Naušika z Větrného údolí

CITÁT - Zase vymřela jedna vesnice......... Postkatastrofické kreslené drama o boji o přežití. Pěkně kreslené ale hudebně, nebo spíše zvukově, hodně "hluché". CITÁT - Pořád jenom vraždíš !! .......... Na filmu mi trochu vadilo to popírání různých přírodních zákonů, jako je přitažlivost, aerodynamika i balistika. Některé scény jsou hodně přehnané. Vím, je to kreslené, ale i tak. CITÁT - Všichni zemřeme ?? .......... (25.03.2012)

Fantázii sa medze nekladú. A Hayao Miyazaki jej má na rozdávanie. Vizuálne strhujúci, dizajnérsky skvost, ktorý ale príbehom nedokáže zaujať natoľko, aby sa divák nenudil. A pritom samotná story nieje k zahodeniu, obsahuje viacero posolstiev a hlavná línia je to pravé dobrodružné orechové, ale všetko to pôsobí kŕčovito a zdĺhavo. Možno aj preto sa snímok pri prvom americkom vydaní v roku 1985 ( pod názvom WARRIORS OF THE WIND ) pre miestnu distribúciu skrátil o vyše 20 min. (12.05.2014)

Na své výpravě do minulosti studia Ghibli jsem se vydal do vzdálené budoucnosti jménem "postapo", ve které se odehrává příběh princezny Naušiky z Údolí Větru. Originalita prostředí a běhu světa, která je Miyazakimu tak vlastní, tu byla už tenkrát, a stejně tak tu byla i výborná hudba pana Fujisawy aka Hisaishiho. Jde přitom o - možná krom Mononoke - "nejzelenější" film páně Miyazakiho, který je - opět stejně jako Mono - poměrně dost drsný a naopak poměrně málo dětský. Vlastně bych docela váhal, kdybych měl říct, jak starému dítěti bych Naušiku pustil. To ale nic nemění na tom, že to má spád, sílu a kouzlo, a že i když cítím v příběhu ještě pár nevyladěných míst, s klidem můžu dát 90%. (08.01.2012)

Těsně po shlédnutí Nausiky z Údolí větrů mi v hlavě bublají rozporuplné pocity. Miyazakiho teprve druhý celovečerní film a už naprostá pecka. Propracovaný postapokalyptický svět, výborná animace, silné ekologické poslání a typický krásný Miyazakiho příběh. Na druhé straně ale musím smutně uznat, že zatímco třeba taková Princezna Mononoke vás do svého světa vtáhne tak silně, že v závěru filmu skoro škemráte, aby ještě nebyl konec a vy se nemuseli vracet zpět do svého temného nudného pokoje k rozzářené obrazovce, na příběh princezny Naushiky jako byste se s chladným odstupem dívali přes dvoupalcovou skleněnou stěnu, přes kterou je sice pěkný výhled, ale dovnitř vás prostě nepustí. P.S. Po čtvrtém shlédnutém Miyazakiho filmu začínám mít vážné podezření, že s jeho zálibou v malých holčičkách není něco v pořádku;) (11.03.2007)

Postapokalyptická ekologická fantasy, ve které se středověce oblečení lidé prohánějí v letounech, které připomínají druhoválečné bombardéry, a bojují proti obřímu hmyzu? Žádná kombinace asi není nemožná, když ji dá dohromady skutečný vizionář, jakým Hajao Mijazaki očividně je. Během prvních patnácti minut si mě film dokonale získal. A vydrželo to až do konce. (02.07.2023)