Upír z Feratu

„Upír z Feratu“ je jedním ze skutečně povedených československých hororů. Pokud jsem si myslel, že tu nemáme pořádné béčko, tak jsem si právě uvědomil, že ho tu máme. To auto je využité naplno, navíc je to ještě ve spojitosti se sci-fi, které také celkem funguje. Divák tak dostává poměrně nevšední zážitek, který je dobře kořeněný těmi českými reáliemi. Tady doba filmu ublížila hlavně v tom, že moc cenzurovala, což je škoda, protože tady by té krve mohlo být více. (22.12.2014)

Celkové adaptační uchopení Nesvadbovy povídky je docela dobré. Doktor pátrající po úspěchu podivné automobilky (slovní hříčka no-s-feratu je jednozančně dokonalá) a snažící se dokázat, že auto zabíjí lidi - to je v pohodě. Každopádně film zoufale táhne ke dnu scénář. Papírem šustící, podivně zmatený a kostrbatý, jakoby balancoval na hraně toho, zda chce být konspirační detektivkou nebo snovým hororem - náhodně proložený erotickými scénami. Ani po závěrečném vysvětlujícím Křížově monologu nedává moc smysl. Původní Nesvadbova myšlenka o tom, že každé auto je zabiják, sice přežila, ale celkově je utopena v nesmyslném chaosu doktora Marka tápajícího od jednoho nesmyslného hovoru ke druhému. Herecké výkony prapodivné, náhodně rozstřelené v několika různých polohách od grotesky, přes thriller až po civilní drama. Zde se mistr Herz bohužel utnul. (24.01.2011)

V podstatě stejný případ jako druhý Herzův film z toho samého roku Buldoci a třešně: hodně propracovaná a stylově působící režie, v kontextu čs. tvorby ojedinělý námět. Bohužel ale taky slabší scénář se spoustou nedopověděných věcí, což vnímám v případě ryze žánrového filmu s vlastním fikčním světem spíše jako mínus. Jen namátkou, zaujal mě Ilja Racek v postavě záhadného doktora z pitevny, o kterém se později dovídáme, že ho kolegové vůbec neznají a je vyloučeno, aby se někdo takový objevil v pitevně, navíc v noci, kdy nikdo neslouží... ale už se nedovíme, o koho šlo, oč mu tedy šlo a proč a jak se tam objevil a znal všechny podrobnosti. A tak dál... Budoucí první dáma ČR Dagmar Havlová mi vůbec nesedla ani v jedném z těchto dvou Herzovych snímků, ale budiž. Strašidelné scény ze záhrobí, temných nočních akcí, krvavého sexu nebo přeřezávání dejchajícího auta s vnitřnostema a následní vcucnutí ruky dovnitř jsou působivé, na naší tvorbu a tehdejší dobu jich bylo vzhledem k té cenzuře i tak až dost. Více mě upoutala děsivá postava na první pohled pomátlé, jinak inteligentní babičky v podání Blanky Waleské. Jako celek originální kousek, u něhož jsem se nenudil, ale současně osobní zásah nebyl výrazný. 60% (23.02.2018)

Zombíci nebo vampýři v českém filmu? Proč ne! Kór, když se režie ujme náš mistr filmového hororu Juraj Herz podle povídky dalšího hororáře Josefa Nesvadby. Bohužel výsledek je tak půl na půl. Místy je film dost zmatený a nepřehledný. Můžou za to samozřejmě zase zkurvení bolševici, kteří film Herzovi cenzorně hodně okleštili a vystříhali. Sám Juraj tvrdí, že je to jeho nejzmrzačenější film. A já je za to proklínám a přeju jim, ať shoří v pekle! Komunismus a umění zkrátka nejde dohromady. V Upíru z feratu jim vadili mimo jiné nejvíc erotické pasáže, které hodně zkrátili. Co těm šmejdů ale nikdy neodpustím je, že vystřihli zásadní scénu - vnitřek motoru Ferata, který měl ve své režii Jan Švankmajer (mimochodem Juraj s Janem byli kamarádi už od vojny a zajímavostí je, že se oba narodili ve stejný den, měsíc i rok. Inu genialita se nezapře). Ten vytvořil design motoru z veškerých kravských vnitřností, které se pohybovaly, čvachtaly a na kabely a trubky použil kravské krky, vše v jeho uměleckém vidění s pořádnou dávkou krvavosti. Z toho by se v zahraničí podělali a film by získal mnohem větší váhu a cenu. Veškeré vystříhané scény byly ztraceny. Je to obrovská škoda, protože jinak snímek těží z opravdu pěkné hororové atmosféry, o kterou se postaral i Petr Hapka a jeho hudba kolikrát pěkně straší. Je vidět, že jeho vzor byl Zdeněk Liška, jeden opakující motiv jako by vypadl ze Spalovače mrtvol. Design automobilu, který jezdí na lidskou krev navrhl Dóďa Pištěk. Každopádně i přes veškerou snahu film zkazit se to komunistům tak úplně nepovedlo. Ale kdyby výsledek byl takový, jaký zamýšlel Juraj Herz a jak ho měl už natočen, byl by Upír z feratu čistokrevným hororem reprezentujícím tehdejší Československo. (10.04.2018)

K Upírovi z Feratu jsem se vrátil po dlouhé řádce let a stálo ho to hvězdičku. Nejcennější je na něm námět převzatý z povídky Josefa Nesvadby o autu poháněném lidskou krví. Netuším, jestli to byl jeho originální nápad, ale z dřívější doby jsem na nic podobného nenarazil. Každopádně jde o provokativní myšlenku, ze které se dá vydatně těžit. Juraj Herz měl sice své úspěšné období už dávno za sebou, ale v pár scénách se upomíná na své lepší já, které bylo schopné natočit Morgianu nebo Spalovače mrtvol. Jádrem problému je scénář. Nevím, do jaké míry ho ovlivnily cenzurní zákazy, každopádně vznikl v době, která hororu a sci-fi nepřála - byly považovány za úpadkové žánry a jako takové vytěsňovány. Malý rozpočet se projevil negativně, nazdobená škodovka dnes nevzbuzuje bázeň ani obdiv, maximálně shovívavý úsměv. Menzelovo jednovýrazové herectví filmu taky nepomáhá. Tady byl třeba charismatický charakterní herec. Uděluji 40 % celkového dojmu s dodatkem, že jestli by si nějaký titul zasloužil v českých podmínkách remake, pak právě tenhle. (16.06.2006)