Den pro mou lásku

Den pro mou lásku je film především o tom, co by nechtěl zažít nikdy žádný rodič. Je to šílená představa. Pak je to též o tom, jak se s tímto faktem vyrovnat. Marta Vančurová je kvalitní herečka a je to asi jeden z mála filmů, kde se svlíkala, ale zrovna u tohoto tématu si nemyslím, že to bylo trochu nepatřičné. Hodně vypovídajícím faktem o samotném filmu ale je, že Markéta Zinnerová napsala nějaký scénář a poměrně dost scénáristů jej odmítlo. Pak jej přijal Juraj Herz, ale M. Z. s ním nesouhlasila a dokonce se soudili. Takže je otázka, kolik zásahů režisér provedl a jak si film scénáristka představovala. Možná mohl vypadat úplně jinak. Mě se líbí první polovina, pak se snímek prolíná do řady rovin. Konec je navíc až moc Hollywoodský, zkrátka sladký happy end. (13.09.2023)

To protivný dítě, který pořád něco žvatlalo a vyptávalo se na kdejakou píčovinu, jsem měl chuť vlastnoručně zabít asi tak po 5 minutách, takže z jeho smrti jsem měl vyloženě radost. Bohužel to byla asi jediná věc, co mě na celym filmu potěšila. Zbytek nestojí za nic. Příběh se vleče a kdo by snad podle zde uvedenýho žánru očekával nějaký psychologický drama, bude asi zklamanej. Ono se tam totiž v podstatě vůbec nic neděje a to nic končí tim, že se Vančurový narodí novej substrát. Jinak Vančurová i brejking performer Harapes podali jejich standardní výkony. Vančurová ve všech filmech hrála pořád dokola jedno a to samý a byla mi vždycky dost nesympatická. Harapese (nebo Harapsa?), kterej byl z nějakýho (pro mě nepochopitelnýho) důvodu v 70. a 80. letech často obsazován do hlavních rolí, snad ani nemá smysl komentovat. Když se k tomu přidá otravná Hapkova hudba, dílo je dokonáno. pomajz: Tady máš psát komentáře k filmu a né komentáře k mýmu komentáři. (24.04.2011)

Velmi smutný a depresivní film, který nemá bohužel světlé místečko. Přesto je film výborně natočený a Marta Vančurová v hlavní roli je přesvědčivá. Vlastimil Harapes sice moc velké herecké schopnosti nemá, zde je však nečekaně příjemný. Velmi dobré psychologicko-romantické drama, avšak bez lacinosti a zbytečného tlaku na diváka. (22.08.2006)

Film od kterého jsem čekal víc. Je to nuda, která má své silné opory v hereckých představitelích. Nějak zvláště se k tomuto filmu nevracím. Pro někoho je to depresivní a smutný film. Může být, ale proč tedy více nudil než rozviřoval moje emoce. Jakoby Juraj Herz postavil jakousi neviditelnou a dostatečně tlustou stěnu, která bránila, aby se vypjaté a emocemi zmítané okamžiky nad ztrátou milované osoby, dostali až ke mně. 60% (20.01.2012)

tento titul som našiel len náhodou, ale spomínam si na film keď som ho videl v čase jeho premiéry, a verte mi vtedy urobil na mňa mimoriadny dojem, preto ho s odstupom času nebudem podhodnocovať ako "nadupaný" priaznivec čsfd, ale tak ako som to cítil v oných časoch s mladučkou peknou Vančurovou, pritichlým Harapesom, a sentimentálnym scenárom. Kto ste to nevideli, ani nepozerajte, podobných filmov je spústa , ale keď vznikol v Československu zúril socializmus a táto sladkosť v kinách (neskôr v telke) akosi pomohla vymaniť sa z prostredia straníckych schôdzi Brigád socialistickej práce , revolučných aktívov a iných kravín denného života. (18.03.2014)