Ben-Hur: A Tale of the Christ
Obsahy(1)
Po velmi úspěšné novele genárala Lew Wallace, po úspěšné divadelní hře a po krátkém patnáctiminutovém krátkometrážním filmu z roku 1907 se Ben Hur dočkal velkolepého zpracování ve filmové podobě. A tou je němá verze z roku 1925. Židovský princ Juda Ben Hur žijící se svou matkou a sestrou v Jeruzalémě, se po letech setkává se svým dětským přítelem Messalou. Messala, vychovám římany, se stal tribunem a je naplněn římskou filozofií o dobývání světa, čímž mezi dávnými příteli vznikne nepřátelství. Při nešťastné nehodě je zraněn vysoce postavený římský důstojník a Messala pošle Ben Hura na galeje a jeho matku a sestru uvězní. Juda přežívá na galejích pouze díky touze po pomstě a víře v Boha. Při námořní bitvě, kdy je loď na které sloužil potopena, zachrání život římanu Qiuntu Arriovi, veliteli lodě. Quintus přijme Judu za svého syna a společně odjíždějí do Říma, kde se Juda stává idolem tehdejších obyvtel díky svým vítězství v závodech koňských čtyřspřeží. Odjíždí ale do své rodné Judee a Jeruzaléma, aby našel zbytek své rodiny a pomstil se Messalovi.
Na svou dobu byl Ben Hur velmi převratný, protože používal rané verze Trechnicoloru, mnoho kostýmů a scén. V době, kdy nejdražší filmy stály 200 000 dolarů, stál Ben Hur neuvěřitelné 4 miliony dolarů. Kromě příběhu Judy Ben Hura je film zaměřen i na příběh Ježíše Krista. Zajímavostí je i to, že na tomto zpracování se podíleli William Wyler a Sam Zimbalist, režisér a producent nejslavnější filmové podoby tohoto příběhu z roku 1959, který získal úctyhodných 11 Oscarů. (Sharlay)
(viac)Recenzie (29)
Strhující podívaná, ze které si veleslavný remake vypůjčil více, než bych čekal, a ještě to několikrát vylepšil. Překvapilo mě navíc, jak je tento Ben Hur odvážný až surový. Zejména tedy během námořní bitvy se dějí věci nevídané, ať už se zrovna mává hlavou nabodnutou na meči nebo proráží loď beranidlem s uvázaným otrokem. Nebýt rozplizlého závěru, kde je zbytečně zapleteno shánění legií na pomoc králi a naopak trochu odbyto shledání s matkou a sestrou, dal bych pět hvězd. ()
Výborne zadaptovaná verzia Ben-Hura sa môže pýšiť perfektnou výpravou, leskom farieb a žiarivých efektov. Za tie 2 a pol hodinky ide o naozaj perfektné remeslo, do ktorého tvorcovia vmiešali postavy s emóciami a túžbami, ako i široké masy komparzov, ktoré zase lepšie odrážajú identitu doby a miesta. A napokon, môžem teda skutočne s čistým svedomím povedať, že v tomto prípade sa podarilo remakeu s Charltonom Hestonom natočiť ešte pôsobivejší a nádhernejší film ako tejto slávnej nemej verzii. ()
Pokud se nepletu, tak se jednalo o první němý film, který jsem viděla (pokud nepočítám Artist z roku 2009). A nemohla jsem začít lépe. Trochu jse se bála stopáže 143 minut a říkala si, že u toho možná usnu, když se tam vůbec nemluví, jak já se spletla! Jsem z toho filmu naprosto odvařená a nikdy bych neřekla, že by mě to mohlo bavit, hodně tomu pomáhá naprosto dokonalý hudbení doprovod. Herecké výkony jsou taky skvělé, občas jsem měla pocit, že je to někdy přehrávané, na druhou stranu, nemohli jak jinak vyjádřit pocity než výrazy a gestami. Původně jsem dala 4*, ale jelikož o něm nemůžu přestat básnit a neustále nad ním přemýšlím, tak jsem musela dát plný počet a je to rozhodně zasloužený. ()
Opravdový kmet mezi okázalými historickými velkofilmy. Film dlouhý, ale ne k nepřežití, film němý, ale nově opatřený vynikajícím orchestrálním soundtrackem dirigovaným Carlem Davisem, film černobílý, ale obsahující i několik barevných scén, film silně náboženský založený, ale až na posledních pár minut, jež by mohly posloužit coby ilustrace Bible, svou pobožností neprudící. Mnohé velkolepě pojaté scény se vám nejspíš vryjí do paměti, ať už přepadení římského loďstva piráty, nebo monumentální závod čtyřspřeží, známý hlavně z pozdější verze Williama Wylera. Ben Hur je pořádným kusem filmařiny, který dá připomenout zašlou slávu němého filmu a mistrovské způsoby vyprávění vlastní mnohým tehdejším režisérům, jako třeba právě Fredu Niblovi. 85% ()
Ben-Hur z roku 1925 je už druhou adaptací románu generála Lew Wallace.I když má v podtitulu příběh Krista je to především příběh o útrapách mladého židovského knížete Judy Ben-Hura.Dlouhý a těžko stravitelný román je zde převeden do kouzelné formy.Náladu a dojem z filmu umocňuje použití barevných filtrů.Zvláštně je zde zpodobněno malomocenství-malomocní mají obličeje tmavě nalíčené.Známý závod kvadrig nemá šanci v němém filmu tolik vyniknout,protože koně se hýbou příliš rychle než aby 18 snímků za sekundu mohlo zachytit plynulý pohyb,proto se pohybují trochu trhaně.V jednom z dokuentů o Ben Hurovi bylo řečeno,že při scéně námořní bitvy že lodě začaly hořet doopravdy a někteří komparzisti se utopili.Herci trochu své grimasy a gesta přehánějí,ale v celku to na výsledném efektu nezanechává žádný zvláštní dopad. ()
Reklama