoru nepůvodnost námětu je pro mě nakonec hlavním důvodem, proč nejdu s hodnocením výš. Btw. pokud se z filmů o česko-vietnamských vztazích stává nový trend (?), pak Mádl na celé čáře překonal Miss Hanoi, na kterou jsem si u toho vzpomněl. (14.09.2021)

Mádl má před sebou ještě kus cesty. Po jeho skvělé přijaté prvotině působí Na střeše jako krok zpět. Někdo zřejmě chtěl za málo peněz hodně muziky, když je takový talent, ale tak to samozřejmě nefunguje. Má to pár silných momentů, ale dialogy, na kterých to celé stojí, nejsou tak působivé, jak si možná všichni slibovali. (09.03.2020)

Jirka Mádl je pro mě unikát české kinematografie. Druhý film a podruhé ho cítím na pět hvězd. Pocitově hlavně asi proto, že naprosto perfektně pracuje s lidskými osudy a emocemi. Přesně tak, jak to cítím i já a dokáže to ve mě vyvolat radost, ale i smutek. Alois Švehlík tu navíc zahrál tak geniálně, že jeho závěrečný pohled mluvil za tisíc slov. To je přesně to, co mi v českých filmech současnosti chybí, ale Jirka to dokonale dodal. Překvapivě milé a zajímavé setkání dvou lidí na střeše, kteří by se za jiných okolností nikdy nepotkali. Filmový kousek, kterému určitě nechybí originalita a já doufám, že se od Jirky Mádla brzo něčeho opět dočkám. Budu se těšit. (12.12.2020)