Európa Európa

Komorně absurdní drama mj. o fanatismu, dospívání, zradě, identitě a pudu sebezáchovy, které toho s notnou dávkou humoru a ironie postihuje víc a klade víc otázek, než Schindlerův seznam s Pianistou a Spalovačem mrtvol dohromady, nepotřebuje k tomu drastické záběry (nakukování do ghetta skrz zabílené okno tramvaje je o tolik silnější než Polanského CGI doslovnosti!), nestaví na odiv uměleckou kameru, vystačí si se silným příběhem, ukázněnou režií, bezchybným herectvím a empatickou muzikou. Groteskní, místy jízlivý, ale nezlehčující, nezjednodušující, nepatetický, ideologie prostý, ohromně lidský film. (13.03.2017)

Musím říct, že válečných snímků s podobnou tématikou a příběhem jsem moc neviděl. Hlavním hrdinou tohoto filmu od Agniezsky Holland je Salomon, který je židem, co se prostě snaží za každou cenu přežít. A přitom je mu jedno skrze kterou stranu tak musí činit. S Polska se dostane až do Ruska a z Ruské fronty se dostane do nacistického Hitlerjugend, kde je považován za nacistického hrdinu a budoucnost Hitlerjugend. S tím poznává i svou první lásku. Je až k nevíře, že se tento příběh opravdu udál. Některé scény jsou totiž těžko uvěřitelné a hlavní hrdina v nich mívá často více štěstí než-li rozumu. A právě tyto části mě nejvíce oddalují od plného hodnocení. Protože je jinak snímek perfektně natočen a zahrán. A až na začátek, který je trochu zmatečný, je film stále přehledný a má co říci. 7/10. (06.05.2021)

Tancujúci Stalin a Hitler a cukríky padajúce z "neba". Na tieto scény asi nikdy nezabudnem. Na druhej strane, Hitlerjugend, židovská otázka, druhá svetová vojna, skoro všetci okolo mňa sa veľmi často smiali, smiala som sa tiež, ale väčšinou som len zhrozene alebo znechutene pozerala, čo sa na plátne deje. Fuj tá demagógia v akejkoľvek podobe, či už u boľševikov alebo u nacistov. (Lumiére - 1.4.2012 - Febiofest) (01.04.2012)

Nejzajímavější na tom všem je, že normálně bych psala o neuvěřitelnosti a nereálnosti celého příběhu, jak mohl někdo takový scénář vymyslet a on to nikdo nevymyslel, není to nereálné ani neuvěřitelné, byl to sám skutečný život. Ale zoufalá snaha o přežití píše právě takové příběhy jako byl například tenhle o jednom židovském chlapci Solomonovi. V jednom citátu se píše :"Máš tolik životů, kolik chceš a víc, dokonce i ty, které nechceš." A já viděla příběh, který tato slova jen potvrzují s tím rozdílem, že Solomon chtěl jen jeden život, ten svůj. Určitě doporučuji a Agnieszka Holland se tímto filmem dostala určitě do popředí mého zorného pole. (03.06.2013)

Vzpomínky Sallyho Perela pod názvem "Salomon: Přežil jsem v Hitlerjugend" vyšly před časem i v češtině. Kdyby to nebyla skutečnost, považoval bych tohle vyprávění za přitažené za vlasy. "Výtečný námět," říkal jsem si, když jsem knihu četl, "a přitom je to všechno tak neobratně napsané." Film Agnieszky Hollandové naštěstí využívá dramatický potenciál příběhu naplno, mnohem lépe než knižní předloha. Přítomnost židovského chlapce, jenž je nucen skrývat svou identitu v baště mládežnického nacismu je neustálým zdrojem napětí. A absurdita celé té situace dává všemu potřebný přesah. Jen jsem se pořád nemohl smířit se Sallyho bezskrupulózním pragmatismem, s nímž pohotově měnil role a zapíral víru svých otců, jen aby si zachoval krk. A ono se mu to ne a ne vymstít. Člověk z toho nakonec může nabýt dojmu, že holé přežití je ta nejdůležitější hodnota. (Na druhou stranu, měl bych být opatrný v soudech, když jsem žádnou podobnou zkouškou neprošel...). (03.01.2007)