Sherlock: Ohavná nevesta

Zpočátku parádní "moderně-oldschoolová" stylovka (chvílemi jsem si fakt přál, aby ten seriál byl takhle koncipovaný od jeho počátku, i za tu cenu, že by tak ztratil značnou část své osobitosti), která se však někdy od poloviny začne stále více utápět ve své překombinovanosti ála Inception na fetu (i když celkově to smysl vlastně jakž takž dává). Škoda, nadprůměrná autoreferenční zábava je to ale stále, přestože tenhle předěl mezi třetí a čtvrtou sérií rozhodně bude spadat do té slabší půlky sherlockovských epizod. 70 % (04.01.2016)

Možná to bylo tím, že jsem na to dva roky čekala, možná tím, že jsem už od půl deváté seděla ve svetru zachumlaná na gauči s čajem v ruce a netrpělivě očekávala devátou hodinu... Ale jakmile to přišlo, ani jsem se nepohnula. Celých 90 minut jsem bez hnutí seděla a s minimálním mrkáním sledovala tu podívanou. Nemělo to chybu. Ke konci už ty skoky byly takové nahodilé, ale jinak to bych Sherlock, jak ho známe. Geniální, vtipný, nápaditý a překvapivý. 5* (03.01.2016)

Od speciálu jsem čekal prostě dobový příběh se stejným obsazením. Nicméně Přízračná nevěsta je nakonec takový podivný hybrid, který navazuje na konec třetí řady a přibližuje nás řadě čtvrté, aniž by se v něm ovšem stalo cokoliv důležitého. Je to tedy opravdu jen taková zdrogovaná hříčka, která se nebere vážně, což je docela sympatické, ale zároveň je kvůli cestování o sto let zpět, dopředu, zase zpět a zase dopředu až zbytečně zmatená. Arthur Conan Doyle by asi radost neměl. (28.04.2021)

Sherlock se nám přesouvá zpátky do 19. století, kam původně patřil. Vizuálně je vše v pořádku a samotný případ se Nevěstou je skvělý od začátku do konce (respektive skoro do konce). Nicméně to tam děsivě ruší ty vstupy ze současnosti, ty psychedelické zjevení profesora Moriartyho a celkově pokus o to udělat z toho něco víc než zajímavou stylovou detektivku. Chápu, že to tvůrci chtěli nějak navázat na původní seriál, ale mě to prostě přišlo asi stejně otravné jako když hrajete Assassin's Creed a probudíte se z Animu. 3,5 (04.03.2016)

Já to tušila, že je v tom zasazení do minulosti nějaký háček! Moffat s Gatissem ale překonali moje očekávaní a jsou děsně meta. Neuvěřitelně jsem si užívala malé detaily a náznaky k vyřešení případu i dějovým twistům - skoro jako když si povídáte s někým hodně chytrým a oba z toho jste nadšení. Po pomalejší třetí sérii tu znovu máme hodně dějový díl, který nabídl fanouškům nějaký ten fan service (konečně zasazení do původního prostředí!), ale zároveň svým způsobem posouvá děj celého seriálu. K dokonalosti chyběla jen přítomnost Irene Adler, tak snad někdy příště... PS: Mimochodem musím pochválit krásné viktoriánské lokace! (02.01.2016)