Morgiana

Na Morgianě mě fascinuje hlavně ten způsob, jakým si Juraj Herz hraje s diváky. Myslíte, že budete doufat v uzdravení hodné sestry Kláry, ale ona vás po chvíli začne více zajímat zlá Viktorie a najednou stejně tak držíte palce i jí, ač si sebevíc říkáte, že byste z nějakých morálních zásad neměli. A přesně takovým myšlenkám se Herz směje - a smát se může především díky úplně dokonalé Ivě Janžurové v titulní dvojroli. Zaplaťkdokoli za ten nápad, obsadit ji a jenom ji. No a když k tomu všemu hraje nádherná Fišerova hudba, kamera se dívá kočičíma očima, když se dočkáme nebývale děsivé scény halucinací... Tak vážně není co řešit. Na Morgianu jsem se díval ve dvě hodiny ráno, protože se mi zkrátka nechtělo spát. Film skončil, a mně se nechtělo spát pořád, ovšem už z úplně jiných důvodů. (14.01.2014)

Iva Janžurová je vynikající, ale jen pokud se jedná o zlou sestru. Poloha hodného kníkavého dvojčete se z mého pohledu hodila spíš do klasických komedií. Co se povedlo takřka stoprocentně je vizuální stránka věci, ale i tady mě Herz dokázal naštvat, protože až příliš často bloudil v tmavém šeru, kde nebylo vidět vůbec nic. Místy chybějící napětí se pak snažil dohánět dramatickým hudebním podkreslením, ale ani to příliš nefungovalo. Čekal jsem víc. 55% (04.09.2020)

,,Dokonce i v živém člověku jsou některé jedy..." Tenhle "artový horor" z dílny mistra Juraje Herze mne okouzluje léta a myslím, že ještě o něco déle, než legendární Spalovač mrtvol. Děj je velice jednoduchý, lehko pochopitelný pro všechny a napětí s hrou mezi životem a smrtí se celý čas stupňuje. Morgiana - to je vskutku drsná pohádka o dobru a zlu, nekompromisně ukazující zlo v nejděsnějších podobách, v závěru potrestáno vlastním svědomím. Od prvního zhlédnutí mě fascinovalo tajemno vycházející nejen z příběhu, ale i vizuálního zpracování plného různých barev, kostýmů a nádherných záběrů při moři i v secesních interiérech, stejně tak stylová hudba Luboše Fišera (zejména ten ponurý "karetní" kuplet hraný na klavír) a samozřejmě vynikající výkon Ivy Janžurové v hlavní dvojroli zcela odlišných ženských postav. Její protikladné herecké portréty jsou ve spojení se symbolickými maskami obou sester dokonalostí. Zcela jedinečnou atmosféru pak dolaďuje zasazení příběhu do historické času a exotického prostředí, Herz si pohrává ve vizuálu přímo se surrealistickými obrazy a nabízí na první pohled řadu nenápadných trumfů a detailů, jenž mnohý divák zachytí až při více zhlédnutích. Pánové z Činoheráku (Abrhám, Čepek, Kodet, Somr) v epizodních rolích tady fungují skvěle, stejně jako spojení mysteriózní atmosféry s motivy kartářské vášně, alkoholu a v závěru i s motivem lásky. 95% (09.04.2018)

Po druhom pozretí v kine /aj keď v horšej kvalite/ ešte lepší zážitok ako prvý raz. Určite tomu pomohlo veľké plátno, ale aj moja rastúca láska k Fišerovej hudbe, vďaka ktorej som mala pocit, že som na komornom koncerte psychedelického symfonického orchestra. Jeho hudba krásne podfarbuje a zvýrazňuje niektoré dejové momenty. Sympatické herecky, kostýmovo, scenáristicky, dialógovo, vizuálne. Veľmi vtipné momenty s doktorom a sestričkou, zákerná špehúňka Viktória, úžasné prostredie - cit pre kulisy aj pohľad kamery očami mačky. (druhý raz, Kino Lumiere - 18. 02. 2013) (19.02.2013)

Tradičně skvělá Iva Janžurová je tentokrát teprve fascinující. S dvojrolí odlišných sester hodné a zlé si dokázala vynikajcím způsobem pohrát a obě je skvěle odlišit. Samozřejmě  ji k tomu pomáhají i velmi dobré masky, ale ona je dokázala oddělit i hlasově. Jinak prakticky hned úvodní sekvence nad hrobem s varhanní hudbou mě dostala do správné mrazivé nálady a napětí. Juraj Herz prostě strašidelnou atmosféru udělat uměl a chválit ho za to by bylo nošení dřiví do lesa. Já tedy na oplátku horrory až tak nemusím. Avšak musím říct, že tentokrát šlo o inteligentní horrový kousek a ta mrazivá Herzovská atmosféra mi sedla více než v případě třeba Panny a netvora, která mi příjde nevhodně zařazována do pohádkového žánru a dokonce se často nemístně  objevuje v  programu mezi standardními pohádky o Vánocích. Zatímco tohle je poctivá žánrovka s jasně srozumitelným příběhem avšak řadou artových odboček, kdy jsem si možná chvíli potřeboval zvyknout na určité extravagantní a útržkovité podání. Ale pak  se mi třeba konkrétně motiv a atmosféra halucinací zdál velmi zajímavý. Ony všechny ty motivy nejdou ani na první dobrou pobrat. Takže tím si možná říkám, že až zase najdu  odvahu (za pár dlouhých let.:D) mohl bych se na Morgianu podívat znovu. A už teď jsem zase o něco lépe připraven na Herzovo vrcholné dílo Spalovače mrtvol. (07.06.2021)