Atomic Blonde

Nekoukatelná nudná sračka, která se nedokázala skrýt ani za nádherné oči Charlize Theron. Akce ušla a hudba byla vybrána velmi zajímavě a povětšinou se mi líbila. Absolutně mě ovšem iritovala naprostá nezajímavost děje. Je mi líto celé herecké sestavy, která se na snímku podílela. Mrhali zde časem i talentem. Strašná sračka. Vůbec nejsem zastáncem akčních filmů se ženami v hlavních rolích. Zoufale takovým filmům chybí koule. Neztrácím naději a doufám, že to pánům tvůrcům jednou dojde a budou něžné pohlaví obsazovat do vhodnějších rolí, kde jsou naopak mužské koule přítěží. A nebo pro mě uvaří alespoň takový děj, abych neměl tendenci každých 10 minut usínat. Brutální nuda. (17.12.2017)

"David Hasselhoff je ve městě. Berlín je vážně ztracen." Ve světě jednoduchých, dvojitých či trojitých agentů se pohybuju nepříliš jistým krokem, ale pozvání do východního Berlína jsem přijal s radostí. Mezi všemi těmi Wartburgy, Trabanty, Ladovkami či Škodověnkami jsem se totiž cítil nostalgicky skvěle a vychutnával jsem si, jak agentka Broughtonová rozdává rány v rukavičkách či jiných módních doplňcích. Zejména ty podpatky musely bolet, ale já jsem se bavil z bezpečí domova, odkud mám pohled na bojovné slečny nejraději. Navíc k tomu hrála skvělá dobová hudba, takže za mne spokojenost. (30.03.2018)

Přestylizované a překombinované. V některých jednotlivostech vyloženě skvělé (akce, soundtrack), jako celek ale sotva průměrné (dějové zvraty jsou s blížícím se koncem čím dál tím křečovitější a nepochopitelnější). Chad Stahelski se v druhém Johnu Wickovi projevil jako výrazně soustředěnější a důmyslnější režisér. S citem pro konzistentní atmosféru, nápady i mimo rámec akčních scén a nadprůměrnou schopností gradovat děj. Leitch oproti tomu budí dojem, že ho zajímají jen přestřelky, bitky, honičky a audiovizuální sexy pozlátko. Nicméně pro zaryté fanoušky Charlize Theron (můj případ) je Atomic Blonde přesto povinnost vidět. Ta ženská je prostě bohyně! ;-) 60 % (17.10.2017)

„It's a double pleasure to deceive the deceiver..“ Wick-princip zůstal zachován. Elitní stroj na výrobu ruských vdov podstupuje živočišné souboje tělo na tělo a mezi tím je omáčka, která má za úkol posunout děj a hlavně nevybočit z nastolené stylovosti. Rozdíl je v tom, že na C.Theron se kouká mnohem lépe než na vypelichanou Babu Jagu (a teď nemyslím jen navazování kontaktů s francouzskou tajnou službou), pomáhá i machiavelista McAvoy v de facto kopii Sviňáka (nechybí ani maskot Eddie Marsan) a soundtrack dokonale podkresluje místo (99 Luftballons), dobu (Fight the Power) i náladu (Behind the Wheel, Under Pressure). Nejchladnější město, studená válka, ledová Spréva a Stoličnaja s ledem přinášejí v kombinaci se žhavou akcí tu správnou brakovou teplotu a právě působivě nasnímaný tanec na schodišti nakonec vyřešil mou nerozhodnost mezi třemi a čtyřmi bodnutími vývrtkou do krční tepny. Nechtěl bych mít ten týden úklid na patře.. (20.02.2018)

Špionážní drama, které se odehrává v rozděleném Berlíně, kde jeho východní část vypadá jako semeniště punku a divných knírů, ale naštěstí tam pobíhá absolutně boží James McAvoy, který si tyhle role magořivejch hajzlíků vyloženě užívá a krom něj je tu Charlíza Theronová, co dokola opakuje jeden výraz, ale zas měla k dispozici evidentně skvělého choreografa, protože akce je tu neskutečně působivá a opravdu vypadá, že bolí (za to jest hvězdička navíc). Jinak mě zaujal vizuál, která na pár místech dělá několiko zábavností a mám nutkání si přečíst předlohu v podobě komiksu, abych zjistil, zda to vychází z něj. (07.08.2017)