Rio Bravo

Situování děje z valné části do interiérů šerifova krcálku, hotelu a jedné stáje se podobně jako nažehlené vesty, šátky, košile a další kovbojská garderóba po půl hodině přesytí. Nejinak je na tom polopatické osvětlování veškerých akcí a činů v jinak výtečných dialozích. Zbytek je ovšem bezchybný westernový prefabrikát své (dnes nutně shovívavě přijímané) doby. Už jen pro tu podezřele čistou a pečlivě sestavenou střihovou skladbu prostou disharmonického záběru, fantastickou dynamitovou přestřelku, za skvěle napsané, typizované i obsazené postavy a elegické a na klasický americký western trochu netradiční deguello, stojí zidealizované Rio Bravo za hřích, možná i dva a více. A to, i když se mistr Hawks v minulosti blýskl i v nesrovnatelně lepší kondici. Jasný, jak facka v pravý poledne. (25.01.2009)

John Wayne v typické roli chlapáka, který si stojí za svým, i kdyby ho to mělo stát krk a v netypické roli stydlína, kterého uhání jedna pohledná, ale i dost neodbytná, hazardní hráčka. Tentokrát vsadila na divokou kartu, protože Wayne se coby objekt milostné vášně pod jejími ataky téměř červená, ale, jak se říká: Kdo nehraje, nevyhraje. _____ Western stojí na dialozích, nevtíravém humoru i na nenápadných gestech a náznacích. Deanu Martinovi jsem těžkou kocovinu a bolestivé střízlivění po dvouleté chlastací jízdě uvěřila do posledního zachvění jeho alkoholem roztřesených rukou. /25. 8. 14./ (25.08.2014)

Rozvleklý a hodně upovídaný western (není se co divit, že je to jeden z nejoblíbenějších filmů Tarantina), v němž Hawks použije za celou dobu jen dva detailní záběry a vše proloží romantickou linií zbytečnou jak čtení z desatera přikázání Tuco Ramirezovi. Co Leone s Morriconem řeknou záběrem, hudbou či pouhými gesty, se zde několik minut vzletně okecává, nicméně chápu, že tohle jsou způsoby amerických westernů plných kašírovanosti z období 50. a 60.let, kde vše připomíná neškodnou hru na šerifa a zločince a vy jen v nadsázce čekáte, kdy prvně jmenovaný koupí lístky na dostavník, nasmaží řízky a pěkně poprosí rabiáta, jestli by byl tak laskav a opustil ráno město a on mu pochopitelně (možná po pár výstřelech) milerád vyhoví. Palec nahoru za hudební klip D.Martina a Rickyho Nelsona (s herectvím je to horší) a občasnou vtipnou průpovídku z úst chromého strážce cely či prkenného pana šerifa. Důvod uctívání Johna Waynea, jakožto ikony amerických filmů z Divokého západu, mi tak nadále zůstává záhadou.. (27.07.2011)

Pred tim, nez Quentin Tarantino vstoupi do vztahu se zenou, pusti ji tento film a pokud se ji film nelibi, zadny vztah neni. Hmm, neni divu, ze je Quentin v 50ti stale sam, protoze tohle je fakt bida. Mela to byt odpoved Howarda Hawkse a Johna Waynea na "High Noon", ale zatimco High Noon funguje skvele - komorni budovani napeti s minimem akce, sympatickym serifem a krasnou zenou. V Rio Bravo je to temer naopak - cela prvni pulka nehorazne roztahana nuda, John Wayne v hlavni roli toporny a nesympaticky a zena v podobe Angie Dickinson taky dost slabota. Par momentu to ale ma - jedna hvezda za country predstaveni (puvodne mel v roli mladika s kytarou byt primo Elvis Presley) a druha hvezda za slusnou finalni prestrelku. 4/10 (23.01.2013)

V podstatě taková příjemná konverzačka v úzce omezeném prostoru jednoho zapadákova, s nečekaným množstvím verbálního humoru, na western řídkou akcí (což tady ani v nejmenším nevadí) a sympatickým herním projevem všech zúčastněných. John Wayne mi nikdy k srdci nepřirostl, ale šerifové, bareťáci a alfa samci, to byla jeho spolehlivá herecká parketa. (27.07.2011)