Ružové sny

Velice jemně a citlivě, až téměř něžně natočené. Vynikající práce - téma sice lehce v celkem depresívním duchu socialistického realismu, ale film uniká do zajímavých obrazů a povznášejících pocitů seč může. Vcelku nekorektně, leč pravdivě, popisuje život cikánských komunit a jejich soužití se standardním obyvatelstvem slovenské vesnice. Nade všechno ovšem mládím vonící příběh dvojice hlavních hrdinů ;-) smutné, ale zajímavé... (13.02.2011)

Příběh o vesnickém pošťákovi, který se zamiluje do mladičké cikánky nemá chybu. Nemoralizuje, nepřeslazuje, ani romskou komunitu nemaluje v růžových barvách. Fakt se na to dobře kouká, i díky moc hezké Ivě Bittové. A celé to doprovází bezvadná Hapkova hudba. Jeden z mála dobrých slovenských filmů. (24.09.2007)

Poetika a křehkost milostného vztahu jakoby vypadla z doby květinových dětí, tj. nové vlny. Ale ejhle, ono se psalo 1976... Láska mezi poš'tákem Jakubem a cikánkou Jolankou je všemi zapovězená a prochází tvrdými zkouškami. Rozdílné povahy, mládí, všechno je nové a poprvé. Kdo z nás si nevzpomene na své "počátky" a typickou definici "mladí a blbí"... Ale těm dvěma nepřály především společenské konvence. Režie Dušana Hanáka mi přišla lehce rušivá, zbytečně moc epizodních postav, podivný střih. Za krásné oči Ivy Bittové jedna hvězdička navíc. (22.07.2009)

„Právě uběhlo 10 vteřin vašeho života!“ Co mne od prvních scén na Hanákově filmu upoutalo, bylo jeho poetické kouzlo tkvící v obrazu kažodenního života, také pak v jednoduchém, ale příjemně jemném humoru, kameře se smyslem pro výtvarno i nádherné Hapkově hudbě, která tu doprovází nejen pošťákovy „růžové“ sny či scény s prostřihy na staré fotografie a lidová výtvarná díla. Zajímavé v rámci tohoto stylu, ve filmu zobrazujícím částečně nepropustnou hranici mezi dvěma světy romské a původní slovenské komunity na vesnice, je pak kombinace dvou hudebních stylů, kdy se Hapkovy „pouťové“ motivy střídají s klasickou romskou hudbou a zpěvy. Samotný příběh na mě však oproti oné poetice již tolik nezapůsobil. Zamilovanost přinesla i své momenty, ale tam, kde se zřejmě mělo prohloubit drama nebo jsem měl pocítit nezapomenutelné okamžiky vzácných setkání letní lásky postupně odsouzené k vynucenému konci či smutných procitnutí Jakuba mimo ně, tam se mi občas snímek trochu vlekl. V této chvíli mě tedy Ružové sny nezasáhly tolik, jak mohly, přestože svým náhledem do rozdílů dvou komunit v jedné vesnici přinesly v rámci čs. kinematografii své doby cosi jiného. [70%] (18.01.2024)

Kurz cigánštiny a Iva Bittová v prekvapujúcej kráse. Niektorí osadníci sú našťastie dabovaní. Priam s nostalgiou sa musí pozerať obyvateľ východného Slovenska na tak starý film, kedy v tých osadách nebolo tak veľa incestu a že dokonca aj hrozilo, že vznikne taký mimozemský pojem ako je cigánska kultúra. Len by film nemusel byť asi z polovice zaplnený pre mňa nepočúvateľným spevom. Za pár pekných tónov píšťalkou si to zaslúži jednu hviezdu. (13.02.2020)