Manželstvo Márie Braunovej

Film hodný pozoru a zalíbení už pro to, jak proti sobě Fassbinder okatě poštvává citlivě vypiplanou organickou gradaci křehoučkého děje, který dýchá životem stejně jako vzdouvající se křivky Mariiných ňader, jak jí víc a víc dochází, co všechno smí ženská pro život udělat, a zdánlivě necitlivé řemeslné zpracování (kdo viděl třeba Čínskou ruletu, ví, že Fassbinder si v jemnostech rafinované filmařiny sáhl na vrchol a že přechod k jiným nástrojům filmování je tu záměrný, vytvářející silný kontrapunkt), obhroublou filmařinu, upozorňující na sebe schválně přetaženými hereckými podáními postav, zrnitou kamerou, zvukovými překryvy... - aby se nakonec z těch dou právě filmařina v posledních minutách zmocnila celku, ovládla pole a křehce se vyvíjející, neustále ohrožený příběh kovářským kladivem drsně zatloukla do stanov uměleckého žánru melodramaticky přetaženým a výsměšně krutým finále (ten příliš dlouhý záběr na knoflík hořáku, zopakovaný i pro nejhloupějšího diváka, aby naznačil, jak s tím vším bude zameteno, protože tak lze, protože vyprávíme, protože to je možné a dovoleno). Fassbinder nás nehodlá nechat zapomenout, že jsme sledovali film. *** Více podotýkám ještě u Loly, podivně konstrastního snímku k tomuto. *** (23.10.2015)

Fassbinderovi se v jeho nejznámějším filmu povedlo výstižně načrtnout sarkastický, dobový portrét, který skýtá více interpretačních přístupů. Významnou měrou dopomohl k úspěchu kameramanův osobní cit pro estetiku. Nestrojené, často až umělecké záběry, např. zbytky rozbombardovaných domů v kombinaci s erotickým půvabem a elegancí hlavní protagonistky zdůraznily potřebný, emocionální chlad. Vývoj Marie Braun, která je zosobněním vývoje německé poválečné společnosti obsahuje převážně negativní rysy. Přehnaná emancipace a cílevědomá ctižádostivost dopomohly k „hospodářskému zázraku“. Svým závěrem však dává režisér jasně najevo i možné konsekvence takového počínání. (16.05.2011)

Zhlédnuto v původním znění s anglickými titulky. Skvělý film, který pro mě osobně představuje v první řadě požitek z Hanny Schygully v jedné z jejích nejzajímavějších rolí (alespoň z těch 6 filmů, v nichž jsem ji měl zatím možnost vidět). Soudím, že je to hodnotná podívaná, která i po letech stále stojí za vidění - a mé skromné doporučení. Lépe se o tomto filmu rozepisují kolegové v ostatních komentářích, ochotně jim tedy přenechám slovo. (09.09.2012)

Z tvorby režiséra Fassbindera zaznamenala najväčší medzinárodný úspech najefektnejšia kritika nemeckého „hospodárskeho zázraku“ z 50. rokov 20. storočia, ktorá je zároveň aj dramatickým a jemným portrétom neskrotnej ženy. ___ Mária Braunová (Hanna Schygullová) prežíva vo vojnovom Berlíne, kým jej manžel Hermann (Klaus Löwitsch) bojuje na východnom fronte. Po návrate domov sa dostane do väzenia za vraždu amerického vojaka čiernej pleti, ktorý sa spriatelil s jeho ženou. Mária si začne s priemyselníkom Karlom Oswaldom (Ivan Desny) a dostane sa k moci aj bohatstvu. ___ Film Die Ehe der Maria Braun je prvý z Fassbinderovej trilógie o ženách [Lola (1981), Die Sehnsucht der Veronika Voss (1982)], ktoré sa snažia prežiť v krutých podmienkach povojnového Nemecka. Predstavuje vydarenú zmes prvkov klasickej hollywoodskej melodrámy a súčasných sociálno-politických tém; príbeh, začínajúci sa v roku 1943, je zároveň plný skvelo nakrútených komických a sitkomových epizód. Film sa vyznačuje efektnou kamerou, ktorá hrdinku sleduje dlhými kruhovými pohybmi. Schygullová podala vo svojom 13. filme s Fassbinderom jeden zo svojich najlepších výkonov. 80% (05.07.2010)

Fassbinder má svůj hodně specifický styl, díky kterému je celkem rozpoznatelný. Ta odtažitost je zde patrná až do poslední scény, která je tak trochu překvapením, ale zároveň nevyhnutelným důsledkem. Celý příběh má relativně dobré a zajímavé postavy, které ale mohou být i pro diváka vzdálené. Fassbinder ale celý film držel pevně v rukou. (12.11.2015)