Jánošík - Pravdivá história

Je-li tohle "pravdivá historie", tak je na místě Juru Jánošíka zpětně jaksepatří politovat. Jeho zbojnická kariéra totiž za moc nestála. Byla to spíš jedna velká nuda občas proložená sexem a loupením. Ano, přesně tak, jako film. Agnieszka Holland to myslela dobře (však se taky s natáčením slovenského eposu pár let mordovala), bohužel dost věcí jí podrazilo nohy. Jednak V.J., představitel hlavního hrdiny a neskutečný panák, který snad není schopný jediné emoce (vyjma pofňukávání a závěrečných nutně uslzených očí - velice podobně "hrál" i jistý M.S. v Máji... až mě to vyděsilo). Dále příběh, který postrádá pořádné zapamatovatelné momenty a je tvořený jakžtakž zajímavými epizodami pospojovanými nudnou vatou. Zmínit je třeba i přestřelky a přepady, které jsou (vyjma úvodní šarvátky) divné a nedramatické. Naštěstí má ale Jánošík i pár plusů. Tím největším je účast Michala Zebrowského, skvělého to herce a velkého sympaťáka. Právě on má na svědomí možná úplně nejlepší scény točící se kolem jeho "ženy", dítěte a křtu. Dalším plusem budiž líbivá poetická hudba, příroda (což ovšem není kumšt filmařů, že) a... A dál asi nic. Jak jsem psal už několikrát u jiných ambicemi nacpaných veleděl: Film měl být buď o dost kratší nebo o dost zajímavější.__P.S. Richarda Krajča už nechci nikdy v žádném filmu vidět.__P.P.S. Táňu Pauhofovou ano. (19.08.2010)

Od roku 1921 se Jánošík pravidelně znovu a znovu vrací jako hrdina stále nových a nových filmů. Jakoby nestačilo vždy podtrhnout technický pokrok a mít všechny Jánošíky v každé fázi filmového pokroku – v němém a zvukovém, v barevném a širokoúhlém. V hraném a animovaném. To by bylo příliš snadné a proto se současná Jiráčkova tvář zapsala jen do galerie mezi celou řádku adaptací, které se realizují napříč celou střední Evropou. V Polsku už také byl (1974), nejčastěji samozřejmě na Slovenku jako Jánošíkov dar (1989), Juro Jánošík (1987), Zbojník Jurko (1976), Jánošík I. a II. (1962) a v Československu Jánošík (1935). Nejideálnější zřejmě ale navždy zůstane ta úplně první verze, protože se nemusela potýkat s takovými absurditami jako je odlišný český a slovenský dabing. Dnešní Jánošík je snahou o překonání tradice a určení nového směru, ale na to je film Hollandové a Adamikové příliš roztříštěný s nepříliš dobře vyřešením vztahem ke své slavné konkurenci. (04.10.2011)

Další z filmů, který zabíjí předlouhá stopáž a lpění na nepodstatných detailech. Tohle má ještě návdavkem nevhodně zvoleného hlavního hrdinu, kterého jsem si živě dokázal představit jak hopsá na pódiu coby člen chlapecké kapely, ale jako zbojník působil směšně. Filčík tak zůstává stále nepřekonán. Navíc mám neodbytný pocit, že v této formě měla Angnieszka Holland vsadit na mytologii a nebát se použít všechny ty legendy, které se o Jánošíkovi tradují vč. víly s kouzelnym opaskem. Na druhou stranu to na mě nepůsobilo tak průserově, jak se o tom leckdo zmiňuje a v porovnání s Bathory je Jánošík balzámem na duši. 55% (08.05.2010)

KINO/// Obsazení 6/10 Děj 3/10 Hudba 8/10 Efekty 6/10/// +film má velkolepý hudební doprovod, relativně charismatického hrdinu, krásné obrázky, prostředí a známé (Pauhofová, Labuda) i neznámé tváře -ovšem nemá dramatický ani extra poutavý děj, nemá moc provázané vztahy mezi Jánošíkovou družinou a našlo by se toho víc, co ten film nemá a měl mít/// Na Jánošíka jsem šel kvůli tátovi. Mě samozřejmě tento film taky zajímal, ale pro něj je Jánošík filmový hrdina a tak si nechtěl nechat ujít ani tuto verzi. Bohužel i on z kina odcházel se smíšenými pocity. Na námět se samozřejmě nedá nic říct. Ovšem to zpracování, ta režie i ten scénář je na pováženou slabý, nevýrazný. Z kina si odnáším celkem depresivní a rozmrzelý výraz a snažím se zjistit do jaké míry je to smutným koncem a jakou na tom má váhu samotné zpracování. Tento film sice nemůžu zatratit, ale mám z něj opravdu špatnou náladu a to mě na tom štvě nejvíc./// Celkem 51%/// (18.09.2009)

Něco takového jde natočit jen za státní peníze..... Nevzpomínám si, kdy jsem viděl naposledy něco takhle špatného. HERGOT, film o zbojnících přece nabízí milion příležitostí pro drsné loupeže, znásilňování, scény mučení, honičky s dráby a armádou atd. dle libosti. A místo toho dostanu podivný melodrama s tisícem nezajímavejch postav, Jánošík místo loupení a vraždění halucinuje sám o sobě jako o mořské panně (připomnělo mi to Zoolandera), neřeší se příští akce nebo kde sehnat koně, ale kdo se zabouchnul do místní šenkýřky a kdo by kdy chtěl mít děti. Za tenhle film by mělo na hácích vedle Janošíka viset ještě pár dalších lidí. Bude trvat hodně dlouho, než se zase kouknu na nějakej lokální film. PS: Hlas, jakým tu Jiráček / Jánošík mluví, se hodí tak maximálně pro nějakou romantickou komedii s homosexuálním podtextem. Možná by se místní filmy mohly začít ubírat tímhle směrem. Nejlepší místní komentář má Vizmir: "Jánošík vám tou svou sekyrou usekne koule a narve vám je místo očí." s Tím nelze než souhlasit. (14.02.2010)