Panna a netvor

Jako dítěti mi tento film naháněl takovou hrůzu, že jsem ho nebyl schopný dokoukat do konce. Dnes se na něj podívám rád a konečně docením hudbu, výpravu, kostýmy, masky či nápaditou režii pana Herze. Hlavně hororová atmosféra je zde navozena naprosto dokonale a dokud není netvor vidět v celé své obludné kráse, jedná se o jednu z nejnapínavějších pasáží, kterou kdy náš film nabídl. Panna a netvor je dodnes můj oblíbený horor a po výtvarné stránce jeden z nejlepších českých snímků vůbec. Maniodepresivní podívaná na druhou, která po letech neztratila nic ze své děsivé krásy. (30.11.2009)

K tomu snad ani není třeba nic dodávat. Zapomeňte na nějakou pohádku. Tohle je čistokrevný horror. Ten nejlepší a nejstrašidelnější, co byl kdy u nás natočen a troufám si říci, který již nikdy nikdo u nás nepřekoná. Bál jsem se u toho jako dítě, trochu jsem se obával, jestli to po těch letech bude fungovat pořád, ale bál jsem se u toho i jako dospělý pětatřicetiletý. Za tu dobu ten film nepřišel takřka o nic. Má pořád stejné koule, pořád stejně nabušenou děsivou atmosféru. První půlka je naprosto ultimátní. Jestli někdy budu vytvářet žebříček nejstrašidelnějších filmů, co jsem viděl, tenhle bude určitě v první pětici, možná v čelních příčkách. Mám k filmu vlastně jen jednu jedinu výtku. A tou je obsazení Jany Brejchové. Mám tuhle herčku strašně rád a považuji ji za jednu z nejkrásnějších československých hereček, ale do téhle role se moc nehodila, protže ji nezvládla. Působila v ní hrozně křečovitě. (23.11.2012)

Pošetilý předpoklad, že pohádky jsou primárně - až prioritně - určeny dětem, mýtus o mýtu, který byl vytvořen až mladší dobou (zhruba na přelomu XIX. a XX. století), je čas od času pro svou viditelnou profláklost skutečností až profackováván. Pohádky byly vždy všechny s tím dodatkem, že se někdy se svým zaměřením přechylovaly buď jedním, nebo druhým směrem, tj. i k dětem, i k dospělým. PANNA je nadto víc než pohádkovou zmravňující a zživotěnou jinotajnou mravní tezí. Bez kontaktu se skutečností není ani názor Radka 99 o žánrových přesazích tohoto trans- i supraevropsky rozšířeného příběhu-tématu. Látka, která je takto vymezena, je ošidně až mámivě vícesečnou šancí. Mnohé usnadňuje, mnohé skrývá; je nesnadnou snadností. Dědictví vlny šedesátých let a šťastný námět, vzdálený svým bezprostředním směřováním případnému nedobrému "zájmu" dobové cenzury, nabídl v tomto ohledu mimořádnou šanci. Nad Hrubínovým adaptačním základem se sešli dva povolaní. Režisér a spoluscénárista Juraj Herz a jeden z nejlepších barrandovských scénaristů předlistopadové éry Ota Hofman. Osobité, v jednotlivostech až překvapivé herecké obsazení doplnilo scénáristické ozvláštnění příběhu o další rozměr až nečekaně kvalitní interpretační kreativity. Výsledek stojí za to: vznikl jeden z nejosobitějších a současně z nejlidštějších příběhů normalizační éry - jakýsi vážnější pandán ke TŘEM OŘÍŠKŮM PRO POPELKU - spolu s tehdy novým slovenským hereckým objevem: Zdenu Studénkovou. Tento objev zůstává objevným i dnes, jen tehdejším objevům přibylo na letech, na zkušenosti a na zralosti. Ale příběh, který ztělesnili, zůstává stále mladý. (05.05.2008)

Audiovizuálny klenot s fantastickou atmosférou. Tak nejako by znel môj najstručnejší komentár. Keďže som v čase jeho premiéry už prekročil tridsiatku, nezdieľam hrôzy mladších komentátorov, ktorí očakávajúc obvyklú rozprávku typu "kde bolo, tam bolo" dostali podpásovku, v socialistickom Československu výnimočnú. V jej hodnotení osciloval medzi štyrmi a piatimi hviezdičkami a ustálil som sa na štyroch. Niekedy premýšľam, či by hororový účinok nebol výraznejší, ak by sa hlava netvora vo filme vôbec neobjavila. Aj najstrašnejšie strašidlá strašia iba premiérovo. Strašidlá vytvorené v hlave diváka fungujú dlhšie. A vôbec sa nestotožňujem s názorom, že tento film by nemali vidieť deti. Naopak, je to skvelá príprava na filmy a život, ktoré ich čakajú. (13.11.2010)

// Zatraceně, moje oko už je vytrénované natolik, že poznává práci pana Herze už po pár minutách. Titulky jsem nestihl ale po prvním spatření, co se to v té televizi odehrává mě ten film zaujal. Tomu říkám pohádka dle mého gusta. Slavná předloha, na kterou se někdo koukl z trochu jiného úhlu a dopadlo to moc moc zajímavě. Takové autorské otisky nám dnes chybí a je to velká škoda. 90% (26.12.2012)