Európa Európa

Vzpomínky Sallyho Perela pod názvem "Salomon: Přežil jsem v Hitlerjugend" vyšly před časem i v češtině. Kdyby to nebyla skutečnost, považoval bych tohle vyprávění za přitažené za vlasy. "Výtečný námět," říkal jsem si, když jsem knihu četl, "a přitom je to všechno tak neobratně napsané." Film Agnieszky Hollandové naštěstí využívá dramatický potenciál příběhu naplno, mnohem lépe než knižní předloha. Přítomnost židovského chlapce, jenž je nucen skrývat svou identitu v baště mládežnického nacismu je neustálým zdrojem napětí. A absurdita celé té situace dává všemu potřebný přesah. Jen jsem se pořád nemohl smířit se Sallyho bezskrupulózním pragmatismem, s nímž pohotově měnil role a zapíral víru svých otců, jen aby si zachoval krk. A ono se mu to ne a ne vymstít. Člověk z toho nakonec může nabýt dojmu, že holé přežití je ta nejdůležitější hodnota. (Na druhou stranu, měl bych být opatrný v soudech, když jsem žádnou podobnou zkouškou neprošel...). (03.01.2007)

Vrhla jsem se na dílo polské režisérky Agnieszky Holland, která vystudovala českou FAMU. Evropa, Evropa se pro mě stala vstupním filmem mezi její tvorbu a musím říct, na začátek jsem si nevybrala špatně. Oceňuji inspiraci skutečnými událostmi, což na snímek hned vrhne jiné světlo. Ony ty události totiž působí absurdně jako celá válka, což lze vnímat jako dobrý tah tvůrce, ale na druhou stranu to takhle nějak bylo - a hle, máme tady další rovinu filmu. Ve filmu uvidíme vtipné scény, ale především je tu skoro pořád přítomno, pro diváka příjemné, napětí. Střídání prostředí a jazyků je osvěžující a vítám ho taky proto, že je to autentické. A abych nezapomněla, pohled na válku a holocaust z jiného úhlu pohledu je také fajn. (15.04.2012)

Krásna ukážka toho, ako si možno v ťažkých časoch všeobecnej šialenosti, keď skoro všetci okolo nás sú blázni a fanatickí magori, zachrániť život praktizovaním obyčajnej Švejkoviny. Na to skrátka neexistuje žiadna obrana. Jednoducho pritakať každému, ale myslieť si a konať po svojom. Tiež o tom, ako za istých okolností nemať predkožku môže byť ten najväčší problém... Na chlapca sa nemožno hnevať, treba ho len vyznamenať, mal najviac rozumu zo všetkých. Jeho životné cestičky sú možno na hrane uveriteľnosti, ale zas prečo nie?... Hrať sa na hrdinu vo vojne nemá význam, jediné čo tým jednotlivec dosiahne je jeho smrť, ktorá väčšinu aj tak neovplyvní. Presne ako u toho poľského chlapca, ktorý sa snažil utiecť a skončil pod autom. Zaujímavý film, na ktorý sa dobre pozerá a ktorý toho aj veľa povie. 75/100 Videné v rámci - Project 52 Films by Woman. (29.01.2016)

Film o tom, jak je možné také přežít v době, která vám nepřeje. Chlapec se jako žid snaží přežívat tak, jak je to jen možné. Takže hraje různé role, které jsou nakonec nejvíce ovlivněny tím, že má místo předkožka jen rovnou žalud. Je drsné, na jak malém detailu to někdy může ztroskotat. Ale také nemusí. (18.02.2016)

Jsi německým židem stojícím na place před branami Hitlerjugend, všude vlají vlajky s hákovým křížem a než se stihneš vzpamatovat a poprvé v životě pozdravit vůdce se kolem tebe zformuje kruh možná s více než 200 nadějnými německými hochy a ty stojíš uprostřed kruhu, všechny modré oči se dívají jen na tebe a hoši prozpěvují "Nabruste dlouhé nože na dlažební kostce, zabořte nože do židovského masa".... to je jen jedna ze zobrazených zapeklitých situací a nejspíš noční můra všech židovských hochů v té šílené době. Náš hoch je ovšem mazaný jako liška a přelstí i tu nejbystřejší rasu světa. Odlehčenější přesto stále vážný a neuvěřitelný příběh z nejkrutější éry dějin. (01.11.2021)