Z Paríža do Paríža

„Jsi můj brácha. Klidně tě ponesu až na konec světa.“ No jasně. Předvídatelnosti, tvé jméno je v námětu. Příběh, který nejvíc vystihuje slovo – klasický. Je jako suvenýry ve skleněné vitríně minulosti: je tu rodina, zásady, válka, dětství, nebezpečí, hodnoty, dojetí, odvaha, lidství, krutost, naděje… vlastně nezáleží na tom, jak je uspořádáte, vypadají spolu hezky a patří k sobě. Postavené na dečce dramatu, potřené leštěnkou napětí a místy vyšisované od klišé. A ať děláte, co děláte, vždycky se k nim dostane prach klišé. (21.08.2018)

Jak to ti Francouzi dělají, že v reálu je to nesnesitelný národ a ve filmovém světě točí celou řadu lidsky emotivních kousků, které prostě stojí za to vidět a s herci klidně i prožít. Z Paříže do Paříže je totiž další z řady těch vzorových dramat z druhé světové války, které nenapíše nikdo jiný, než právě samotná válka. A v mnoha ohledech je to příběh neuvěřitelně silný, až se nechce věřit, že se opravdu stal. Jenže se stal a já těch 110 minut držel emoce na uzdě, jak to jenom šlo. Jenže ani to mi moc nešlo. Silný příběh, velice pěkné kulisy francouzského městečka, zajímavý a napínavý průběh. Jo, kdyby mě to drželo v napětí celou tu dobu, tak snad i tu pátou hvězdu vypálím. Ani tak si to ale určitě nenechte ujít... (06.01.2019)

Možná je to jen tím, že jsem filmů s podobnou tématikou viděl už tolik, ale nějak už mě přestávají dojímat. Uznávám, že tento film je dobře natočený, ale místy tu na mě působil skoro až naivně. O to zvláštnější mi připadá, že je natočen podle skutečných událostí. Hlavní postavy filmu se dostávají každých pár minut do smrtelného nebezpečí a pokaždé se z něj dostanou nějakou náhodou, jednou nepravděpodobnější než druhou. To mi vadí i proto, že holokaust nebo válka jsou tu zobrazeny až na pár výjimek jako něco, čemu nebylo tak těžké se vyhnout. Možná to přeháním, ale tento film na mě tak po většinu svojí stopáže opravdu působil. (18.04.2018)

Z Paríža do Paríža je film podľa autobiografickej knihy Josefa Joffa Bag of Marbles, 1973 (Mešec s guľkami). Spisovateľ ročník 1931 mal v dobe okupácie 10 rokov a viac. Kniha sa stala takým bestsellerom, že v roku 1975 bol natočený film pod rovnakým názvom. Takže dnes sme sa dostali k remaké tohto filmu a to je dobre. Všetky tie strašné okamihy, ktoré sa od roku 1941 do 1944 diali, okupácia Francúzska Nemcami, pohon na Židov, vypočúvanie krutým nemeckým dôstojníkom, odvážny odbojár, kolaboranti na čele s Pétainom až po oslobodenie sú podávané zjednodušene očami deti a to je obrovským prínosom pre tento film. Matka chcela zachrániť svoju rodinu a existovalo jediné možné riešenie a to, že rodina nemôže zostať pohromade. Najmladších synov posiela do mesta Menton na juhu Francúzska a cez okupované územie sa môžu dostať jedine 2 malí chlapci (podľa jej slov nikto nebude mať podozrenie na dve malé deti). Ostatní sa všetci dostali cez okupované územie na vlastnú päsť. Tu ešte v neokupovanom južnom Francúzsku sa na určitý čas rodina zjednotila, ale ešte nič nemali vyhraté. Otca Romana zadržali príslušníci SS a v novembri 1943 bol deportovaný do Osvienčima, už sa s neho nevrátil. Ostatní mama Anna, brat Albert a Henry boli zatknutí a internovaní v tábore Drancy. Pri ich deportácii do koncentračného tábora mal vlak poruchu a blížiaci sa Američania ich zachránili pred následným ďalším transportom. No a strastiplná cesta najmladším bratov Josefa a Maurice taktiež šťastne skončila v oslobodenom Paríži. V závere filmu sa nám objavia v obraze obaja hlavní aktéri tohto filmu autor knihy Josef so svojim o dva roky starším bratom, ale obaja už v pokročilom veku. (Pre poriadok filmy z Francúzska o holokauste rovnako dobré, keď nie ešte lepšie: Vlak 1973, Pán Klain 1976, Nečakaná zrada 1985, Dovidenia chlapci, 1987, Pan Batignole 2002, Šifra 2003, Pani z Izieu 2007, Slobodná zóna 2007, Ukryté deti 2007, Odsun 2010 a Kľúč k minulosti 2010.) (26.06.2017)

Je pravdou, že scénář mohl jít občas víc do hloubky. Ale ono to ani tak nevadí a připadá mi hloupé se zrovna u tohle vzhledem k žánru filmu pozastavovat jak to dělali někteří čeští kritici (rozumějte, pisálci.) I když si uvědomuju, že je podobně nepatřičné chválit, u tohoto filmu emotivnost. Ten příběh už je sám o sobě emotivní, stačilo ho jenom obsadit dobře hrajícími dětskými herci. I tak je ale co chválit. Hlavně, že je tento film velmi inteligentním a přínosným typem snímku pro celou rodinu.. Malým dětem ukáže, jaká hrozná byla válka. Film pro ně musí být hrozně působivý a napínavý. Je vyprávěn efektivně, já sám jsem se do něho ponořil a držel hlavním hrdinům palce. Starší či náročnější diváky film neurazí a bude se jim líbit také. V rámci filmů o 2.světové válce je poměrně originálním počinem. Je vyprávěn dětskýma očima a nese v sobě mnoho pozitivizmu, motivace a hezkých myšlenek. Musí se pochválit i herecké výkony obou dětských herců a Patrick Bruel by si za roli otce zasloužil Césara. Suma sumárům, skutečně krásný případ filmu pro celou rodinu. (10.02.2018)