Baba z ľadu

Když pominu to, že se ta slepice jmenovala jako já, tak musím říct, že mě tenhle film opravdu zaujal (a nemyslím tím jen tu sexuální scénu). Na tu nefungující a rozvrácenou rodinu nebyl zrovna hezký pohled a hlavní postavy mi bylo líto. Přála jsem jí, aby se to zlepšilo, což mi tvůrci splnili a provázali to s netradičním motivem otužilectví. Nechybí ani kritika současných dětí a jejich užívání moderních technologií nebo rýpnutí si do upjatých a arogantních lidí. 7/10 (17.02.2019)

Hlavní hrdinka je člověk, se kterým musí každý soucítit, s jakou trpělivostí snáší rodinné problémy a především čecháčkovské, nechutné charaktery. Náhodu se jí do cesty připlete banda otužilců a především sympaťák Broňa. Drama je pojímáno velmi vtipným způsobem a nechybí zde mnoho silných okamžiků. Hereckému duu nelze nefandit, díky upřímnosti, herectví a jejich obdivuhodnému otužileckému výkonu. Moc se mi líbilo vykreslení jednotlivých charakterů lidských povah a to v příjemně utíkajícím dramatu, bez zbytečných dialogů, s nadsázkou a vtipem. V některých momentech je tempo vlažnější a trošku toho barvitého klišé nechybí, ale nikdy to není přes čáru, aby se divák nudil. Zdálo se, že vše směřuje k očekávanému závěru, který však svým hořkým finále hodně překvapí a Bába z ledu dokonale vystihuje název filmu. Mimo jiné ta slepice byla boží !!!! .......7/10 (14.03.2017)

Ano, styl Bohdana Slámy jsem poznal velice rychle, lehká deprese se mísila s humorem a jako obvykle mě tento mix bavil. Zuzana Kronerová byla výborná a Pavel Nový předvedl podle mě svůj nejcivilnější výkon, čímž mě opravdu potěšil. Musím navíc vyzvednout obětavost, s jakou se plavci nořili do vln Vltavy a ocenit, jak tvůrci zpracovali vztahy v rodině, zvlášť postava Táni Vilhelmové stála za to. (18.04.2018)

Skromný film, který má co říct a říká to tak, že i kdyby člověk ne úplně se vším souhlasil, musí to respektovat. Těžko vydrží v kinech rok a půl jako křečovitá slátanina Všechno nebo nic, ale přál bych Slámě malý tuzemácký zázrak. Novýho Pavla jsem tuhle potkal v metru na eskalátorech a zdálo se mi, že má na sobě kraťasy z filmu. Tomu se říká vžití do role! (02.03.2017)

„Proč mu dovolujete hrát tyhle idiotský hry?“ - „On se nás neptá.“ Ten spratek mě neuvěřitelně vytáčel. Naštěstí záměrně. Ale právě jeho dějová linka, která se ostatně linula bok po boku s tou babiččinou, mě bavila nejvíc. A při jeho proměně kupodivu nedošlo na „tu“ scénu, skoro bych se vsadil, že v hollywoodské obdobě by na ni jistě přišla řada (naproti tomu zde bylo setkání u kotle a vnukovo skoro až děsivé „Ale já je nepotřebuju!“, které jsem mu věřil až do morku kostí). A to spojení osamělé vdovy s klubem otužilců v čele s Broňou bylo osvěžující, a jakkoliv působilo zvláštně, v kontextu děje to je až překvapivě přirozené. A vůbec ty výkony ve vodě budily respekt, možná u takového vyhlášeného otužilce typu Nového to tolik nepřekvapí, ale v případě Krónerové určitě. Ačkoliv za vrcholy filmu považuju „pohodové“ rodinné obědy, ty jsem kompletně celé prosmál. Podobně jako scénu s „lubrikantem“ nebo pasáže se správně nesnesitelnou Vilhelmovou. Slámův standard za solidní 4*. „Já to vezmu fénem, třeba se to vysuší.“ (27.01.2018)