Réžia:
Taika WaititiScenár:
Taika WaititiKamera:
Lachlan MilneHrajú:
Julian Dennison, Sam Neill, Rima Te Wiata, Oscar Kightley, Rhys Darby, Cohen Holloway, Stan Walker, Taika Waititi, Rachel House, Tioreore Ngatai-Melbourne (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
Ricky je těžce zvladatelný, hip-hopem odkojený teenager, vyrůstající v náhradní péči. Když jednoho dne skončí v nové rodině na novozélandském venkově, jeho život nabere zcela nový směr. Souhrou okolností se totiž Ricky, který dosud příliš nepřišel do kontaktu s přírodou, ocitá na útěku nehostinnou buší se svým bručounským náhradním strýcem (neodolatelný Sam Neill). V patách jsou jim ozbrojené složky a dvojici svérázných renegátů tak nezbývá než nechat stranou své odlišnosti a spojit síly k nevyrovnanému souboji... Po okouzlujícím upírském mockumentu Co děláme v temnotách přichází Taika Waititi s adaptací humoristického románu oblíbeného novozélandského spisovatele a legendárního bushmana Barryho Crumpa. (MFF Karlovy Vary)
(viac)Videá (1)
Recenzie (235)
Bušní road trip obtloustlého protivného sirotka a protivného chlapíka, který už se blíží k dědkovskému věku (no jo, Same Neille – ale třeba si to jen dobře hrál), je místy vtipná, místy záměrně parodická a jen lehounce dojemná. Film předkládá originální charaktery v neotřelých situacích a dobře volených dialozích. Bavila jsem se. SHRNUTÍ: Jak projít novozélandskou buší po boku zálesáka a v patách s novozélandským OSPODem. ()
O hloupých pro hloupé. Už jsme zase u toho, když se smějeme, že někdo upadl. Dokud se Waititi cachtal v indie vodách (Eagle vs Shark) dala se občasná superprimitivnost schovat pod romantickou podivnost nebo pocity melancholie a bizarnosti, jenže tady už je to jen a pouze na první signální. Chápu, že tady nemůžu hledat ani hloubku ani originální přístup k filmařině, ale asi by mi stačilo, kdyby Waititi nepsal postavy a jejich dialogy tak, že doslovné znění vtipu vytušíte 15 vteřin před jeho vyřknutím. Tak tudy ne, jdu si pustit Swiss Army Mana po sedmé #kviff2016. ()
Dobrodružný film (?!) je těžší natočit než cokoli jiného. Připadal jsem si podobně, jako když jsem před šedestáti lety četl Toma Sawyera. A co se (dů)vtipu týče, sedl mi, stejně tak jako happy end; v tom jsem spíš nejspíš Maor než Slovan. "Pačlověci" jako označení nekonformních lidí se mi také líbí (víc než Wilderpeople). Zkrátka mohu číct, že mě to "bavilo", přestože se na filmy s tímto záměrem nekoukám. ()
Pohodová komedie (místy mi připomínala vulgárnější verzi Kolji), kterou bych klidně promítal jako dvojfilm spolu s Až vyjde měsíc Wese Andersona. Je to hravé, citlivé, vtipné, velmi dobře zahrané, natočené a skvělou hudbou doprovázené, vadilo mi snad jen, že to bylo i tak trochu předvídatelné. Nicméně bych si přál v kině takové filmy vídat častěji. ()
Výjimečný film. Chlapec střídá domovy až se dostane k staršímu páru v horách, po večerech utíká svých 200 metrů, aby se zase vrátil. Společný útěk před světem se starým a nepříjemným Samem Neillem je však neopakovatelnou procházkou "zapomenutým" světem, kterého v dnešním mediálně/sociálním/online světě máme pramálo. Do děje navíc kromě skvělých herců (hlavně Julian Dennison je ve své roli opravdu skvělý) dostává i Waititiho absurdní humor a obrovská technická zručnost. Například montáž dlouhých záběrů s kamerou do 360 stupňů je promyšlená do detailu. Záběry berou dech (a někdy záměrně narážejí na "toho, co nese prsten"), Waititi se nebojí proplést příběh generačním srovnáním v podobě popkulturních odkazů (jen těch opravdu "nadčasových") a vše vrcholí v touze mladého tlouštíka být nejvíc cool zloduch (a zemřít v boji, jako nejlepší z hiphoperů nebo Klingonů;-)). Hon na pačlověka je tak ve výsledku perfektní podívaná, která funguje na jedinečné vlně nadsázky. ()
Galéria (22)
Zaujímavosti (19)
- Pták Huia, kterého ve filmu „zahlédli“ Ricky (Julian Dennison) a Hec (Sam Neill), je skutečným novozélandský druh. Poslední potvrzené pozorování ptáka bylo v roce 1907, ale počátkem 60. let byla některá věrohodná pozorování zaznamenána. Věří se, že vyhynul. (KGBelik)
- Jde o čtvrtý film režiséra, který měl premiéru na filmovém festivalu Sundance. Všechny tři předchozí filmy (Co děláme v temnotách, Kluk a Orel kontra žralok) byly kritikou kladně přijaty. (Hal_Moore)
- Hlavní hrdina během filmu prohlásí, že jejich situace připomíná Pána prstenů. Ten se také celý natáčel v novozélandské divočině. (Hal_Moore)
Reklama