Teorie tygra
Theory of Tiger
Réžia:
Radek BajgarHudba:
Jan P. MuchowHrajú:
Jiří Bartoška, Eliška Balzerová, Tatiana Dyková, Jiří Havelka, Jakub Kohák, Pavla Beretová, Iva Janžurová, Anna Čtvrtníčková, Lucia Siposová (viac)VOD (5)
Obsahy(1)
Veterinár Jan (Jiří Bartoška) má toho akurát tak dosť. Poslednou kvapkou v mori je smrť svokra, ktorému tiež došli sily a trpezlivosť. Babička (Iva Janžurová) totiž vždy rozhodovala o jeho živote, starobe, a nakonec ešte aj o tom, ako a kde bude pochovaný. Nerešpektovala žiadne jeho priania a túžby, v dobrej viere, že ona sama vždy a lepšie ako on vie, čo je pre neho najlepšie. A tak sa, na jeho nešťastie, o neho starala podľa svojej predstavy o jeho šťastí. A Janovi začína byť jasné, že je na tej istej ceste ako bol jeho svokor... Jeho žena Olga (Eliška Balzerová) má totiž rovnakú stratégiu „výchovy" – je presvedčená, že za šťastie svojho muža je zodpovedná výlučne len ona. Jano už takto ďalej nevládze, nechce, ani nevie žiť. Keď nič neurobí, skončí ako svokor. Jedného dňa mu napadne spôsob, ako sa oslobodiť a získať späť vládu nad svojím životom. Ten spôsob je ale dosť netradičný. Už len tým, že prvou inšpiráciou mu je jeden z jeho pacientov, papagáj s podozrením na Alzheimera. Jan sa tak aj vďaka nemu vydáva na cestu za naplnením toho, čo považuje za svoje sny. Keďže táto cesta nemôže byť ľahká, stáva sa jej súčasťou tiež stádo kôz a neskôr i kráv, psychiatrický ústav, plavba na plti a život na lodi. Janova cesta za slobodou ovplyvní aj životy jeho detí a ich partnerov. Dcéra Olga (Táňa Vilhelmová) totiž prevzala matkinu metódu, zatiaľ čo nevesta Alena (Pavla Beretová) zatiaľ dokázala tlaku rodovej tradície odolať a volí si vlastnú cestu, liberálnějšiu, modernějšiu, ľudskejšiu. Dôsledky ich činov sú badateľné na ich polovičkách (Jiří Havelka a Jakub Kohák). (Cinemart SK)
(viac)Videá (3)
Recenzie (811)
Úplne trefné, ideálny balzam pre mužské duše. Ukážka, ako debilne sa niektoré ženské správajú voči mužom, nič ich nezaujíma len ako ich riadiť, sekírovať, kontrolovať a za všetkým hľadajú len nejaké podozrenia. Hlavne mužom netreba veriť, to je ich blbé krédo. Potom sa divia, že ich muži majú plnú prdel a z toho útlaku hľadajú akúkoľvek skublinku zaručujúcu slobodu. Väčšina žien, zdá sa, vidí muža len ako genetického nosiča, ktorého si po vykonaní povinností treba domestikovať a nasadiť mu jarmo. Film krásne odhaľuje túto stránku. Bartoška je úplne vynikajúci. Super výrok: "Myslel som, že keď budem robiť to, čo chce, budem mať svätý pokoj..." ()
„Kam na víno? .....S kym na víno? .............Jak na víno?....... Já se tak snažím. Nikdy bych neodešla na víno, kdybych měla doma takovejhle bordel. Erik má navařeno, nažehleno, vypráno. Malá má zařízený kroužky, o kterých on ani neví, že je má. Já zařizuju dovolenou, já dělám všechno. Tak do prdele brácha co já dělám špatně?" Velmi ostrá obžaloba žen, které chtějí vše řídit a kontrolovat. O ženách, které ničí svobodu muže, zabíjí jeho klukovské sny a přání, vytěsňují z mužské duše vše, co je jim samým cizí a neznámé. Film o nepochopení druhého a neschopnosti si naslouchat. Premisa: Když Já budu dokonalá, tak vše bude dokonalé a v pořádku. Ta znovu selhává na celé čáře. Motiv útěku z této klece, hledání svobody a nového začátku, je sám o sobě velmi silný. Zde je navíc významně podpořený vícegeneračním střetem a balancováním vlastního života v jeho podzimu. Tahle komedie se odehrává na pozadí velmi silného dramatu, díky kterému má velký přesah do reality skutečného života. Dokáže velmi dobře pobavit, ale zároveň varovně zdvíhá prst. Některým mužům pofouká bebí, jiné alespoň pohladí po duši. No a některým ženám třeba naznačí kudy cesta nevede. Ale to už jsem asi příliš velký optimista. ()
Bajgar má smysl pro timing (byť má dvě pointy ve sto variacích), ale předně je to nejvíc misogynní film, co jsem snad viděl, který tlačí zcela uměle slabošské, v zásadních věcech pasivní a sobecké mužské postavy, jež pouze lžou a utíkají a znovu lžou, do kladné role a naopak ženy, které obětují své ambice a dělají vše pro to, aby vůbec existovalo v jejich domě něco jako "rodina", do role směšných fúrií. Ideál ženy je tu podán buď jako fotografka, která zcela bez kontextu a důvodu věnuje muži absolutní přízeň a obdivnou pozornost, nebo kámoška-manželka, která "mi do ničeho nemluví, a když si možná s někým jiným udělá dítě, tak jí do toho zas nebudu mluvit já". Je snadné smát se tomu, jak dcerka přebírá "móresy" matky a babičky v hodnocení mužů - ale méně vtipné je podívat se, jak se otec vůči své dceři chová, jak k ní mluví a jak se před ní předvádí, aby měla důvod tuhle optiku nepřijímat. Teorie tygra je šílená manipulace, kde filmový svět funguje vůči mužům absolutně alibisticky a vůči ženám agresivně a útočně, aniž by měl potřebu nechat muže dělat dobré a ženy v důsledku špatné věci. Protože muži jsou tak v právu, že mají nárok chybovat, a ženy tak špatné, že je jedno, že to myslí dobře. Manžel přesvědčí svojí ženu, že umírá, že na ni brzy zapomene kvůli neexistující nemoci, ale jako horší čin je prezentováno, když mu pak manželka po tom, co se bez omluvy vrátí, udělá místo kafe čaj (a on jí opět neřekne, že mu to vadí, jen s rozhořčením zjišťuje, že "se nepoučila", tak odchází). Tohle je opravdu svět, kde nárok na štěstí má jen muž, a to štěstí spočívá v tom, že mu žena uvaří jídlo, které mu chutná, nebude po něm vyžadovat, aby na to koupil správnou mouku, pak odvede dítě, aby nerušilo, a nechá svého pána odejít, kamkoliv bude chtít, aby měl klid. A sama bude pasivně šťastná, když toto bez výhrad přijme. A na štěstí má muž nárok automaticky -- nedejbože, aby své ženě musel říct, co mu vadí nebo proč není šťastný. Když mu žena nečte myšlenky, je třeba utéct a buď tím v ní ubít jakoukoliv osobnost a přijmout ji zpět (postava Vilhelmové, která se ve filmu zoufale snaží ze svého slabocha vyždímat alespoň nějakého otce pro svou rodinu, ale nakonec ji místo toho chytí pod krkem, opustí ji a ona ho chce z nějakého důvodu získat zpět s tím, že "se teda napravila" a už od něj nejspíš nikdy nic chtít nebude), nebo ji opustit. Postava Koháka, která měla toto snad alespoň trochu relativizovat, je (i kvůli tragickému Kohákově antiherectví - probůh, kde se tenhle nevtipný neherec vzal?) nedodělaná, polovičatá a nakonec uhne, aniž by z jediného momentu, kdy málem někdo Bartoškovi vysvětlil, že je sobecký hajzl, něco vyplynulo. Vlastně to vše ještě podtrhne svou představou ideálního soužití, kde nikdo na nikoho neklade žádné nároky ohledně ničeho. Musím říct, že z málokterého filmu jsem měl (bez ohledu na jeho filmařské kvality) tak silnou morální kocovinu a musím upřímně říct, že Bajgar napravil moje naivní přesvědčení, že postavení žen je už v naší společnosti natolik rovnocenné, že řešit přespříliš feminismus je trochu přežitek. Tohle člověku opravdu otevře oči. () (menej) (viac)
Trochu hořčejší komedie, které by to bez Kohákova vzdoru vůči otci slušelo mnohem víc. Tím chci říct, že mi vadil jen ten jeden příšerně zahraný Kohákův "herecký" výstup, nikoliv on sám. Naopak, role přitroublého bohéma mu jinak vcelku sedla. Kudlankovité charaktery (ne)mnoha výborných manželek jsou pak bohužel často popíraným, ale nepopiratelným, faktem, stejně jako snad už i vrozené podpantofláctví jejich životních partnerů. Úsměvné, skvěle zahrané, z Elišky Balzerové nakonec až mrazí. Smířlivý, lehce happyendový konec nakonec i potěšil. Pohodovka na dlouhé zimní večery. ()
Všemi proklamovaný pohodový film je ve skutečnosti další obyčejná cílovka, která se až nápadně shoduje s předchozí tvorbou Jiřího Vejdělka. Je to přesně ten typ filmu, který v hloupoučkých pointách utvrzuje svého diváka v zažitých stereotypech, v názoru, že muž je sice pán tvorstva, ale bez ženy je jeho život nerealizovatelný. Nejrůznějších klišé je tu opravdu přehršel, většina postav podléhá kašírované představě o partnerských vztazích, které jsou utvářeny čistě na základě instinktivního (ne)pochopení a destruktivní izolace. V rámci téhož nastává ovšem několik WTF momentů, jejichž logická chudokrevnost doslova bije do očí – Vilhelmová, typická slepice, která tvrdě razí matčinu teorii o "záchraně" mužů, najednou, bůhvíproč, prozře a stane se spasitelkou rozbitého manželství? Bartoška, jehož útěky jsou podmíněny osobní frustrací, strhne na svou stranu jak flegmatického syna, u nějž se ovšem nejedná o útěk, ale spíš o pocit jakési bezstarostnosti, tak frustrovaného zetě, který neví kudy kam, ale bez silnějších a v podstatě asi i nutných potřeb. Bere je jako své spojence, parťáky, ale vůbec je nevnímá jako stejně postižené chudáky, kteří u něj hledají spásu a de facto i rozřešení svých problémů. Případ sám pro sebe je postava Balzerové, která je dle všeho vysokoškolskou pedagožkou, ale nepozná, že jí pobavený manžel prostě a jednoduše tahá za fusekli? Mohl bych pokračovat dál, ale v zásadě k tomu není důvod. Film si svého diváka bezesporu najde, v tom je jeho (a)morální poselství až nekomplikovaně čitelné, ovšem je otázka, proč právě něco takového vzbudilo rozruch i u lidí, kteří podobným klábosivým fraškám běžně neholdují. Buď za to může chraplavý Bartoškův hlas nebo ten papoušek s Alzheimerem. Určitě. ()
Galéria (41)
Zaujímavosti (18)
- Ve scéně, kdy Jan Berger (Jiří Bartoška) a Erik (Jiří Havelka) spolu jedou na výlet, zastaví autem na mostě přehrady, kde ho nechají zaparkované. Ve skutečnosti platí na mostech i tunelech zákaz stání. (tommahol)
- Jakub Kohák (Josef) o natáčení uvedl: „Mně se líbilo, že vosy moc neotravovaly, že mě ani jedna nepíchla, že jsem viděl několik míst, kam bych se jinak nikdy nepodíval a strávil s fajn lidmi společný čas. Nelíbilo se mi, že pan Bartoška (Jan Berger) kupoval holkám zmrzlinu a mně – filmovému synáčkovi – nikdy.“ (SONY_)
- Scéna s kozami se natáčela v Jílovém u Prahy. Komparzu v této scéně se účastnili převážně místní občané. (J.A.K.)
Súvisiace novinky
SOUNDTRACK Poděbrady 2017
Festival SOUNDTRACK Poděbrady přináší letos již po druhé jedinečnou podívanou ve spojení moderních technologií spolu s poslechem skvělé filmové hudby. Lázeňské město Poděbrady bude ve dnech 24. – 27.… (viac)
Startuje letní přehlídka BEST FILM FEST
Volné seskupení čtyř artových kin v Praze: Atlas, Evald, Lucerna a MAT pořádá od 14. do 20. července tohoto roku BEST FILM FEST, týden nejúspěšnějších a divácky nejnavštěvovanějších filmů první… (viac)
Reklama