Réžia:
Juraj HerzKamera:
Jaroslav KučeraHudba:
Luboš FišerHrajú:
Iva Janžurová, Josef Abrhám, Nina Divíšková, Petr Čepek, Josef Somr, Jiří Kodet, Jiří Lír, Ivan Palúch, Zuzana Fišárková, Marie Drahokoupilová (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Iva Janžurová ve své životní roli (přesněji řečeno dvojroli) ztělesňuje dvě povahově zcela rozdílné sestry. Zatímco jedna je vlídná a dobrá, druhá představuje ztělesněné zlo, chorobnou nenávist a závist. Zlá sestra se rozhodne odstranit svůj sourozenecký protějšek, ve kterém není schopna snést vlastnosti, jež právě sama postrádá. Její zrůdnost však záhy překvapí ji samotnou, když nabyde nečekaných rozměrů. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (183)
Herecký koncert Ivy Janžurové, typické prvky Juraje Herze, obstojná atmosféra a napětí. Nejen kostýmy tolik podobné Petrolejovým lampám, lehce hororovou atmosférou blízké třeba Spalovači mrtvol. Vrchol režisérovy kariéry? Takže: vizuál nádherný, atmosféra děsivá, Janžurová brilantní, hudba taky skvělá... Ale. Zkoumání ženského psyché a lidské povahy mě překvapivě nebavilo až tak, jak jsem si původně myslela. ()
Jedno ze spojení tvůrců československé kinematografie, jenž lze nazvat geniálním. Herz, Janžurová a Fišer. I kamera J. Kučery se dá do této kategorie zařadit. Juraj Herz už kdysi dávno pochopil (stejně jako já o pár desítek let později), že Iva Janžurová, je nejuniverzálnější a bez diskuze jedna z nejlepších hereček všech dob. Proto jí zasadil do absolutně nevídané dvojrole. Souboj povah i nastalá situace nádherně gradují a vyvrcholí v jedno klasické, české přísloví o jámě. Geniální střih a kamera i dokonale zvládnuté rozhovory Viky s Klárou. Bezchybné prostředí a atmosféra dávají tomuto dílu rozměr nejkvalitnější. J. Herz je precizní režisér, který ví, co dělá, je to vidět na většině jeho snímků. Máme štěstí, že patří do bohaté mlýnice československé kinematografie. ()
Silně stylizované psychologické drama Morgiana završující Herzovo vrcholné tvůrčí období mezi lety 1968 až 1972, neboť poté již na vše dolehl příkrov normalizace, která (nejen) Juraje Herze omezila v tvůrčí svobodě a později dohnala až do emigrace... Morgiana v sobě spojuje obě linie dvou nejznámějších a nejhodnotnějších Herzových filmů - psychologickou drobnokresbu předchozích Petrolejových lamp (brilantní studie rozkladu života sifilika) a hororovou fascinaci fanatismem Zla úkladně usilujícím o životy svých nejbližších (hororově laděný Spalovač mrtvol). Z obého pak povstává sugestivní příběh o dvou sestrách, jejichž symbolické propojení naznačuje nejen skvostná herecká dvojrole Ivy Janžurové - barevné rozlišených do bílé a černé (přičemž to je doplněno o třetí tajemnou výslednici obou sester - postavu v červeném). Originální je rovněž secesní stylizace celého snímku, za kterou především v podobě extravagantních kostýmů stojí výtvarnice Ester Krumbachová. Morgiana má v sobě cosi z tajemna gotického hororu, opojení dekadentní atmosférou přelomu století, s tím spojenou náklonností k psychotropním a halucinogenním látkám (Herzovu otevřenost k podobnému tématu lze vystopovat též v postavě morfinisty ze Spalovače mrtvol), z literárního romantismu (a byronismu), dozvuků expresionismu, nese si v sobě odkazy k výše zmíněné secesi... Morgiana je velký film, každopádně vždy bude jako ona příslovečná černá sestra stát ve stínu své výraznější bílé předchůdkyně, vždy bude jen stínem mnohem jasnějšího svitu famózních Petrolejových lamp... ()
Kdysi mě tenhle film děsil ponurou atmosférou a psychadelickou kamerou, ale nakonec jsem si ho zamiloval. Už úvodní pohřeb napovídá, že režie se chopil J.Herz. Vynikající hudba Luboše Fišera se snadno přehoupne z líbivých tónů, prozářených sluncem / zahradní slavnost/, do temných hlubin hororu. Nápadité líčení, kostýmy a skvělá Iva Janžurová. Popravdě - předloha od A.Grina Jessie a Morgiana mě v porovnání s filmem značně zklamala. A vůbec nevadí, že Morgianou ve filmu je kočka......... p.s. J. Herz nebyl s výsledkem spokojený, jelikož tehdejší cenzura mu nedovolila zakončit film dle něho. Doporučuji rozhovor s režisérem, kde vysvětluje, jak měl snímek pokračovat, což by bylo výborné psycho a člověk se nediví, že komouši mu to zatrhli. ()
"Jé, ty jsi našla mou panenku Viktorii. Byla tam i tvoje Klára? - Ano, ale už byla celá rozpadlá a neměla oči" Černá a bílá, zlo a dobro. A „jen“ jedna Janžurová v režii šílence. Hutná atmosféra podtržená mnohdy mrazivými hororovými scénami, pohledy z kočičí perspektivy, náznaky zvrhlého erotična a skvěle zpracovaným finálním twistem. I když zrovna ten bych uvítal ještě zlomyslnější a kdyby se v závěru role obou sester obrátily, vůbec bych se nezlobil, předloha, nepředloha. P. S. V oné dvojroli bych si dokázal představit i Jaroslavu Adamovou, zejména Viktorie by zřejmě nabyla opravdu démonického rázu. Kdo viděl pohádku Jamamba, jistě mi dá za pravdu… ()
Galéria (9)
Zaujímavosti (15)
- Juraji Herzovi se výsledný film nelíbil a využil ho hlavně jako příležitost zkoušet filmové triky ve scénách, kde se setkávají obě sestry. (Olík)
- Snímek byl natočen na motivy stejnojmenné novely, kterou napsal ruský spisovatel Alexandr Grina. [Zdroj: Cinema] (Terva)
- Režisér filmu Juraj Herz dával scenář Ivě Janžurové s tím, aby si vybrala, zda chce hrát roli Viki nebo Kláry. Herečka nevěděla, pro kterou roli se rozhodnout, a proto Herz rozhodl, že bude hrát obě. (Willy Kufalt)
Reklama