Paradise Trips

Jakožto hororový expert sice komedie příliš nevyhledávám, ale v případě Paradise Trips jsem udělal výjimku a rozhodně nelituji. Už od začátku jsem se totiž těšil zejména na unikátní atmosféru festivalu Lost Theory, kde se také většina snímku odehrává, na jehož pozadí jsem pak mohl druhotně nahlédnout pod pokličku spletitých vztahů jedné "povedené" rodiny, jejíž členové při znovunalezení cesty k sobě zažívají lehce úsměvné patálie. Paradise Trips tak ve výsledku představuje poměrně chutnou jednohubku, kterou bez problémů strávil i můj ortodoxní hororový žaludek. (30.05.2016)

Gene Bervoets jako Mario je bezkonkureční.Za něj vlastně dávám snad všechny hvězdy.Doopravdy tahle postava bavila,i když jsem věděl jako v dalších stovkách filmů,že přijde změna ze zapšknutýho dědka k lepší verzi.Hudba fajn,zavzpomínal na starý dobrý časy,kde tekno a psytrance navštěvoval.Je to jemná sonda mezi tátou a synem,která jde bohužel jen po povrchu.Ostatní jaksi nemá smysl,když Maria chce-nechce svést nějaká holka,pak od něj chce mobil,že si chce zavolat nebo proč k němu chodí?.Linda vlastně co?Je ráda,že jel,aby se napravil či přemluvil syna?Mario se ani neptá Lindy,že o tom všem už ví,když vidí v karavanu fotky,že se vídala s nima dřív.Plno dějových smyček do prázdna.Mario prostě zapaří,v buse má rozbitý sklo a nejspíš to nemá cenu řešit.Škoda těch i někdy poctatných detailů.Což tedy dostanete hlavně smeč v podobě konce do Belgie:). (06.11.2020)

Hrozně mě potěšilo prostředí, ve kterém se film odehrává. Nepamatuju si totiž, že by někdy někteří tvůrci téma svého filmu situovali do psytranceového festivalu. V rámci prostředí má u mě film velké plus, díky kterému jsem měl chuť film dokoukat. Zbytek je rodinné drama, které je standardně průměrné a vůbec nikam se neposune. Závěr je třeba vysloveně na facku. (18.03.2018)

Nerudný řidič autobusu Mario mě nejdřív neskutečně štval, ale během filmu jsem si k němu našla cestu a v závěru už jsem s ním docela sympatizovala. Prostředí festivalu bylo dost dobrou kulisou k vyříkání si letitých sporů mezi Mariem a jeho synem Jimem. Asi nejvíc mi v paměti utkvěla scéna, kdy opojený Mario paří na hudbu, která ho na začátku příběhu notně nasírala. Každopádně jde o komediálně laděné drama, jež se mi výborně trefilo do nálady. (70%) (09.05.2020)

Opět jeden z filmů, kde jsou téměř všechny postavy více či méně nesympatické. 1) Spoiler. Účastníci zájezdu po vlámsku mě příliš nezaujali. Protivný řidič veze protivné a drzé návštěvníky jakéhosi techno festivalu do Chorvatska. Na místě se setká s ohromně free věkovou souputnicí a zejména se svým vůbec ne free synem, kterého kdysi poslal do kriminálu za dealerství drog a který mu to nemůže odpustit. No vůči synáčkovi jsem sympatiemi rozhodně neoplýval, ani vůči jeho partnerce, očividné vyznavačce zásady laisser faire._____ 2) Jediný, kdo si mě získal, byl její syn, malý kluk Sunny, v podání Cédrica Van Den Abbeeleho. Jeho přirozená a zdravá reakce na vše okolo byla jediným světlým okamžikem snímku. (15.03.2021)