Výslech

Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. Film číslo 28 - Polsko. Dle očekávání silný a drsný příběh. Úvod z normálního prostředí je velmi krátký, a pak už jen více než 100 minut utrpení a hrůz v ženské věznici. Mimořádný a strhující výkon Krystyny Janda, zcela zasloužená cena za nejlepší ženský herecký výkon v Cannes. Její podání je dechberoucí a ne nadarmo je její výkon označen za životní. Překvapilo mě trochu, kam snímek směřoval v poslední třetině, nevím, nakolik je to uvěřitelné, ale asi to nelze vyloučit jako nemožné. Polsko filmově snad nikdy nezklame. (26.04.2015)

Tenhle film jsem kdysi, více než patnáct let zpátky, viděla ve filmovém klubu v Olomouci a zůstala jsem z něj úplně perplex, pravda, ještě mládě, ale zaryl se do mě tehdy tak, že jsem na jeho působivost už nikdy nezapomněla - jméno autora ani snímku jsem si v paměti nepodržela, jen ten silný prožitek, a doteď po něm marně pátrala. Až nyní jsem ho rozeznala v programu 3kino 2019, tzv. Festivalu středoevropského filmu, který se ale jeví spíš jako historizující polské filmové defilé s přicmrndávkou z Česka a Slovenska. Nešť, jsem ráda, že záhada je rozřešena. Znovu se na něj jít podívat sílu ani motivaci neshledám, stejně jako bych podruhé nešla na Krátký film o zabíjení, takže o jeho filmových kvalitách nemůžu popravdě říct nic, tehdy jsem z toho ještě neměla rozum, chybělo mi veškeré srovnání, rozhled i odstup a ráda věřím, že zdejší komentáře vyhmatávají slabiny právem, ale něco věrohodně silného v tom bylo, protože když se dnes řekne polský film, tak kromě stejnojmenného českého podvratného snímku mi na mysli vytanou regulérně tyhle dva, a pak opravdu dobrého dlouho nic, jen řada větších či menších přepjatě patetických zklamání. (10.10.2019)

Syrová obžaloba komunistické paranoie 50. let. Kabaretní začátek vůbec nenapovídá jakým směrem se polský trezorový film bude ubírat. Sotva se však hlavní hrdinka, na první pohled afektovaná káča, dostává do komunistického vězení a ochutná praktiky vlády lidu v praxi, divák velmi rychle pochopí, že se ocitá na půdě nemilosrdného dramatu. Bavila mne osobnost zpočátku nesympatické Toni Diwisz, která procházejíc peklem, nachází v sobě neuvěřitelnou vnitřní sílu k "souboji" se sadistickými vyšetřovateli a brutálními výslechovými metodami. Uvěřitelné a zdrcující představení je v závěru nepochopitelně vyhozeno z okna nepravděpodobným vývojem situace, ale na přehodnocení už mi nezbyla síla. Vyčerpávající pětka. Filmová Výzva 2015 od kajda.l (28.08.2015)

Dokonalá ukážka, ako vie koniec zhatiť zážitok z filmu. Zhruba po 85. minútu extrémna a sugestívna snímka dynamicky budujúca idealizované hrdinstvo Antoniny Dziwisz zoči voči fašistickým metódam štátneho aparátu, posledných 25. minút len hlúpy a predvídateľný útok na city diváka spôsobený sériou nepochopiteľných a priehľadných rozhodnutí (Morawski, Mira, dieťa...). Čo je horšie, zvrat ma donútil spätne prehodnocovať rolu majstrovsky zahranej postavy Krystyny Jandy, ktorá sa môže javiť ako účelovo zvolená pre prezentáciu širokej škály spôsobov mučenia a psychického i fyzického týrania - šťastie, že Bugajski postupuje často ironicky a prezentuje zhmotnený svet medzi mrežami ako dostatočne nezmyselný až groteskný - a znepokojivý. Svojej povesti najkontroverznejšieho poľského filmu 80. rokov dostojí (a zďaleka to nie je len prezentovaným násilím a politickými interpretáciami) a silná perzekúcia zo strany štátu je pochopiteľná, preto je jeho dôležitosť bez diskusií. Bugajski mal však v pravý čas zanechať vzťahových šarád a film rázne a drasticky zakončiť núkajúcim sa momentom; efekt by bol o poznanie silnejší. Nekompromisné a v závere nekompromisne samo seba zhadzujúce, také je Przesłuchanie. Podobne ako niektorí ďalší, i ja som pár ráz vyprskol od smiechu. Od horšieho hodnotenia to zachraňujú herci, technické kvality (famózna kamera a elegantný strih) a historický význam. 60% POZNÁMKA: Zhliadnuté v rámci semináru o poľskom filme. (29.11.2014)

Bludmanov komentar mi smrdi zas tou odporou zumpou zvana filmova teoria, a ja jakozto laik nedouk vzdy jasam od radosti ked sa vystudovane filmove teoretiky od hrozy chytaju za hlavu a stenaju od bolesti, co to za nelogicku, hlupu, primitivnu sracku zas videli. Jo, a nezabudnem tuna vymenovat vsetky tie picoidy z filmove teorie ktore vo filme samozrejme neboli, lebo reziser Bugajski bol pri zmysloch a ktore vystudovane filmove teoretiky - elitari tak radi vyhladavaju. Idem na to, abych to mal za sebou..... su to konkretne tieto : postavy zas konali plocho bez kuska vnutornej psychologie, kamera necumela tristvrte hodiny do jedneho bodu bez pohnutia, chybal tam rozorvany vztah muza a zeny, metafyzicka polarizacia ludskeho vnutra, konflikt emocii a logiky a reziser sa zase zabudol vynadrit k komplexnosti ludskej duse. ja som proste videl perfektny zivotny vykon polskej herecky Krystyny Jandovej, jaxa vzoprela komunistickej totalite, a jak perfektne a obdivuhodne vzdorovala tyranii, torture, neustalym vyslechom - vsetkemu tomu, co bolo typicke pre Polsku Ludovu Republiku jaxa i tam bolsevicke kurvy dostali k moci . 100 % (09.03.2019)