Z Paríža do Paríža

,,A PŘÍSAHEJTE, ŽE NIKDY NIKOMU NEŘEKNETE, ŽE JSTE ŽIDI. TO NENÍ ZBABĚLOST…“ /// Čestní a hrdí Židé v Paříži. Všeho do času – řekli si Němci a zavedli tu parádu s hvězdou na voblečení. Ti moudřejší pochopili. A vydali se na cestu… Žádný ponurý ukrejvání, ale zdrhání na čerstvým vzduchu, s nebezpečím a bratrskou péčí (láskou). Osud (kterýmu jdou kluci vobčas naproti) se snima nesere (stejně jako Němci). Ale děcka bojujou… Takový pohádkový vyprávění s dětským (klukovským) podtextem, plný hrdinů (a trochy Vašuta), u kterýho se dá celkem stoprocentně upustit kroupa. (Což by nemělo překvapit ani cyniky.) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Autobiografickou knihu „A Bag of Marbles“, kterou v roce 1973 napsal Joseph Joffo, ani film z roku 1975 neznám. 2.) Na vlastní bulvy zjistím, že je lepší přijmout bolest z fackování, než přijít o život ze strachu z něj. 3.) Thx za titule „katrab“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (28.10.2017)

Hodně dojemný příběh, silný především výkonem malého Doriana Le Clecha. Zápletka má jen jednu vrstvu, a tou je neustálý útěk před anitsemity. Okupovanou Francii mám rád, napětí velké jen v jedné scéně v zahradě. Christian Clavier v titěrné roličce židovského lékaře. Film se očividně natáčel i u nás, poznáte minimálně Marka Vašuta (předabovaného někým jiným). (13.09.2017)

Úvod s esesáky v židovském kadeřnictví měl něco do sebe a ačkoliv se pak příběh vydal trochu jiným směrem, zklamán jsem nebyl. V zásadě je to další další z pohledů na II.světovou válku dětskou optikou, jen je narozdíl od podobně laděných filmů vyveden v trochu méně depresivnějších barvách. Všudypřítomná hrozba v podobě nacistů i domácích kolaborantů je tak upozaděna, ale to není na škodu, protože s o to větší silou pak může udeřit. Herecky bez problému a oba kluci ukázali velký talent. Jasně, je to hra na emoce a občas až příliš očividná, ale na na druhou stranu když jsem na konci viděl ty dva děduly, tak mi bylo tak nějak dobře. A vo tom to je! 75% (09.04.2018)

Po prevažne televíznych projektoch režisér Duguay dozrel a ponúkol nám strastiplnú cestu dvoch chlapcov, ktorí utekajú pred represiami voči židovskému obyvateľstvu. Celé poňatie príbehu je skvostné, má prívetivú nadsádzku, romantiku nezbedných chlapcov a hoci je vo vykreslení fašistického teroru umiernený ( skoro všetko je točené z pohľadu mladšieho z bratov ), pozorný divák vníma nebezpečenstvo a hrôzy vojny aj tak. Potešili ma aj scény s francúzsko-nacistickou domoobranou, predsa len tieto veci nie sú vidieť v podobných filmoch. Duguay vsadil na istotu a vyplatilo sa mu to, zbytočne netlačí na pílu, príjemné alebo dojímavé scény strieda s nebezpečenstvom a tak si s istotou ide pre divácky úspech. Možno sa mu práve tento aspekt dá vytknúť a niekedy mohol pritvrdiť, mne sa však jeho prístup páčil, lebo sa nesnažil o vytĺkanie diváckej pozornosti za každú cenu. Jeho film je kompaktný, drží pohromade a divák má po zhliadnutí príjemný pocit, že videl hodnotný film plný odvahy a rodinnej súdržnosti. (24.06.2017)

Typické válečné drama o židovských dětech během druhé světové války, které nikterak neurazí, ale bohužel v rámci svého žánru ani ničím nepřekvapí a celkově působí spíše jako reklama na nekolaborující Francouze než na drsné a tísnivé drama o pronásledování Židů, kteří si během války prožili to největší peklo. Samozřejmě, je to založeno na skutečných událostech, ale celá ta doba je vyobrazena tak idylicky, že člověk během filmu ani nemá pocit, že v Evropě zuří válka a pokud by ty kluky chytl germánsky hovořící voják či kolaborant, tak je čeká jasná smrt. Chápu, že se to tvůrci snažili vyobrazit z pohledu dětí, kteří si to možná ani neuvědomovali, ale právě ten střet s tou realitou šel zfilmovat mnohem lépe. Třešničkou na dortu je tak jedině přítomnost několika českých herců v epizodních rolích jako například Martina Huba či Marka Vašuta. Moje hodnocení 60%. (24.07.2017)