Európa Európa

Vrhla jsem se na dílo polské režisérky Agnieszky Holland, která vystudovala českou FAMU. Evropa, Evropa se pro mě stala vstupním filmem mezi její tvorbu a musím říct, na začátek jsem si nevybrala špatně. Oceňuji inspiraci skutečnými událostmi, což na snímek hned vrhne jiné světlo. Ony ty události totiž působí absurdně jako celá válka, což lze vnímat jako dobrý tah tvůrce, ale na druhou stranu to takhle nějak bylo - a hle, máme tady další rovinu filmu. Ve filmu uvidíme vtipné scény, ale především je tu skoro pořád přítomno, pro diváka příjemné, napětí. Střídání prostředí a jazyků je osvěžující a vítám ho taky proto, že je to autentické. A abych nezapomněla, pohled na válku a holocaust z jiného úhlu pohledu je také fajn. (15.04.2012)

Sorry, ale mě to přišlo pitomé.. Fakt bych rád věděl, jak to bylo doopravdy, protože tenhle scénář (a dost možná i předloha) je evidentně hodně přibarvená, z prstu vycucaná absurdita o chybějící předkožce a řetězci náhod tak uměle vykonstruovaných, že to musí trhat oči každému se smyslem pro realitu.. Má to pár fajn scén (vypíchnul bych průjezd ghettem), ale dost mizernou režii.. Celou dobu to na mě působilo, že herci vůbec neví co mají hrát.. Jakoby dostali jen úplně základní pokyny typu "přejdeš zprava doleva a řekneš repliku".. Celé je to toporné, nepřesvědčivé, působící jako naivní filmařská póza.. Takové diletantství s ambicí.. Prostě, za mě je to slabé, tu "pravdivost příběhu" tak jak je přednesen fakt nežeru a tleskat tomu, jen proto, že se to zase otírá (a opírá) o utrpení židů, se mi fakt nechce... Někde mezi 2 a 3.. (18.09.2019)

Ještě nikdy jsem (snad kromě nějakého porna) neviděl film, který by se celou dobu tak šíleně točil okolo přirození hlavního hrdiny. Tedy obřezaného přirození hlavního hrdiny. On je totiž žid a to za 2. světové války rozhodně nebyla žádná výhoda. Jenže on naštěstí i nějakou tu výhodu má. Je trilingvidní a pokud se tedy na světlo nedostane jeho přirození, dokáže se ze všeho vykecat. A že se mu to opravdu daří. Několikrát přebíhá z ruské strany na tu německou a zase zpátky a i přes důkladnou ideologickou masáž na obou stranách (na rozdíl od ostatních) u něj stejně vždy vítězí ten nejpřirozenější lidský pud - přežít. Hodně se mi líbilo především to, že se ve filmu pokaždé mluví originálním jazykem. Pokud se děj odehrává v Německu, tak německy, pokud v Rusku, tak rusky a ne jako v obdobných amerických filmech, kde ať se děj odehrává třeba v Japonsku, stejně všichni mluví plynulou angličtinou. Všechno je to navíc slušně natočeno a z "Evropy, Evropy" se tak pro mě stává další film, který by rozhodně neměl chybět ve filmotéce každého filmového fajnšmekra. (23.06.2007)

Když jsem to viděl před lety (od druhé poloviny) na Čt, byl jsem uchvácen a zároveň šokován. Nyní jsem film viděl celý a je škoda, že okamžik prvního dojmu už byl pryč. I tak ale na mne působila neskutečná síla filmu, který patří k řadě těch co obžalovávají nacismus... Škoda, že my nemáme svojí Agnieszku... Dokonce i našeho Palacha musela točit ona! Je až neskutečné, čím si musel projít hlavní hrdina a jakou měl místy kliku, že přežil. Když si něco přečtete o koncentračních táborech, o holocaustu od přeživších - zjistíte, že i oni většinou vděčí za své životy náhodám, někdy opravdu malinkým. Ale i ty často stačily k tomu, aby se někdo z rodiny zachránil a to často jako jediný. Já si celý snímek kladl otázku jinou. Byl hlavní hrdina ve svém věku tak naivní, že vždy přijal učení zrovna té vítězné strany a nebo to byly jen mimikry nutné k přežití? Doteď v tom nemám jasno. Na začátku snímku má hrdina pochyby co je správné. Na konci už bez skrupulí podstupuje nacistické rituály a to při vědomí co se děje v ghetu... Přesto se mu těžko bodá bajonetem do figuríny s židovskou hvězdou a nerad poslouchá projevy o Židech jako o hmyzu... Ve snímku je krásně vidět ten podivný válečný zmatek, v jehož středu bylo právě Polsko. Jednou si jej Němci dělí s Rusem aby posléze na Rusa spojence podle zaútočili... Uprostřed toho všeho prchající a umírající civilisté a Židé. Jen ti co měli možnost odjet do Ameriky zavčasu se zachránili... Leckdo prchal z Německa kde vše začlo do okolních zemí: Polska, Francie, Belgie, Holandska i na východ v dobré víře, že až tam hnědý mor nedosáhne... Bohužel v prvních letech války byla válečná štěstěna nakloněna Hitlerovy a v nepřipravené a podvedené Evropě padala jedna země za druhou... Pak už nebylo jak utéci a nebylo skoro ani kam... Než se karta obrátila stačila zrůdná nacistická ideologie skoro zcela vyřešit ,,židovskou otázku''. Báchorce o přesídlení Židů na Madagaskar nebo na východ už v roce 1944 nemohl (nebo nechtěl) věřit nikdo... Válečných scén ve filmu tam moc není a ani nejsou nijak potřebné a pro děj podstatné. Co mne ale v závěru mírně nakrklo bylo bombardování budovy policie moderním transportním čtyřmotorákem C130 Hercules... To neodpouštím. Jinak se ale jedná o skvělý film, který doporučuji vidět. Je až neuvěřitelné, že toto někomu mohlo ve skutečnosti přihodit !!! 4 vejce máčená v solené vodě. * * * * (04.04.2014)

Určitě jsem nečekal, když jsem si doplňoval filmografii Larse von Triera, že budu mít šťastnou ruku a zaměnim tento film s jeho Evropou. Do rukou se mi dostal tento unikátní film od polské režisérky Agnieszky Holland. Co si budeme nalhávat... Tento film je po scénáristické stránce úplný TOP a divim se, že ho neschlamstla továrna na sny. Příběh o strachu, válce a dvou ideologií. Ono za války, jako židovský chlapec, utéct k bolševikům a záhy utéct do nacistického Německa, má něco do sebe a něco navíc. Krušné časy nastaly chlapci, když se dostal na bojiště nebo k Hitler Jugen. Člověk, aby se bál v tomto nehostiném prostředí vymočit nebo vyspat se svou nacistickou přítelkyní. Byla to doba, kdy obřízka byla problém. (10.05.2011)