Café Society

Pěkné melodrama o milostném trojúhelníku, ve kterém září Eisenberg a Steward. Líbil se mi vývoj postav a jak se během filmu formují. Zvlášť ňouma Eisenberg, jeho šarm okouzlit ženy a dosáhnout pozornost je výborná. Vtipná scénkami, střídá jiná a především mezi ústřední trojkou to perfektně šlape. Místy odbočky od ústřední linky nudí, ale nevadilo to tolik, jako spíš poslední pasáž filmu, kde děj není tak zajímavý a odklání se jiným směrem. Závěr se opět vrátí do správných kolejí a Allenův nenásilný humor mě prostě baví.......7/10 (04.10.2016)

Často jsem kroutil hlavou, protože se scénář hluboce topí v nostalgii a neustále nahazuje dobová hollywoodská jména, čistě proto, aby ukázal, jak je Phil velké zvíře. Když se ale uráčí vyprávět příběh, pro který jsme si přišli, stává se z Café society hladké i nervózní retro se sladkobolně znějící strunou stesku. 70% a zaokrouhlení nahoru právě za onen neomylný poslední tón. (21.05.2018)

Allen točí pořád to samé, ale stále více opojněji a vyzrále a ve stále více vycizelovaném formálním kabátu. Další přesná a dokonale trefené vztahovka z dob 30-40 let v neodolatelném lesku zašlé slávy dávných párty kabaretů, kudrlinek a noblesy tehdejší smetánky. Film, který má tím větší sílu, čím vícekrát se v jednotlivých vztahových a emocionálních rozloženích hlavních hrdinů najdete. Jednou se na Woodyho bude hodně vzpomínat, jelikož dokázal extrahovat kupu věcí ze života a položit to do filmu s noblesou a nadhledem, zároveň však krystalicky čistou pravdou jako málokterý filmař. A to vše originálním a typicky svérázným způsobem, který se mu stal vlastní a aplikuje ho jako svůj typický trendy trademark. (16.02.2017)

Nevím proč ten hype okolo, když je to prostě jen další tuctová Allenovka, kterou beztak natočil jen proto aby dodržel ten svůj každoroční interval... Tentokrát je to zase jednou z prstu vycucaný random recyklát... Atmoška fajn, hudba do pohody, styl to má (jako vždy), herecky dejme tomu v normě.... ale tak nějak to nemá srdce. Jakoby Allen neměl (umělecky) co říct a tak si to (zase jednou) intelektuálně vykonstruoval..... Až si říkám jestli se vůbec ještě dočkáme něčeho tak povedeného jako byla Půlnoc v Paříži :/ (01.10.2016)

Říkejte si, co chcete, ale tohle je zkrátka zase ten Woody Allen, kterého mám tak rád (ačkoliv ještě bližší mi jsou jeho čistokrevné komedie). Na Café society je pro mě nejobdivuhodnější, že to je první film, v němž Jesse Eisenberg hraje sympatického člověka a opravdu sympatický je. Jeho Bobby není žádný chudáček, fňukal nebo zoufalec, naopak má odvahu, je to docela smělý mladý muž a to je fajn. Kristen Stewart mi z té krásné dobové atmosféry zprvu trochu trčela, ale po pár minutách do ní zapadla, Steve Carell je výborný herec, tečka, a Blake Lively musí okouzlit prostě každého. Také je skvělé, že Allenův scénář zná míru - našlo by se tolik věcí, které se daly rozvinout a o kterých by se dalo vyprávět dál, jenže není to třeba, vše důležité je řečeno a Café society by cokoliv navíc jen zbrzdilo. Platí to také o konci, který přichází v krásnou chvíli. Pokud jde o výtky a kritiky, musím nahlas nesouhlasit hlavně s těmi, které opovrhují Benovým příběhem a říkají, že je zbytečný. Já v něm naopak vidím důmyslnou paralelu - vzdávat se židovství a "kvůli výhodám" přijímat křesťanství, to je přece totéž jako opustit jednoho člověka, kterého máte rádi, pro jiného, kterého máte radši. (28.09.2016)