Klec pro panenky

Ne, tohle neberu.. Málo nahoty. Násilí, polovičaté. Akce, minimum. Chemie 0. Pam Grier, do počtu. Příběh, odnikud nikam. Snad jen ta sadistická šéfová dozorců co vážila cca 30kg a měla na hlavě více vlasů než svaloviny na těle, byla správně ujetá. Sid Haig byl vcelku vtipnej.. A asi tam bylo pár momentů které naznačovaly jakýsi teoretický potenciál... (14.08.2019)

Paráda, velmi dobrý Hill ve svém prvním WIPl!!! Oproti jiným WIP-sexploitation movies, trochu umírněnější, avšak daleko lepší, přinejmenším tedy hlavně koukatelná, řekl bych, že i značně stylová věc odněkud z Filipín, kde se to celé odehrávalo. Ve filmu samozřejmě září hvězda tohoto béčkového subžánru černoška Pam Grier, ale zdatně ji zde sekundují i Roberta Collins a Judith M. Brown všecky tři moc krásné a navíc z jedné společné cely! Ve stejném roce, ale o kapánek dříve, se pak společně tito tři herečky objevili v jiném sexploitation movie ve "Women in Cages" od režiséra Gerarda de Leona, ovšem s tím rozdílem, že Pam Grier tam hraje přísnou lesbickou dozorkyni. Zpět k tomuto filmu, i zde je sadistická dozorkyně, společně s její maskovanou nadřízenou, tohle byl opravdu docela dobrý nápad. Celou dobu netušíte kdo se za tou maskou skrývá. Za I love this song "Long time woman aka Pam Grier rocks" a celkem zdařilý děj (opět klasické dějové schéma : zavření-prasárny-zvrhlosti-útěk, jak jinak) hodnotím nakonec tedy nečekaně vysoko. Podobné flmy : Women in Cages, Big Bird Cage, Bare Behind Bars, Barbed Wire Dolls, Women In Cellblock 9 a hromada dalších.. (18.09.2006)

Film zcela nesmyslně uváděný na LFŠ 2012 v sekci blaxploitation neobsahuje nic, co by ho jakkoli řadilo do proudu černošské paralelní popkultury 70. let. Fakt, že se v něm poprvé ve větší roli a bez svršků objeví Pam Grier z něj rozhodně blaxploitation nedělá. "Klec pro panenky" naopak je zakládající a současně i esenciální snímek exploatační subkategorie women in prison neboli filmů z ženských věznic. Vyprávění lze popsat jako důsledně odfajfkovaný seznam povinných žánrových sekvencí – od šikany při příjezdu přes sekvence ve sprchách či kočkování až po mučeníčko a plánování útěku. Řemeslně toporné dílko dostatečně okouzlí svou přímočarostí a nezapře produkční štempl krále braku Rogera Cormana. (25.07.2012)

Jeden z elementárnych kameňov exploatačného žánru so všetkými potrebnými zložkami a príchuťami, vďaka čomu ho možno vnímať ako učebnicu prvoplánových B-rated snímkov s motívom žien vo väzení, exploitation a blaxploitation. BIG DOLL HOUSE je exemplárnym príkladom svojho lascívneho druhu, pre fanúšikov žánru jednoznačná povinnosť a dobrá zábava v neprekvapivom vzorci. Všeobecná jednoduchosť "príbehu" a jeho spracovania v priamočiarej línii sledovania bitiek, sadistických praktík, podozrivo dobre upravených väzenkýň a záverečných akčných minút napĺňa všetky potrebné dekadentné atribúty a reálne divácke očakávania, ale subžánrová kolegyňa Women in cages z toho istého roku udiera silnejšie. Veľmi chutná exploatácia filmového plátna (monitoru, či obrazovky) so slušne vyvinutým 70s brakovým zmyslom. (24.02.2013)

"If you dont love Jack Hill, you dont love cinema." A něco na tom bude. Řádně kozatý holky ve vězení, ve sprchách, na mučidlech, při rvačkách v bahně, a hlavně s velkýma bouchačkama. Přímočarý trash v nejryzejší podobě... tak jak to mají milovníci ultrazábavného braku nejraději. Kdo by se tomu Tarantinovi divil? 8/10 (03.09.2012)