Bohéma

Škoda, protože pokud bylo cílem vytvořit věrohodný obraz života českých herců a filmařů v době od třicátých do padesátých let dvacátého století, je dosažený výsledek poměrně tristní. Nedovolím si hodnotit pravdivost všech jednotlivých výjevů, ale přinejmenším některé z nich jsou zjevně upravené nebo zkreslené, a proto ani ostatní nemohou působit věrně. Dovolím si však tu drzost napsat, že linka se srpnem osmašedesátým je nejen úplně nadbytečná, ale navíc se snaží srovnávat dvě neporovnatelné situace a doby, což společně s vykreslením poválečného vývoje v mnohem horším světle, než je tomu u samotného protektorátu, vytváří poněkud neobjektivní pohled na celkové dění. Problémem tohoto ztvárnění světa československé kinematografie je také jeho nepřehlednost a roztříštěnost spočívající v míchání smyšlených a skutečných postav nebo filmů se skutečnými i smyšlenými jmény či názvy a rovněž v trochu zvláštní skladbě výstupů, z nichž svou sílu prokazuje jen několik. Lesk hvězd stříbrného plátna se zde stává převážně pouze jeho matným odrazem, a to nikoli vinou hereckých výkonů jejich představitelů, které mají vysokou úroveň, ani snahy ukázat jejich osudy v rádoby komplexnějším pojetí, ale spíše kvůli nepříliš koncepčnímu uchopení. 35 % (21.02.2017)

Sedláčkova práce mě obvykle zasáhne mnohem víc, s tímto tématem prostě narazil. Míchání smyšlených postav se skutečnými osudy filmových hvězd, podivné rámování dobou okupace 1968, tolik postav, že se při stopáži šesti celovečerních snímků (!) ani s jednou neztotožníte. Pánové Javorský a Dlouhý, ti jediní zaslouží za svoje výkony vyzdvihnout. Velké zklamání. (24.02.2017)

Zmastit u skutečných postav jejich skutečné jednání je trestuhodné. Ale třeba uvidíme, jak se přátelil Havel s Heydrichem i malého prezidenta Letiště pohoupal na koleni. Ale to asi ne, ani v nedávné Baarové neměli tvůrci koule na to, reálně kolaboraci ukázat. A jak by to taky vypadalo, že? Když pan hrabě i aHavlovci v pohodě restituovali. Pane Rumler, to byla mistrovská práce... No, dějiny vždy psali "vítězové" ..., tak jednou Plzeň osvobodila Rudá armáda a teď zas "elity" jsou elity a žádná kolaborace ... Takové téma má svůj žánr - doku-drama, ale to by nešlo tak faulovat, tak uvidíme, zda alespoň Štěpánkovi uvedou fakta o otci na pravou míru, aby zas učitelé dějepisu nemuseli ty bláboly reprodukovat. (21.01.2017)

6/6 Doporučuju rozhovor Terezy Brdečkové pro DVTV, protože tato paní to skutečně nemá v hlavě v pořádku. Ve výsledném tvaru Bohémy stojí za pozornost pouze Javorského variace na téma Burian, vše ostatní je promarněné, hloupé, naivní, zbytečné. V zemi, kde se nepracuje ani s tak samozřejmými možnostmi jako je obsazení herecky aktivních potomků do rolí předků, je liché naprosto vše. V literatuře takovýto "román" je často označen za škvár. V televizi za dílo hodné pozornosti větší části kulturní veřejnosti. Pokud nedokážete přečíst srance jako jsou Sokyně Miloše Smetany nebo volná trilogie Vladimíra Přibského Adina / Lída / Nataša, pak není důvod totéž sledovat na televizní obrazovce. Brdečková se Sedláčkem vytvořili cosi, co vynašlo prvotní šok laika z toho, že ty "milé staré" filmy byly natáčeny i za války. Všichni totiž dle těchto umělců (za vydatného přispění konzultací Dvořákové a Koury) zřejmě / zjevně byli kurvy. Děkujeme, odejděte. "Syndrom vařené žáby a kdo kdy šňupal koks." (20.01.2017)

Na BOHÉMU se lze dívat ze dvou výchozích bodů. Buď jako na umělecký dokument, nebo jako na umělecké postižení mimořádně rozporné doby. V  prvním případě lze určitě nalézt řadu pih na kráse, které ovšem rozezná jen zvlášť poučené oko. V druhém nezbývá než sledovat kvalitu scénáře (určitě dobrou), režie (solidní) a přehlídku polistopadového herectva staršího (střední generace) i mladšího (mileniálové). V obou případech nanejvýš dobré a vlastně  povzbudivě kvalitní až výborné (Pleslův Miloš Havel nebo Javorského Vlasta Burian či Dlouhého Zdeněk Štěpánek nebo Rašilovův Oldřich Nový). Dobrý je i nápad s ruskou srpnovou agresí a přihlížející dramaturgovou dcerou. Byla tu ještě jedna možnost: osobnosti filmového mikroprostředí přejmenovat a fantazii popustit ještě více uzdu. Zbývá otázka, jak by to bylo nebo mohlo být přijato. (20.02.2022)