Ľadové kráľovstvo II

Největší šok druhého Frozen? Když ve flashbacku taťka král prohlásí, že čte pohádky od nějakého Dána. Stalo se vůbec někdy, že by Disney, společnost, která nedávno vyrukovala s tím, že chce zcopyrightit Sněhurku, Popelku atd., přiznala, že pohádky existovaly už před rokem 1937? Jinak je to solidní pokračování, které vedle skvělé jedničky obstojí hlavně proto, že je jiné. Místo pohádky trochu fantasy. Místo rozděleného týmu spolupráce obou sester. Zůstala spousta humoru a magická animace. Jen ty písničky nejsou žádná sláva ani v originálním znění – a v češtině vyloženě stojí za hovno. (21.11.2019)

Jelikož se před šesti lety stalo divácky a kritikou oblíbené Ledové království nejvýdělečnějším animovaným filmem všech dob (letos ho tedy trumfnul nový Lví král), tak se dalo s ohledem na hollywoodskou politiku a manýry čekat, že se dočkáme pokračování, které se bude snažit navázat na svého předchůdce, který nasadil laťku celkem vysoko. Před návštěvou kina jsem počítal s jakýmkoli výsledným produktem. Po projekci musím říct, že jsem odcházel nadmíru spokojený. Tvůrcům se opět podařilo vytvořit vizuálně nádherný kousek s množstvím krásných šatů a dechberoucích výjevů, které byly nenásilným způsobem proloženy chytlavými písněmi a nejedním didaktickým moudrem do života. Při Olafově rekapitulaci děje prvního dílu jsem se vážně válel smíchy, malá (asi) ještěrka rovněž pobavila, podobně jako sob Sven a jeho "lidské" chování. Na druhé Frozen se rozhodně oplatí jít do kina - divák uzří audiovizuálně vydařený snímek, který mile poukazuje jak na sílu žen a sesterského pouta, tak na důležitost lásky a odvahy vyjít do neznáma. (29.11.2019)

Dvojky bývají průšvih a vykrádačka sama sebe, pokud to vůbec má nějakou myšlenku (jinou, než vydělat tvůrcům nějaký ten další milion), jde-li o muzikál, koná se přehlídka nevýraznosti a plytkosti bez nápadu. Ledové království II jde ve vyšlapaných kolejích - hrdina pocítí nutkání někam jít a řešit, jde, vyřeší a všichni se radují (poznáváme všechny ty drakobijce, hledače zlatých ptáků, ale v podstatě i Pána prstenů), drží se i schématu dvou milujících se sester, které se snaží chránit jedna druhou, přičemž, jak ty vrstvy na hokejce, doopravdy silné jsou jen spolu. Chtít a očekávat něco fungl nového je jako vymýšlet hranaté kolo. V nastaveném schématu tedy po nahlédnutí do minulosti pokračuje příběh dál. Se zacílením na původní fanoušky si dovoluje v zápletkách přidat na složitosti a temnosti. S ohledem na rodiče, tvořící skutečným divákům doprovod, jsou dodány vtípky nejčastěji ze strany Olafa, který konečně přestal být jen otravný tupan a začal být funkční odlehčující prvek, a geniální parodický love song Kristoffa (nějaký americký Michal David, jehož nedokážu identifikovat). U hudby se dá říct, že ač nemá dynamickou hitovku, jakou v jedničce byla Elsina Najednou!, není tupá a kolovrátková. Oscarový hit bude úvodní píseň, co Iduna zpívá dcerkám All is Found, která svou poetičností dotahuje na úvodní píseň maminky z Písně moře (asi není náhoda, že takové písně jako ukolébavku zpívají maminky). Co zážitek z filmu zvedá z objektivních čtyř hvězd na subjektivních pět, je to: "Já bojím, dej ruku! Kam jde Anna? Co dělá Elsa? Má šaty, sluší šaty," které znělo vedle mě. Doufám, že když už si tvůrci dali tu práci s vytvořením spousty krásných šatů a šperků pro obě hrdinky, bude mezera na trhu zaplněna jejich reálnou podobou. Ty plastové korunky a bižuterní hrůzy jsou výsměch veškeré estetice. (25.11.2019)

Je zřejmé, že Frozen 2 má určitá nedotažená místa a že se nepodařilo naplnit stoprocentně jeho potenciál. Přesto ho vidím jako velmi povedený a jen o malinko "horší" než první díl. Svým způsobem je totiž oproti jiným Disney pohádkám docela nestandardní - namísto běžného záporáka (který tam vůbec není) tam totiž postavy zápolí spíš se svým nitrem a svou minulostí. Snaží se vyrovnat se svým údělem a napravit dávné křivdy. Stejně tak hlas, který slyší Elsa, se dá dost dobře vykládat jako její "intuice", která ji vede tam, kde má být. Zkrátka mi to přišlo vlastně jako velmi moderní a svým způsobem odvážné pojetí. A co si budeme povídat - písnička "Into the Unknown" je nakonec stejně mocná a chytlavá jako někdejší "Let it Go". Nakonec bych proto byla schopná odpustit i některé nedostatky jako například podivně kýčovitá a sladkobolná píseň Kristoffa (která se k této postavě zkrátka vůbec nehodí a bylo mi záhadou, proč ji tam vůbec v takovém pojetí dávali) či některé drobné nesrovnalosti na konci. Zpětně totiž vidím film jako veskrze dobrý a opravdu jsem se po celou dobu bavila a se zájmem příběh sledovala. Olaf taky opět pobavil (především jeho píseň "When I Am Older"). Takže vzhledem k mé výsledné spokojenosti nemám důvod film srážet na nižší hodnocení. Z mého pohledu jde stále o značný nadprůměr. ~(4,1★)~ (20.12.2019)

O hodně slabší než návyková jednička. I když se "Frozen" nepyšnilo tou nejoriginálnější zápletkou, byl příběh o pochopení Elsyny moci milý a kouzelný. Kdyby byl druhý díl jen o hledání sebe sama, tak bych výsledek hodnotila daleko lépe, ale jelikož ho pojali jako agitku (uctívání přírody, zlí běloši vs. hodní indiáni, chlap jako ženská brzda apod.) bez zásadnějšího příběhu, tak nemohu hodnotit jinak. Anna, kterou jsem měla v prvním díle mnohem raději než Elsu, je navíc neskutečně otravná, písničky jsou mnohem slabší (skutečně se mi líbí jen "Into The Unknown" a "Show Yourself" a de facto tu neexistuje záporák. Být dítě, tak se nudím. (04.01.2020)