Hon na pačlověky

Vlastně trochu zklamání... i když hned úvodem zaujaly minimální nároky kladené na uchazeče o náhradní péči, dle kterých se dalo usuzovat směřování věcí příštích, avšak zdaleka ne tak "pompiózních" jak bych si přála. Ale jelikož je Taika Waititi můj oblíbenec, budu zaujatá a tato skutečnost se může projevit neobjektivním, nadržovacím hodnocením... Na druhou stranu - pro nějakou tu vyloženě nepovedenou skeč by bylo chybou nevychutnat si i někdy příště netuctovou změť zajímavé hudby, krásné přírody, svérázných charakterů, trefných odkazů i originálních špeků. Konečně, kdo z nás by nechtěl být alespoň občas pačlověkem, už jen proto, že ke všemu, co chcete v životě udělat, potřebujete formuláře... vyplníte ho a pošlou vás do vyššího poschodí, tam musíte vyplnit další formulář, abyste potvrdili, že jste to vy, kdo vyplnil ten první... Přesně. (10.01.2018)

„Polícia na Novom Zélande takéto veci nehovorí. To hovorí polícia v Amerike. Navyše, ani nie si policajtka.“ Toto som si pozrel len kvôli režisérovi, na ktorého Thorovi: Ragnarok som sa pred pár týždňami kráľovsky bavil v kine. Honom na paľudí ma ale zaskočil. Myslel som si, že pôjde o mystifikačný projekt na spôsob Svěrákových Ropákov resp. Vaterlandu s Rodenom. Nakoniec sa z toho vykľulo niečo úplne iné. Bol som spokojný ako s hercami (Sam Neill bol vždy mojím obľúbeným hercom, ale už dávno som z neho nemal dojem, že ho nakrúcanie baví, tu však áno, hoci ide o strašne klišé postavu, ale je zahratá s láskou), tak s výpravou a osobitým humorom, tak typickým pre tohto režiséra. Ale, paradoxne, v megarozpočtovom Thorovi ho mal režisér výraznejší, než v tomto autorskom a komornom filme (čo je veľmi zvláštne). Zaujímavý film, ale to niekedy nestačí. „Je zázrak, že sme ťa našli. Utiekol si skoro dvesto metrov.“ – „Dávam si prestávku.“ (28.11.2017)

Pohodová komedie (místy mi připomínala vulgárnější verzi Kolji), kterou bych klidně promítal jako dvojfilm spolu s Až vyjde měsíc Wese Andersona. Je to hravé, citlivé, vtipné, velmi dobře zahrané, natočené a skvělou hudbou doprovázené, vadilo mi snad jen, že to bylo i tak trochu předvídatelné. Nicméně bych si přál v kině takové filmy vídat častěji. (15.11.2017)

Výjimečný film. Chlapec střídá domovy až se dostane k staršímu páru v horách, po večerech utíká svých 200 metrů, aby se zase vrátil. Společný útěk před světem se starým a nepříjemným Samem Neillem je však neopakovatelnou procházkou "zapomenutým" světem, kterého v dnešním mediálně/sociálním/online světě máme pramálo. Do děje navíc kromě skvělých herců (hlavně Julian Dennison je ve své roli opravdu skvělý) dostává i Waititiho absurdní humor a obrovská technická zručnost. Například montáž dlouhých záběrů s kamerou do 360 stupňů je promyšlená do detailu. Záběry berou dech (a někdy záměrně narážejí na "toho, co nese prsten"), Waititi se nebojí proplést příběh generačním srovnáním v podobě popkulturních odkazů (jen těch opravdu "nadčasových") a vše vrcholí v touze mladého tlouštíka být nejvíc cool zloduch (a zemřít v boji, jako nejlepší z hiphoperů nebo Klingonů;-)). Hon na pačlověka je tak ve výsledku perfektní podívaná, která funguje na jedinečné vlně nadsázky. (14.02.2017)

Tak tohle dobrodružné putování divokou novozélandskou buší jsem si neskutečně užila. Mělo to spád, dostatečné napětí a samozřejmě nechyběly ani emoce. Absolutně mi sedl styl humoru umocněný scénami plnými absurdit a nadsázky, jež notně přiživovaly všechny ty prapodivné postavičky, které se v ději objevily. Dokonce i Sam Neill mě nadchnul, přestože ho jinak moc nemusím. Ovšem roli nevrlého náhradního strýce ztvárnil fakt skvěle. (85%) (26.03.2023)