Pustina

9/10 Atmosferické a dusné. Brutálny vizuál, neskutočná kamera, esteticky naštylizovaná špina zakapajúceho severu Čiech a precízne vystavaný príbeh z prízrakov, ktoré tieto oblasti strašia. Aj keď je koniec trochu deus ex machina, skvelo spája všetky línie príbehu. Vyslovene ma iritovali len samoúčelné cliffhangery, ktoré sa hneď v ďalšej časti ukázali slepou stopou. (08.10.2017)

8/8 Pustina je slušná syrová krimi, ale měla by vyčnívat nad vším jen proto, že je z produkce HBO Europe? To těžko. Zločin je hnusný, postavy jsou trosky, to mají diváci rádi. Ale je ve scénáři Hulíka opravdu něco víc? Je o tolik lepší režie? Chtělo by to sundat růžové brýle a vyčkávat věcí příštích. Tuto produkci nezatracuji, ale Až po uši je průser a Terapie jen kopíruje. Snad příště to už bude skutečně trefa do černého. #hbo (08.08.2019)

Městečko Twin Peaks po česku. Pustina se mu v některých ohledech (celkové rozvržení, struktura vyprávění, řada použitých postupů i dílčích témat) podobá natolik, až to zavání spíš kopírováním než inspirací, přesto má dostatek vlastní kvality, kterou divákovi sebevědomě předkládá. Jejím středobodem je napínavý detektivní příběh, kromě něj však nabízí plastický obraz místa složitých mezilidských vztahů, střetu soukromé a politické sféry života, poznávání sebe sama i ostatních, jež se vyjadřuje k řadě aktuálních společenských otázek. Bravura, s níž jsou všechny tyto motivy propojeny a zasazeny do kongeniálního výtvarného stylu s úžasně pochmurnou atmosférou, jakož i bezchybné herecké výkony, dalece překonávají to, co bych od současného českého seriálu čekal. Kromě oné přehnané inspirace tak za jedinou podstatnou slabinu považuji rozuzlení zápletky /drobný SPOILER/, jež je v kontextu předchozí hry s divákem a poskytnutých náznaků krajně neférové. Nebýt toho, hodnotil bych 5*. (09.01.2017)

Byl jsem přetěšen, takže mě seriál první dvě, tři epizody chytil méně. Pak ale začalo psychologično houstnout a všechny obsese, strachy a tajemství se z postav lepily na diváka a konec … ten byl až o zástavu srdce. Jak už pár let říkám, našemu audiovizuálnu nechybí režiséři, ale scénáristi a dramaturgové, Štěpán Hulík je opravdu supr. Ivan Zachariáš, i když jsem o něm nikdy předtím neslyšel, si řemeslo na znělkách a reklamách opravdu nacvičil a supervize v podobě Alice Nellis nebyla potřeba. Nej český seriál desetiletí je málo, skutečně, dlouho tady nebylo dílo tak společenské, tajemné, na kterém je důležité, kdo, co kdy říká, jaký to má význam krátko i dlouhodobý. I když bychom mohli mít něco vůči nadnesenosti určitých momentů nebo manýře v obraze, pořád jsou to miniaturní vady. 90%. (05.01.2017)

Pustina je opravdu brutálně temná záležitost odehrávající se v prostředí, kde by jste žít prostě nechtěli. A přeci i tam žijí lidé. Mají své plány, sny, mají vize a někteří dokonce přemýšlejí o budoucnosti. O budoucnosti Pustiny, protože Pustina je obec. Obec Pustina ležící v pustině. Stalo se u našich filmů zvykem, že když se děj odehrává kdesi na vesnici či dále od velkoměst, jsou všichni ti lidičkové karikováni jako různí svérázové či Mařky a často jsou svým způsobem zesměšňováni pro svoji jednoduchost, která na městského člověka působí hloupě. Náhodně se objevící měšťák v takovém prostředí pak zase působí směšně sám o sobě, protože tam nepatří, protože v tom prostředí neumí fungovat a protože neumí s místními komunikovat. Sem tam se tam ještě šoupne nějaký ten hantec aby byla iluze exotička dokonalá. Jenže divák to většinou cítí a tak mně třeba Díra u Hanušovic (2014) moc nechytla. Mnohem lepší z těchto ,,sociálně temných'' záležitostí byl Dům (2011) a nebo ,,skvělá'' Poupata (2011). K těm má Pustina zdaleka nejblíže, rozdíl je v tom, že je nejméně o dva levely nad nimi. HBO machruje s každým seriálem, který vypustí a po Hořícím keři se opět sáhlo po prostředí našich luhů a hájů... Když jsem ještě dělal archeologii, dělal jsem na záchranném archeologickém výzkumu hřbitova v Libkovicích. To byla obec z níž zbyl jen barokní kostel a jeden domeček s posledním obyvatelem (shodou okolností také starostou), který se odmítl nechat vystěhovat. Břicháček se tuším jmenoval. Každý den jsem jezdil z Mostu na kole nahoru kolem rekultivovaných kopců a kalných jezer plných smrduté vody kolem výdechů z šachet do bývalých Libkovic, obce, která už na mapách nebyla a kam jezdil pošťák jen kvůli panu Břicháčkovi. Při pochůzce tam nahoře nad Mostem člověk nacházel zarostlé lavičky, kašnu s kachlíky... Zbytky domů... Bylo to tam jak v Pripjať. Místo bez lidí. Pustina. A když náhodou jel nebo šel někdo kolem, byla to většinou podivná existence táhnoucí odkudsi železa či nerozbitý vlnitý eternit... Paradoxně se důl před vybydlenými Libkovicemi zastavil a dál se v plánované těžbě nepokračovalo... Lidé už ale odešli. To podobné řeší v Pustině se starostkou Sikorovou. Nešlo si při sledování na ty Libkovice vzpomenout a samozřejmě podobný osud potkal desítky jiných obcí ležících na ložiscích hnědého uhlí... Stejně I tam tenkrát někdo už těžařům kývl na slušné odstupné, někdoale chtěl zůstat... Ty jež chtějí žít v Pustině dále a jichž není mnoho starostka Sikorová zastupuje. A jak je to s každou menšinou bránící se většině, stane se problémovou.... Pustina není skvělá jen způsobem natáčení, výběrem vskutku depresivních lokací, ale i perfektně zvolenými typy pro každou figuru. Samozřejmě exceluje Dušek, Cina, překvapil Noha, ale i ostatní podávají naprosto úžasné výkony. Škoda, že něco takového netočí ČT... Veliká spokojenost!!!! * * * * * (16.01.2017)