Don't Hang Up

Partička dospievajúcich rádoby drsňákov, stvárnená rádoby hercami z Disney Channelu rada nasiera svoje okolie prostredníctvom čierneho humoru a keď zrazu začnú dostávať do tela, človek im to aj praje. Don't Hang Up síce skúsenejšieho diváka veľmi nemá čím prekvapiť, zato však disponuje svižným tempom a vlastne aj nejakou tou pointou. (18.05.2017)

Rádoby thriller se slasherovými prvky o vinných teenagerech a jednom nakrklém mstiteli, který se chová jako duch Meucciho, Edisona a libovolného poslance parlamentu ČR, když se nemá stihnout hlasování. Kromě čitelného průběhu a nulového zájmu o postavy a jejich stavění před dementní volby vidím problém i v tom, že když ti dva měli představovat suverénní kokoty, byli suverénní, když ale měli hrát vystresované kokoty, byli jen kokoti. Obyčejné kostelní varhany při jedné ze scén sice odvedou nečekané penzum práce, ale těch pár sekund to už nemůže vytrhnout.. Nedýchej, Neklepej dvakrát, Nezavěšuj, nějak se nám ty zákazové horory začínají v posledních měsících množit. Co bude dál? Don´t Snore o sektě žen píchajících chrápajícím manželům prsty hluboko do nosních dírek? Don´t Sneeze o násilníkovi, mučícím své alergické oběti na rozkvetlé louce? Či Don´t Piss o sadistickém vrahovi trhajícím močové měchýře? A co třeba něco hodnotnějšího o ložnicovém strašáku s názvem Don´t Come Yet? Kalkulačka mi vyhodila, že s vhodně zvoleným rámcem sexuality, barvy pleti a sociálního prostředí by to nyní mohlo mít i oscarové ambice.. (28.02.2017)

Skupina pranksterov je na internete známa tým, že zavolá nič netušiacim obetiam, ktoré na smrť vystraší, a video neskôr pridá na internet. V jeden klasický večer plný alkoholu, zábavy a samozrejme prank callov ich prekvapí odpoveď jednej z obetí. Volajúci na nich použije ich vlastné triky, ale keďže ide o ich vymyslenú hru, nevenujú telefonátu pozornosť. Lenže keď sa hovory od tohto človeka neustále opakujú a on im dokáže, že nejde o nevinnú hru, zisťujú, že sa práve ocitli vo svojej vlastnej hre. Tentokrát sa však hra nekončí odhalením žartu, ale smrťou. - Tak toto sa mi velmi páčilo. Tento druh moderného hororu úplne vyhladávam, pretože ide o odlahčené záležitosti, ktoré vedia zatlačiť na pílu a nútia aj aktérov prispôsobiť sa drsným podmienkam a nevyžadujú od nich len odrapotané hlúpe dialógy. Don't Hang Up je najsilnejší hlavne v prvej tretine, kedy sa mieša po atmosférickom úvode s tínedžerskými zábavami, až pokial nepríde hororová časť. A tá funguje dobre. Vrah je inteligentný, nepríjemný, a vďaka tomu, že sa v závere ukáže jeho významná motivácia, je štruktúra vystavaná logicky. Zaujala ma hlavne hudba, ktorá pomáhala tvoriť nepríjemnú a beznádejnú situáciu. Má to aj dostatočné množstvo krvi, atmosférické scény s búrkou a hlavne sa to na nič nehrá, takže pre mňa úplne vyhovujúci moderný horor. + herečka z Fortitude + herec z The Autopsy of Jane Doe (10.02.2017)

Další z hororů se slůvkem Don´t, pomalu se nám ony příkazy začínají vyčerpávat, takže se možná brzy dočkáme situací, kdy bude psychomaniak krmit oběti hrachovou kaší a název bude Don´t fart. Nicméně i zde platí, že by celé záležitosti slušela krátkometrážní stopáž, už za půlkou to začne být víceméně o ničem. (12.02.2017)

Z pomalu bobtnající řady hororů/thrillerů, v nichž někdo nebo něco terorizuje pomocí moderních technologií prostoduché adolescenty, je tenhle kousek určitě mezi těmi lepšími. Ale prvních zhruba 15 minut jsem si teda myslel, že to neklapne - protože hlavní dva hrdinové jsou opravdu kokoti non plus ultra. Jejich bezstarostného kriplování je naštěstí brzo konec a mysteriózní muž na druhém konci telefonu jim pěkně zatopí. Film je pěkně natočený, má spád a ačkoli začíná velmi teenagersky, nepůsobí ve výsledku ani nijak vyměkle. Dějové zákruty a zvraty bohužel upomínají na řadu jiných filmů a nedočkáme se tak ničeho opravdu překvapujícího (závěrečné vypointování exstuje, ale je zcela banální a průhledné, takže jako kdyby neexistovalo), ale vzhledem k tomu, že snímek připlul úplně pod radarem, nestačilo mě to díky nulovým vstupním očekáváním ani výrazněji rozmrzet. Kvůli zmíněnému to pro mě není žádná velká pecka, na kterou bych měl vzpomínat, ale jako řemeslně fajnově zvládnutá nenáročná žánrovka to poslouží s přehledem. (11.02.2017)