Panna a netvor

Nejsem si jist, jak moc je Panna a netvor od Juraje Herze pohádka. Spíš bych řekl, že se jedná o hodně slušný, a chvílemi i dost drsný, fantasy. Pokud se ale kohokoliv staršího, než jsem já, zeptám na nejlepší verzi této pohádky, každý bude mít v podstatě jasno. Ta s Harapesem...a já se vlastně vůbec nedivím. (28.12.2018)

Neskutečná pohádka. Strašidelná, mrazivá, ale nádherně romantická. Už po prvním zhlédnutí, které proběhlo až v roce 2011 (za což se stydím) vím, že bude ještě dlouho patřit k mým TOP českým pohádkám, kam se hned po skončení titulků dostál. A mimochodem je tu druhý film J. Herze (ten první byl Spalovač mrtvol), který jsem viděl a kterému jsem dál plný počet hvězdiček. Ten člověk mě začíná zajímat. 85% (30.10.2011)

Neviem prečo som si počas projekcie spomenul na Caprov Život je krásny (1946). Asi preto, že rovnako končil rozprávkovo idealisticky a práve onen sarkazmus a prevedenie nadprirodzených prvkov, vďaka ktorým tak skončí vyznieva maximálne cynicky a nereálne. Panna a netvor je toho typickou ukážkou. A Herz si to dozaista uvedomoval tiež. Dáva rozpoznávať Jakubiskov štýl, prácu s obrazom, okulahodiaci svet tajomných miestností a nevyspytateľných komnát. A lásku. Opätovanú, ale za akú cenu. Český a slovenský divák by si takto kvalitné kúsky nemal nechať ujsť. Vrelo odporúčam 75-80%. (19.05.2016)

Herzovi zřejmě může nejeden pediatr a dětský psycholog poděkovat za to, že nemá nedostatek práce. Věru nevím, jestli mu mám odpustit, že jsem se u toho coby dítko věku stěží školního klepala hrůzou a poté si na rodinných procházkách zakrývala oči, když jsme procházeli kolem brány místního zámku, která se v Panně a netvorovi objevila. S ohledem na české pojetí pohádek by tomu sedlo spíše označení romantický horor, ale na druhou stranu se Panna a netvor blíží tradiční grimmovské pohádce (stačí si vzpomenout na to, že v původní verzi Sněhurky je zlá macecha odsouzena tančit v rozpálených střevících, dokud nezemře, nebo na zamlčovaný fakt, že v Popelce matka svým vlastním dcerám uřízla prsty, aby pro změnu střevíček obuly) víc než naše vžité představy. Tak nebo onak je to film nesmírně krásný a působivý, s nádhernou Hapkovou hudbou, atmosférou, jež by se dala krájet, půvabnou Zdenou Studénkovou, několika zajímavě pojatými detaily (proměna ruky) a úvodní scénou, která zašlapává do země leckterý profláklý zahraniční horor. Ale nadpozemské Cocteauovo pojetí mi sedne přece jenom víc - a ta stylizace Netvora, která uvízla v půlce cesty mezi šelmou a dravým ptákem, se mi zdá už přece jen trochu příliš. (30.07.2007)

Přísahám při Harrym Potterovi, že nám tato pohádka byla pouštěna ve školce. Nevím, jakto že se mi tehdy, coby čtyř-pětiletému neviňátku, nelíbil pohled na kuchání a vyvrhování zvířat, vraždění lidí a hororový zámek, kde se zhruba dvěstě let neuklízelo.. Co za rozmazlence jsem to byla, že jsem to nedokázala ocenit?? Teď ovšem, po těch letech (pak z čeho mám mít ty noční můry), když jsem to zázračně objevila na youtube, jsem byla uchvácena Herzovou vizí, Hapkovou hudbou a H..arapesem nee (ještěže se tam mihne jen sporadicky), ovšem ze všech verzí příběhu Kráska a zvíře, které jsem měla tu čest zhlédnout, je tahle asi nejpodařenější. (03.04.2014)