Réžia:
Radek BajgarHudba:
Jan P. MuchowHrajú:
Jiří Bartoška, Eliška Balzerová, Tatiana Dyková, Jiří Havelka, Jakub Kohák, Pavla Beretová, Iva Janžurová, Anna Čtvrtníčková, Lucia Siposová (viac)VOD (5)
Obsahy(1)
Veterinár Jan (Jiří Bartoška) má toho akurát tak dosť. Poslednou kvapkou v mori je smrť svokra, ktorému tiež došli sily a trpezlivosť. Babička (Iva Janžurová) totiž vždy rozhodovala o jeho živote, starobe, a nakonec ešte aj o tom, ako a kde bude pochovaný. Nerešpektovala žiadne jeho priania a túžby, v dobrej viere, že ona sama vždy a lepšie ako on vie, čo je pre neho najlepšie. A tak sa, na jeho nešťastie, o neho starala podľa svojej predstavy o jeho šťastí. A Janovi začína byť jasné, že je na tej istej ceste ako bol jeho svokor... Jeho žena Olga (Eliška Balzerová) má totiž rovnakú stratégiu „výchovy" – je presvedčená, že za šťastie svojho muža je zodpovedná výlučne len ona. Jano už takto ďalej nevládze, nechce, ani nevie žiť. Keď nič neurobí, skončí ako svokor. Jedného dňa mu napadne spôsob, ako sa oslobodiť a získať späť vládu nad svojím životom. Ten spôsob je ale dosť netradičný. Už len tým, že prvou inšpiráciou mu je jeden z jeho pacientov, papagáj s podozrením na Alzheimera. Jan sa tak aj vďaka nemu vydáva na cestu za naplnením toho, čo považuje za svoje sny. Keďže táto cesta nemôže byť ľahká, stáva sa jej súčasťou tiež stádo kôz a neskôr i kráv, psychiatrický ústav, plavba na plti a život na lodi. Janova cesta za slobodou ovplyvní aj životy jeho detí a ich partnerov. Dcéra Olga (Táňa Vilhelmová) totiž prevzala matkinu metódu, zatiaľ čo nevesta Alena (Pavla Beretová) zatiaľ dokázala tlaku rodovej tradície odolať a volí si vlastnú cestu, liberálnějšiu, modernějšiu, ľudskejšiu. Dôsledky ich činov sú badateľné na ich polovičkách (Jiří Havelka a Jakub Kohák). (CinemArt SK)
(viac)Videá (3)
Recenzie (810)
Muž potřebuje volnost a žena to potřebuje vědět, aneb vzpoura bílých finančně zajištěných mužů proti ženskému establishmentu. Zpočátku zábavná, námět dokola omílající, ideologicky i přes ten komický žánr poněkud pochybná. Poledňáková, Vejdělek a Viewegh hozeni v odšťavňovači s vědomím, že po té tekutině bude v české kotlině žízeň. Kohák mimo, Bartoška naprosto mazácký, už vím, jakou banku si vyberu. Jirka měl už po pár minutách poslat manželku tam, kam poslal Jiřinku „Eleanoru“ Bohdalovou ve Strašidle cantervillském.. ()
O něco lépe natočené než některé věci od Marie Poledňákové, zdánlivě víc při zemi a bez crazy prvků. Fakticky je to ale hnus, opravdu nechutný nesnesitelný film, přesněji snůška nejblbějších stereotypů, které si hrají na pravdu o životě. Nejublíženějším chudákem na světě je bohatý starý bílý muž, který trpěl za socialismu a teď v manželství. Místo humoru neustálé poučování a "moudra", zarámované dokonce do vysokoškolské přednášky z neexistujícího oboru. Snímek z alternativní reality, kde světu vládnou ženy. Sebezálibný obraz mužské impotence, kterému tleskají lidé smíření s mizérií svého života. Opravdu jsme na tom tak špatně, že toto je nejoblíbenější a zřejmě i komerčně nejúspěšnější český film roku 2016? ()
Neuvěřitelně sexistický film, ze kterého nevychází dobře ani jedno pohlaví. Teorie tygra je morálním bahnem, které se snaží být Vratnými lahvemi, ale je namísto toho nechutným předdůchodcovským Kameňákem. O co hůř, na rozdíl od Kameňáku má ambici moralizovat a říkat životní pravdy. Ženy jsou otravné fúrie, které vidí jediný smysl bytí v absolutní kontrole nad životem svého partnera, muži jsou nepraktičtí, neosedlaní bohémové, kterým jejich ženy pouze ničí život. A samozřejmě, aby to bylo všechno v nejlepším pořádku, ženy kují pikle s ženami, muži s muži. Nechť je tento opus pozapomenut v propadlišti filmových dějin. 1/10 ()
Chlapský film se silným odérem kritiky směrem k ženám, které rozhodují o životě chlapů. Kdy se půjde dotyčný vyčůrat, jestli si dá kafe nebo čaj a kam se pojede na výlet. Věřím že starší generaci se film nemusí tolik líbit, ale já z něj byl určitě nadšený. České filmy jsou totiž kvalitnější než udává místní hodnocení a když si vezmu kolik hollywoodských blbostí jsem za poslední měsíc viděl (a kolik jich ještě uvidím, protože na něco koukat člověk musí, že? :) ), tak mě vedle nich tento snímek jednoznačně obstojí. Má lehce zapamatovatelné postavy, s kterými se dokáže každý z nás identifikovat, promyšlený příběh a hlavně odehrává se to u nás, tady a teď. Zkrátka Teorie tygra, ač vlastně ani pořádně nevím co ten výraz znamená mě potěšila. 80% ()
Prekvapivo zábavné a také očarujúco smutno-veselé. Navyše film vyvoláva akúsi podivnú zmes protichodných pocitov, ktoré ešte nejakú tú dobu po projekcii dokážu v divákovi rezonovať. Aj dejová linka mala niečo do seba, nie ako iné filmy s podobným námetom. V každom prípade palec hore. Slušný nadpriemer. 80/100 ()
Galéria (41)
Zaujímavosti (18)
- Natáčení probíhalo v Praze, ve Středních Čechách (v okolí Davle, v Třebsíně, Novém Kníně, Dobříši, Vysokém Újezdu, Černošicích apod.) a v malebném prostředí tří řek Vltavy, Berounky a Sázavy po dobu třiceti natáčecích dnů v průběhu šesti extrémně tropických týdnů v létě roku 2015. Dům Jana (Jiří Bartoška) a Olgy (Eliška Balzerová) se nachází ve městě Dobřichovice. Výlet na kolech v úvodu filmu, který si Jan a Olga udělají, je poutní místo s barokním kostelem Skalka v Brdech. (Zdroj: CinemArt)
- Tatiana Dyková (Olinka) o scénáři uvedla: „Scénář mě zaujal tím, že se jedná o příběh muže. Hurá, konečně někdo napsal o krizi chlapů. Žádné trpitelky, co pořád slouží doma a v práci, žádné smrtelné nemoci, které pomůžou protagonistům prozřít. Prostě pěkný chlap, co to chce ještě po svém roztočit a co si dokáže ze sebe udělat legraci. A moje postava je taková pipinka zakletá v rodinném řetězci žen, ve kterém se opakují stejné modely chování jako je její matka, babička atd. Ale díky otci (Jiří Bartoška), hlavní postavě filmu, i ona zjistí, že všichni muži netouží mít každý večer teplou večeři, vyžehlené trenky a připravené denní kapesné, ale že ve skrytu duše touží být dobrodruhy.“ (SONY_)
- Na začátku filmu, po kastraci kocoura Tygříka, Jan Berger (Jiří Bartoška) řekne sestřičce: „Nikdy se neptej, koho kastrují – kastrují tebe.“ Parafrázuje tím notoricky známý citát z úvodu Hemingwayovy knihy „Komu zvoní hrana“: „Žádný člověk není ostrov sám pro sebe, každý je kus nějakého kontinentu, část nějaké pevniny. Jestliže moře spláchne hroudu, je Evropa menší, jako by to byl nějaký mys, jako by to byl statek tvých přátel nebo tvůj. Smrtí každého člověka je mne méně, neboť jsem část lidstva. A proto se nikdy nedávej ptát, komu zvoní hrana. Zvoní tobě.“ Autorem tohoto citátu ovšem není Hemingway sám, nýbrž anglický básník John Donne. (Rene.Artois)
Reklama