Werckmeisterove harmónie

19.3.2023 Dosud jsem zatím neměla šanci nějak explorovat Béla Tarra, či celkově maďarskou kinematografii, takže mě to otevřelo dveře do celkem nové dimenze. Tohle byl asi ten nejtěžší film, co jsem prozatím viděla. Není to až tak jednoduché to pochopit a vlastně, je na tom vůbec co chápat? Snímek dle mého dosti používá hru světla a stínu, což můžeme vidět hned v brzké scéně procházení se noční ulicí se světly a jak perfektně to vše do sebe zapadá a každé světlo a stín jsou kombinované tak, že samy sobě dávají parádní kontrast a vyváženost a pořád to vyčnívá. Též je snímek v monochromu a myslím si, že Tarr vypíchl paletu šedi a lze pozorovat různé tóniny, které zase a znovu mezi sebou dělají perfektní kontrast (viz. tmavěji zbarvené postavy a světleji zbarvený denní exteriér/interiér). Další věcí, kterou si lze po pár desítek minutách povšimnout je délka záběrů.Ve filmu záběrů bylo opravdu málo a to myslím, že i pod padesát. Záběry byly neskutečně dlouhé – povšimla jsem si i osmi minut dlouhých záběrů, takže věřím, že tam byly i přes deset minut dlouhé, což snímku dodává tu realitu, kterou se snaží vypíchnout. Délka záběrů je až někdy zbytečně přehnaně dlouhá, by si divák pomyslel, ale náhodou mu to pomůže to pozorovat jako realitu, o kterou se Tarr snažil (npř. chůze natočená na detailní obličeje dvou mužů trvající cca. 7 minut).Z čehož vyplývá, že střihů tu bude vážně minimum. Tarr použil i velký pesimismus, který snímek obsahuje. A ne jen snímek, ale i vesnice ukazovaná ve snímku, která je pokrývána temnotou kvůli rozladěnosti hudby. Vše je ukazováno z perspektivy hlavní postavy. Stručněji, nastínění dění zní takto: Na vesnici v Maďarsku, které je pod komunistickou vládou, jsou plakáty o temném cirkuse, představující tajemnou a mysteriózní kreaturu – velrybu a tajemnou postavu “Prince”. Celý snímek je vlastně mystérie, stejně jako velryba a Princ. Stane se chaos a pobouří se dav vesnice, stejně jako v minulém městě. Izolace je všechny přivádí k šílenství. Hlavní postava je tichý observer a to i svět kolem něj. Tichý a pesimistický, stejně jako jeho obraz. Jeho observace byla samozřejmě jak tu už několikrát zmiňuji pesimistická, lehce poetická, realistická a zřejmě i nedotknutelná. Nemohl nic nadělat a jen observovat. Jedna věc, co mě naprosto odrovnala byl dlouhý (samozřejmě) záběr na obyvatele vesnice, přesněji detailně na jejich obličeje, skoro každého z nich, když hlavní postava kráčela náměstíčkem. Znechucení. (09.08.2023)

Můj první Tarr a musím říci, že jsem nadšený. Atmosféra, která má evokovat vyjmutí příběhu z prostoru a času, tady funguje dokonale. Libí se mi, že exteriéry asi mají ukazovat "krásu" duše lidí, o kterých ten film je - mokrý, špinavý, chudý, prázdný, temný. (11.12.2012)

Béla Tarr uved v ňákym rozhovoru na dývku, že: "Mý filmy neobsahujou žádný alegorie." Byl jenom neskutečně ironickej nebo řek pravdu? "Na filmy nekoukáš jenom očima." Možná bys neměl k filmům přistupovat s myšlenkou, že musíš pochopit a uvěřit všemu, co vidíš. Může to bejt, nebo je, něco mnohem většího. (06.12.2015)

Ano technicky zajímavé, ale pokud nebudete jako otravný rádoby filozof hledat ve všem nějaké politicko-sociální symbolismy, tak vás to opravdu neudrží v nějakém pořádném zájmu.. Chtěl sem to mít rád a nechat se unést a omámit, ale prostě je to ZBYTEČNĚ natahovaný.. Ale jestli se rozplýváte nad nepřerušovanou 5ti minutovou scénou, kde jede 5km za hodinu velké auto ve tmě, tak gratuluju, ale já zatím granule místo mozku nemám. Aquabéla AvaTarr sám řekl, že opovrhuje příběhem, protože uvede diváky do omylu, ve kterém uvěří, že se něco odehrálo.... jenom takovej píčus si natočí 7mi hodinovej film. (15.01.2024)