Spalovač mrtvol

- Ještě jsem si ji nespasil. Ještě jsem ji nezachránil. (pan Kopfrkingl o své dceři, kterou se právě pokusil zabít) - O tu se nebojte, pane Kopfrkingl. Čeká vás hodně práce. Pro národ. Pro lidstvo. - Nikdo nebude trpět, spasím je všecky. Všecky je spasím, celý svět. . . . . Takhle končí, troufnu si říct, ten nejemotivnější film v kariéře Rudolfa Hrušínského, co jsem viděl. Nejmrazivější a nejznepokojivější film snad ani nebyl natočen. A přestože občas úsměvný, oplývá i černočerně morbidním humorem, ovšem v přiměřených mezích, takže atmosféru humor neprovíří a nezlehčí, ale spíš jen zhutní a ztemní. A přestože je pan Kopfrkingl na první pohled slizký a nepříjemný chlapík, je v duši tak neuvěřitelně ušlechtilý a milý, že snad ani lepší člověk nežil. Copak se po dvacetiletém manželství najde nějaký chlap, který své ženě neřekne jinak než "něžná, jemná, požehnaná apod" ? neslyšel jsem o žádném. přestože postupem času koná určité věci, které bychom nemohli nazvat normální, dělá je v té nejlepší víře. Jako kdyby byl omámený, pomýlený, zmatený a upnutý špatným směrem. Podle mě je to velmi kladný hrdina, ale ve špatnou dobu a špatným způsobem. Určitě není záporák, protože to nedělá kvůli svému dobru (určitě ne moc), ale pro dobro všech lidí, kteří jsou podle něj pomýlení a nasáklí. Úžasnej film, kdyby to nebyl trezorák, tak se vsadím, že oskara by získal natotata. škoda toho. (12.12.2005)

#4 Když jsem zhruba před rokem otevřel knihu, musel jsem ji s nechutí po pár stranách odložit. Nyní už vím čím to bylo, že mě tak strašně moc nebavila. Zapojil jsem příliš málo fantazie. Tenhle problém ale film naprosto odboural a přede mnou jsou tak výjevy, které jsou tak silné a "jiné", že film nakonec odboural i mě. Celá atmosféra, tvořená především monology pana Kopfrkingla (Už jen to jméno!) ale také hudbou (!) a kamerou (!) je tak hrozivá, mrazivá a tajemná, že jsem bez znalosti děje takřka od začátku měl takové to velmi nepříjemné tušení toho, že vím, jak to celé dopadne (sick). A vůbec to nevadilo, protože jsem byl po celou dobu příliš zaneprázdněný s tím být správně napjatý, než přišla ta slova "Konec". Zkrátka, Spalovač mrtvol je výborný text s ještě lepším podtextem a můžu všem jen vřele doporučit. (18.05.2011)

Ještě předtím, než byl v rozlehlém horském hotelu Overlook osvícen Jack Nicholson, byl v našich končinách omámen nacistickým rarachem pan Kopfrkingl, v nezapomenutelném podání mistra Hrušínského. Herzův podmanivý černohumorně laděný klenot, nezná hluchých míst a svým zpracováním se dodnes absolutně vymyká tuzemské tvorbě. Stručně - Spalovač mrtvol je nadčasový, jedinečný snímek, s obrovskou vypovídací hodnotou a famózním Rudolfem Hrušínským, který zde vytvořil po Švejkovi asi svou nejslavnější roli. Jeden z nejlepších československých filmů vůbec. P.S. Snad každá Hrušínského replika, má dvojsmysl. (18.11.2009)

Toľkou morbídnosťou a smrťou nasiaknutý film sa tak často nevidí a asi ani neuvidí. Mrazivo chladno pokojné dialógy a monológy Hrušínského vás nechajú úplne prikovaných, lebo čo veta, to čierny humor plný napätia a znepokojenia. Žiadne scény s krvou, či vraždiace jatky. Ale to sa nedá popísať, treba to vidieť. Príbeh je vsadený do medzivojnového obdobia, s ktorého situáciou sa Herz v súvislosti s dejom tiež veľmi pekne vyhral. A tie prestrihy končiacich a začínajúcich záberov mali tiež veľmi dobrý efekt. Škoda, že Hrušínskému nie všetci herecky stíhali. 90%. (13.12.2007)

Exkurzia do mysle človeka vzdelaného, milujúceho, ale vo vnútri chorého. Že nieje nič čierno biele vieme a Herc dokázal tie najodsúdenejšia hodné názory podať tak sofistikovanou formou, že človek až nechápe. Kopfrkinglove hypnotické monology v kontraste chrámu smrti, bordelu a rodinných večierkov donútia premýšlať, chápať. (14.11.2005)