Réžia:
Grímur HákonarsonScenár:
Grímur HákonarsonKamera:
Sturla Brandth GrøvlenHudba:
Atli ÖrvarssonHrajú:
Sigurður Sigurjónsson, Theódór Júlíusson, Charlotte Bøving, Jón Benónýsson, Gunnar Jónsson, Sveinn Ólafur Gunnarsson, Þorleifur Einarsson (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Kiddi pije a rád strieľa. Gummi nepije ani nestrieľa. Sú to bratia, ktorí spolu neprehovorili už 40 rokov ani slovo a jediné, čo majú spoločné, je láska k ovciam. Jedného dňa Gummi získa podozrenie, že Kiddiho výstavný baran je nakazený smrteľnou chorobou - klusavkou. Nad rodinným plemenom oviec, životnou pýchou oboch bratov, sa začnú sťahovať mračná. Film citlivo zobrazuje bratské puto, ktoré aj po desaťročiach vzájomných nezhôd zostáva silné. Nechýba mu nič, čo majú fanúšikovia islandských filmov radi: surové prostredie, irónia a absurdný humor, umelecký včlenený do žánru drámy. (ASFK)
(viac)Videá (3)
Recenzie (96)
Berany berany chadržč! takto by se dala zjednodušeně charakterizovat oblíbená dětská kratochvíle, kdy už nás nebavilo si cpát nejrůznější předměty do chřtánu a namísto toho nebylo nic kouzelnějšího než do sebe narážet hlavou. Bratři jsou úderníci a pořád do sebe narážejí ve svých názorech. Až základní láskyplné pouto k jejich životnímu poslání je opětovně zblíží. Film krásně ukazuje jak jsou Islanďané spjatí s přírodou, ukazuje drsnost krajiny, ale i správné lidi na správném místě. Je to minimalistcké dílo, které dost možná vynikne pouze na plátně a pouze v dobrém rozpoložení. Poté si tento všední příběh nevšedně vyprávěný jistě užijete. ()
Na letošních Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech bylo k vidění hned několik kvalitních islandských filmových počinů a jedním z nich byli i Berani režiséra Grímura Hákonarsona. Co mi v létě uniklo se snažím ve zbytku roku dohnat a tak se dostalo i na Berany, pro které je hlavní devízou mrazivá atmosféra a nádherná islandská krajina. Děj se odehrává v odlehlé části Islandu, kde hraje prim chov ovcí, jenže se zde nalezne zákeřná choroba postihující chovy ovcí a místní obyvatelé jsou tak téměř zničeni v této nelehké situaci musí dojít k interakci dvou bratrů Gummiho a Kiddiho, kteří spolu již 40 let nepromluvili. Pomalý běh událostí, dlouhé záběry islandské krajiny, zima, sníh a pletené svetry. To nejvíce vystihuje tento filmový počin. Bohužel pomalé tempo, neatraktivní děj a prapodivné vyústění dělají z Beranů v mých očích pouze průměrný film. ()
Skutečně mistrný epický film, patřící někam mezi biblické příběhy, řecké báje, či středověké kroniky... Mnoho mužů žije s koňmi, psy, (Hrabal s kočkami), kteří se stanou nejen jejich nejmilejšími společníky, ale nakonec se jim i do značné míry připodobní. Kiddy a Gummi se stali berany, nejen pro svou zatvrzelost, ale i pro svou náklonnost (Gummi si nejraději čte ve stáji se zbytkem bývalého stáda, a projevů sounáležitosti muž-ovce je tu víc než dost). Teprve v nejvyšší nouzi (záchrana zbytku stáda) přiměje oba bratry, aby se k sobě chovali jako k vlastním beranům. Poznámky: 1. Všimněte si těch nádherných svetrů a čepic (k čertu s mikinami!). 2. Pokud budete potřebovat "rychlou", tak se s důvěrou obraťte na Gummiho. 3. Jak to celé dopadlo? Doktor Mürmelstadt se už v Dachau, při svých pokusech na lidech ujistil, že nejlepší na prochladnutí je lidské teplo. Zafungovalo i zde? ()
„Život ovce je závislý od pastevce, jeho těžké práce a vytrvalosti. Pokud je ovce šťastná, slunce hřeje a všemu žehná. Pokud je ovce nešťastná, je noc temná a zrádná.“ A tenhle proslov je pro film fatálnější, než se může na první pohled zdát…Nemluvit spolu více než 40 let, to úplně nesvědčí o vřelém a láskyplném bratrském vztahu. A Gummi na tom neplánuje nic měnit, tím spíš, když se jeho bratr Kiddi rád napije, ustele si venku na sněhu a mrazu, nebo si jde večer procvičit střelbu, to, aby člověk chodil radši spávat do sklepa. A za sourozencem posílal raději jen psaníčka prostřednictvím psího pošťáka. Dokážou však bratři kvůli sdílené tragédii najít společnou řeč? Poněkud odtažité islandské drama, které mě však pomalu, postupně dokázalo vtáhnout do sebe. A já si u toho navíc užíval ještě krásný vizuál, pár černohumorných míst (vede nabírání ožralce buldozerem) a minimalistické herectví hlavních představitelů. To jsem ovšem ještě netušil, jak moc mě k mému překvapení emocionálně sejme závěr, který kvalitu filmu ještě zvedá. Dávám solidní 4*. ()
Mrazivá, severská balada o tom, že nejtvrdohlavější zvíře na světě není rozhodně beran, i když se to možná na první pohled zdá. Stačí vrozená, mužská ješitnost a pak se nelze divit tomu, že bobříka mlčení lze hrát i několik desítek let. Ve vlastní rodině, vlastně jen pár metrů od sebe, se stejnou životní drogou a stejně to nefunguje...Moc hezká, někdy až absurdní ukázka toho, kam až to někdy může zajít, když se dva bratři šprajcnou a ani jeden nedokáže ustoupit. ()
Galéria (20)
Fotka © Sena
Zaujímavosti (1)
- Film se natáčel na severu Islandu poblíž okružní silnice 1, a to v oblasti mezi Akureyri a jezerem Mývatn – na farmě Mýri. Farma je samém konci silnice 842, ta od farmy pokračuje jako F26 a vede přes centrální vysočinu dál na jih, kde se po cca 280 km (už jako silnice 26) kousek za obcí Hella napojuje na silnici 1. V blízkosti farmy se nachází vodopád Aldeyjarfoss. Most přes řeku Skjálfandafljót (čtvrtá nejdelší řeka na Islandu), který se ve filmu objevuje, spojuje silnici 842 se silnicí 844. Osídlení zdejší oblasti v údolí Bárðardalur se řadí mezi nejstarší na Islandu. (Gabretta)
Reklama