Palm Trees in the Snow
Réžia:
Fernando González MolinaScenár:
Sergio G. SánchezKamera:
Xavi GiménezHudba:
Lucas VidalHrajú:
Laia Costa, Mario Casas, Adriana Ugarte, Macarena García, Fernando Cayo, Djedje Apali, Emilio Gutiérrez Caba, Emilio Buale, Celso Bugallo, Petra Martínez (viac)Obsahy(1)
Píše se rok 1954 a Killian (Mario Casas) cestuje na exotický ostrov Fernando Poó, který je součástí tehdejší Španělské Guiney, území okupovaného Španěly, a společně se svým otcem a bratrem Jacobem (Alain Hernández) dohlíží na práci na kakaových plantážích. V průběhu svého pobytu je svědkem krutého zacházení Španělů s domorodci, ale zároveň si vytváří přátelství s domorodými obyvateli a zamiluje se do krásné Bisily (Berta Vázquez). Skrze rostoucí konflikt na ostrově ale musí jejich vztah zůstat utajen, a možná i přetržen napořád. O mnoho let později mladá dívka Clarence (Adriana Ugarte) objevuje v rodném domě svého otce Jacoba a strýce Killiana starý deník a dopis, který odhaluje část historie její rodiny, o které nikdo neměl tušení. V touze dozvědět se víc a setkat se se vzdálenými příbuznými cestuje na bývalou Španělskou Guineu, kde nejen že odhalí pravdu o nešťastných osudech svého otce a strýce, ale také nachází svoje vlastní naplnění. (moniii)
(viac)Recenzie (18)
Nepopieram ságovitosť celého príbehu, čo je určite veľké plus, no niektoré romantické momenty boli v rámci sladkavosti už riadne za hranicou. Som však rád, že film natočili Španieli a nie napríklad Kórejci, tí by tam už totiž určite objímali aj palmy. Príbeh sám o sebe našťastie bavil, nenudil, čo je veľké plus, keďže film trval skoro tri hodiny. Aj keď som hlavnú zápletku celkom nepochopil, ja by som konal inak... za lásku je treba bojovať. Tu sa obaja len s tým zmierili a šmitec. Koniec sa samozrejme niesol v podobnom sladkavom duchu ako celý film, no na slabší nadpriemer to stačí. 70/100 ()
Pekný film. Ukazuje tvár kolonializmu. Bieli španieli si vycvičili domorodcov ako cvičené opice. Každodenná tvrdá drina od rána do večera na kakaových plantážach za almužnu, buričov kedykoľvek zbičovali do krvi, znásilňovanie černošiek sa považovalo za zábavu. Zato beloši sa tam mali ako prasce v žite. Film ukazuje, že boli aj kolonizátori s pekným vzťahom k domorodcom (aj keď makať na nich museli, odtiaľ - potiaľ). Výnimka, ktorá potvrdzuje pravidlo, ale isto to nebolo bežné, skôr výnimočné. Vôbec sa nečudujem domorodým obyvateľom, že po vyhlásení nezávislosti hnali odtiaľ okupantov svinským krokom kade ľahšie. P.S.: Stavil by som sa, že všetci dnešní potomkovia kolonizátorov sú presvedčení (alebo to aspoň budú tvrdiť), že ich prarodičia a praprarodičia, ktorí tam boli, boli z tých lepších. ()
Kto by nemiloval filmy kde je použitá retrospektíva? Kde postupne odhaľujeme tajomstvá, ktoré dlho trápili dušu. Ten príbeh z minulosti ma teda rozhodne bavil viac ako prítomnosť (tej bol našťastie venovaný o dosť kratší priestor). Obdobie keď Západná Europa vykorisťovala Africké krajiny považujem za čierne dejiny ľudstva (sekunduje im už iba kolonizácia Ameriky a ešte ked Križiacke kurvy plienili svet) . Fúúúúú teraz som sa nechal trošku uniesť ... Cítiť tu bolesť ... veľkú bolesť ()
Fajn. Historicke, romanticke, dramaticke :-). Az na jednu potvoru: hoci mam Adrianu Ugartu rad, ale tutok hrala uplne nechutnu fenu-fatal - akoze kefovacka vo vodopade ma od lasky daleko - a najma v kontraste s osudom dobitou a vecne milujucou Berta Vázquez. Asi to nebol zamer, ale pripomenulo mi to kus vlastnej historie, takze som negativne zatazeny ;o). Film utkvel, 4* ()
Nádherné retro z koloniální epochy Rovníkové Guinei, kdy tomu šéfovali Španělé. Evropský velkorozpočtový výpravný oku lahodící film, který se mi zaryje do paměti, protože 1) překrásná příroda 2) brutální nadřazenost bělochů nad černochama i po druhé světové válce ( fyzické tresty, znásilňování, opovržení .. taky jim to pak při vyhlášení nezávislosti vrátili ), občas hodně syrové 3) skvělé obsazení ( nádherná Berta Vazquez ) 4) romantika ikdyž s hořkou příchutí 5) hodně odvážných nahých scén ( kam se hrabe český film). Škoda, že to má tak šílenou stopáž, ale jinak velmi příjemné překvapení. ()
Galéria (49)
Fotka © Amarok Films
Zaujímavosti (2)
- Berta Vázquez a Mario Casas tvořili v té době pár i ve skutečnosti. (Sarka18)
- Natáčanie filmu prebiehalo v španielskej Huesce, na Kanárskych ostroch a tiež v Kolumbii. V Rovníkovej Guiney, kde sa odohráva väčšina filmu, filmári nakoniec vôbec nepracovali. (MikaelSVK)
Reklama