Paterson

In my opinion, najlepší film tohtoročného, už jedenásteho MFF Cinematik Piešťany a zároveň najlepší Jarmuschov snímok, prístupný rozumovo a citovo aj bežnému publiku, ktoré by asi zrovna nepobralo jeho tvorbu typu Hranice ovládaní kladne a s veľkým pochopením. 113 minút ubehlo naozaj nečakanou rýchlosťou a aj keď sa počas nich prakticky nič podstatného nestane, Paterson sa vám zaryje do kože a len tak nepustí. Je vtipný, jemne dramatický, ale predovšetkým veľmi pozitívne nabitý, čo som v danej chvíli, po predošlých nie zrovna úsmevne naladených festivaloých snímkoch potreboval. P.S. Driver s jeho ženou sú úplne podarení. P.S.S. AHA! :) (20.09.2016)

Nevím, či se dá za spoiler považovat fakt, že se během filmu nic nestane. Pokud vás tato informace odradila od dalšího koukání, tak se uctivě omlouvám. Poetický příběh o panu a paní Patersonových z městečka Paterson. Nikdy bych nevěřil, že dvouhodinový stereotyp může mít něco do sebe. Nečekejte napětí, nečekejte vzrušení, nečekejte adrenalin, nečekejte zápletku, nečekejte nějakou hlubokou pointu, a především nečekejte děj. Tento film je příběhem člověka disponujícího záviděníhodným stoickým klidem žijícího v malém domečku se svojí milující pohlednou manželkou a ošklivým psem. Tento film zcela odmítá zažité filmové stereotypy a kráčí si vlastní cestou. Pokud má někdo správnou náladu na nekonečné jízdy autobusem, rozhovory cestujících o každodenním životě, který nepřináší nic výjimečného, či nerýmující se "básně" o každodenním životě, který nepřináší nic výjimečného, tak vás pravděpodobně čeká dvouhodinový orgasmus. Na tento druh filmu je třeba mít náladu. Pokud budete pouze pozorně sledovat a poslouchat, tak vám snímek sdělí přesně to, co si hluboko uvnitř přejete slyšet. Pokud od něj budete cokoli očekávat, tak vás pravděpodobně zklame. Moc dobře to vím, neboť jsem osobně skončil někde na půli cesty. Slabší tři hvězdy. (08.04.2017)

O tom, jak je ten každodenní, trochu stereotypní život krásný, když se na něj díváme správnými brýlemi. Skrze poezii, kreativní neustále se měnící nápady nebo sledování střípků příběhů zpoza baru... O tom, že většina životních situací se děje často jen pro pobavení nás a světa a je to tak fajn. A že žárliví psi jsou peklo. (30.01.2017)

Tak a teď jsem se odkopal! Už je jasné, že nejsem dostatečně inteligentní na to, aby se mi Paterson líbil. Mě prostě nebaví sledovat den po dni obyčejný život řidiče autobusu s básnickými sklony a jeho extrémně kreativní ženy. Nudil jsem se tak převelice, že se o mě dvakrát pokusil i mikrospánek, ale bojoval jsem až do hořkého konce. Napadlo mě, že bych dal panu Jarmuschovi echo, další film by mohl natočit o mě, byl by jistě stejně nudný, možná i nudnější, což by mu jistě přidalo na kvalitě. Musím ale uznat, že porucha autobusu dala příběhu nový náboj, díky kterému byl náhle plný napětí. Uf... (26.08.2017)

Jim Jarmusch umí točit o malých velkých věcech a to dokonale. Je to mistr pozvolného (někdo by řekl smrtelně pomalého) tempa, tentokrát nám předkládá týden života řidiče autobusu Patersona ve městě Paterson. Tím jsem pravděpodobně shrnula celý děj, pro atmosféru si musíte zajít do kina ;-). Ps: asi se začnu zajímat o poezii. Je pěkná. (11.01.2017)