Sartana: Ještě teplý a už zasypán pískem

Sartana, jeho jméno žilo v každém stanu, v každém pueblu, u každého táborového ohně… nebo snad ne? Po pravdě, Sartana je vlastně vyloženě městský typ hrdiny obdařeného nevšedními schopnostmi, střeleckým uměním, karbanickými dovednostmi, pozoruhodnými zbraněmi, elegantním oblečkem, nenapodobitelným stylem, humorem a hlavně charismatem jednoho z nejsympatičtějších pistolníků pod žhavým sluncem Divokého západu- Gianniho Garka. Celá série je kusem historie špaget, hrdina je sice typ vyrazím, prostřílím si cestu a vydělám si slušnou sumičku, ale jeho střízlivý náhled na problémy, humor a poznávací znamení celé série - zkorumpovanost strážců zákona a nejvýše postavených a samozřejmě nekonečný název ho dělají nenapodobitelným. Třetí díl je o kapku horší a to ze dvou důvodů. Prvním jsou všudypřítomní Číňani, sice ano, pro děj je zvláště jejich tlustý šéf důležitý, přesto jejich chvílemi komické scény a závěrečná bitka hlavního tlustého se Sartanou krapet narušují film. Druhým, markantnějším důvodem, je pak do Sartanovek nepatřící ženská. A to dokonce velice důležitá! Jakože v předchozím díle jsme byli žen ušetřeni, tady nám to vynahradí a tvůrci až dospějí k osudnému nápadu: Sartana má románek. Ach bože. Sartana u Ascotta už tradičně v roli vyšetřujícího zločinné činnosti v kraji, věčný nervák Ressel, věčná hudba Bruna Nicolaie s motivem kukačky, zajímavá zápletka s kupodivu pochopitelným rozuzlením, nebezpečné překvapení ukryté v knížce, tentokrát poněkud zbabraný Sartanův make up doplněný takřka bílým knírem a dosti šílené střihy, přesto pořád slušná kovbojka. Jen nebýt té ženské. (28.02.2013)

Moje první setkání se Sartanou, špageťáckou variací na Jamese Bonda, nedopadlo vůbec zle. Italové se činili a podstrčili mu slušný děj, vtipné průpovídky a množství ulítlých nápadů, aniž by film převrátili v parodii, jako tomu bylo třeba v podobně laděném "Sabatovi" s Van Cleefem. Garko je Sartanou tělem i duší a nikdo jiný by ho zkrátka hrát nemohl. Nicolaiův hudební doprovod mi tentokrát připadal průměrný, ale na něm snímek rozhodně nestaví. Špatné to určitě nebylo, ale mým talířem špaget to přesto není. (08.05.2011)

Pro mě nejlepší Sartana. Je na něm sice vidět malinkej rozpočet a prostředí ve kterém se odehrává bych neváhal označit přímo za hnusné (očividně se natáčelo někde kolem Říma), ale na druhou stranu rychle ubíhá, má promyšlenej příběh, spousty nadhledu a samotných hlášek Sartany (v tomhle ohledu je to nejnabitější část série). Další díl byl sice natočenej už za větší peníz a snažil se pokračovat v podobném duchu, nakonec se však utopil v nadmíru spletitém a ne moc zábavném ději. (14.01.2014)

I když to tak dle hodnocení nevypadá, mám postavu Sartany i jeho představitele Gianni Garka rád. Jeho návrat mi tudíž udělal radost. Bohužel trochu zestárl a změnil vzhled. Což tak nevadí, ale stejně jako v trojce jsme zas zůstali jen v Itálii. Což už mi vadí. Recyklace nevýrazných lokací spolu s velice nekonzistentním scénářem pak zničili skoro i ten zbytek dobrého. Pětku tak vyhlížím už jen s obavami. (22.10.2023)

Můj čtvrtý Sartana. Nevím, jestli je nejlepší, ale mě bavil zatím nejvíc. Též si myslím, že Sartana tu má nejlepší hlášky. Chová se tu tak trochu jako komiksový hrdina (ty triky s kartou, no nevím). Už to na tomhle webu píšu podruhé tenhle týden, ale sličná hrdinka nepřišla za otcem, ale za strýcem. V rámci žánru silné 3. (22.09.2017)