Sherlock: Ohavná nevesta

Tento speciál dorazil na zásadní problém speciálů. Něco říct a přitom vlastně neříct vůbec nic. Díl s pořadovým číslem "0", lidé totiž rádi přehlížejí a přeskakují. Nějak jsem na ten prázdný obsah tvůrcům nedokázal naletět. Na jednu stranu musím poděkovat televizi ČT 2, která do svého hlavního vysílacího času tuhle zběsilost zařadila, a to celé bez reklam! Na druhou stranu by určitě udělala lépe, kdyby sáhla po původním znění. Dabing byl děsný a bohužel nebyl jedinou děsnou věcí. Tento počin si netroufám považovat za plnohodnotný díl seriálu. Spíše se jedná o experimentální upoutávku na 4. sérii, která přijde kdovíkdy. Hodinu a půl divák bloudí mezi Šerlokovými neurony. Co si budeme povídat. Tvůrci mají ve 4. sérií co napravovat. Tohle byla menší facka všem divákům, kteří se na tento díl velmi těšili. Stále je to však Sherlock, takže se zarazím o ošklivé 3 hvězdy. (03.01.2016)

Tohle mohlo dopadnout jen obrovským úspěchem nebo naprostým fiaskem. Dva roky čekáme na další série a máme obrovská očekávání, zatímco Benedict Cumberbatch a Martin Freeman naprosto nemají čas v diáři, aby tu plnohodnotnou sérii natočili. První hodina viktoriánského Sherlocka neprosto super, závěr je jakoby vycucaný z prstu a vyvstává z něj více otázek než odpovědí, ale prozatím si stojím za tím, že další série vše vysvětlí a přijde snad brzy...85% (03.01.2016)

65%. Zatím nejrozpačitější díl, který by u mě funkci nalákání na další sérii příliš nesplnil, kdybych se na ní pochopitelně netěšil už dva roky dopředu. Překombinovaný případ, který nebyl v kontextu původní linie moderního Sherlocka nutný a pro další dění prakticky o ničem nevypovídal, byl opravdu jen narychlo psanou nedostatečnou výpní dlouhé čekací doby mezi třetí a čtvrtou řadou. Možná by bylo pro příště lepší zůstat u několikaminutových speciálů a nepouštět se do experimentů, protože ani pokus o transformaci Londýna do doby viktoriánské se příliš nevyvedl, resp. nepůsobí patřičně specifickou atmosférou a pozornost od brilantní výpravy odvádí nepochopitelná (i když jako kompromis vůči absenci času asi tolerovatelná) nepřizpůsobivost tehdejší době třeba v řeči a chování postav. Škoda zbytečné snahy o uspokojení divácké obce, tento díl je fanouškovským kompromisem, na který rád zapomenu a doufám, že tvůrci dál nepůjdou podobnou cestou, která není špatná, nezajímavá nebo bez potenciálu, ale v mých očích chemicky tolik nefunguje a není to asi Moffatův šálek. Abych ale jen nenegoval, tajemnost případu a tradičně dokonalý Moriarty přispívali ke skvělé režii, díky kterým je alespoň Sherlock stále Sherlockem, a tak lze chemickou dysfunkčnost tohoto speciálu považovat za stejně nedůležitou, jako je speciál sám. Škoda, ale zase tolik nehoří a věřím, že příští Sherlock už bude zase tradiční... tedy, tradičně moderní. (02.01.2016)

Tak dlouho jsme čekali alespoň na tento speciál v podobě jednoho viktoriánského dílu... a dočkali jsme se sice místy efektního (jako vždy), ale hlavně hektického guláše, který tak trochu neví, čím chce být. Pevně věřím, že tvůrci si svou chybu uvědomí (lynč fanoušků jim snad naznačí) a navrátí se k původnímu vyznění a kvalitně vystavěným epizodám. (08.01.2016)

Moffat s Gattisem dření nadsázku a divácký svět jde vývrtky. Je to čistá kokainová zábava, předěl mezi sériemi, který nic neřeší, ani neposouvá. Samostatná hříčka a betaverze kultu sebe sama, které se tolik spílá jenom kvůli tomu, že se čekaly velké věci. Po sebeparodické třetí sérii mi ta míra diváckého nepochopení přijde úsměvná. Každopádně, verzi 4.0 se nebráním ani trochu. I kdyby měl být Moriarty nakonec svým vlastním dvojčetem, klonem, nebo zmrtvýchvstalým přízrakem ze snu. (03.01.2016)