Hacksaw Ridge: Zrodenie hrdinu

Hacksaw Ridge má prekvapivo pokojný začiatok, ktorý je fajn najmä vďaka Garfieldovi a dominantnému Hugovi Weavingovi. Výcviková časť dojemná, zábavná i zaujímavá. Následne vypukne krvavé inferno. Nedrží pokope. Počas výcviku spoznáme plno postáv, z nich mnohé sú rozprášené. Vo výcvikovej pasáži sa bijú humorné scény s tými, v ktorých je hlavná postava brutálne šikanovaná. Vince Vaughn a Sam Worthington ma nepresvedčili. Síce sa snažia, ale nie sú dobrí, čo ma u odjakživa mdlého Worthingtona neprekvapilo, ale trocha ma to zaskočilo u Vincea, ktorého mám rád. Akonáhle sa začne boj, je to síce nadpriemerne zvládnutá práca, ale už po pár minútach stagnuje a upadá do monotónneho voľnobehu. Pri stej odletenej hlave a osemdesiatom štvrtom zachránenom som sa pristihol pri tom, že sa začínam nebezpečne nudiť. A klišé etuda so zachráneným Japoncom tomu tiež nepomohla. Koniec je potom vyložene patetický. V neposlednom rade nie som fanúšik vojenského prostredia a všetkého, čo k nemu patrí. Vojna je zvrátená a desí ma každý, komu sa páči. Zaujímavé je i to, že celá pasáž, v ktorej mal hrdina (pravdepodobne?) podstúpiť zdravotnícky výcvik, vo filme nie je (!). (18.03.2017)

"Jak dlouho už jste mrtvý?" V případě, že bude napadena moje vlast, tak hrdinně sbalím rodinu a půjdu někam, kde se neválčí. Válčit zkrátka nebudu dobrovolně ani nedobrovolně. A pokud se má válčit, tak navrhuju do první linie postavit ty, pro které je válka byznys - politiky, bankéře a zbrojaře. Až se vzájemně pobijí, tak si obyčejní lidé odhlasují mír a bude klid. Jenže když byly napadeny Spojené státy Americké, tak je třeba nechat se dobrovolně zabít. Co na tom, že to bylo na druhé straně světa, že napadení bylo vyprovokované a navíc se o něm vědělo minimálně pět dní dopředu. Do války je zkrátka třeba jít, protože na životě, zdraví a končetinách patrně nezáleží. Tímto jsem právě projevil svou pacifistickou zbabělost a nyní musím vychválit Dossovu odvahu, protože jeho zdravotník v tom celém bouchajícím nesmyslu jako jediný dával smysl. Přesto si dovolím zpochybnit ty skutečné události, protože jestli tažný Doss táhl zběsile pálícího seržanta Howella z bitevního pole předvedeným způsobem, tak přitom Japonci museli zemřít smíchy. Ani já jsem k tomu neměl daleko, což jsem od válečného dramatu skutečně nečekal. (04.05.2017)

Začátek mě přišel zbytečně zdlouhavej, jak láska, tak rodina, tak vojenský výcvik bych zkrátil na nezbytné minimum, protože nic zásadního na tak dlouhý čas se tam neudávalo. Navíc je škoda, když na výcviku Doss poprvé svému důstojníkovi (Vince Vaughn) oznamuje, že zbraň do ruky nevezme, místo záběru a přímé reakce důstojníka přijde střih a jsme v kanceláři, to si myslím že mohla být zrovna zajímavá scénka. Ale nic, to sou takový miniprkotiny, který tady beztak běžně nepitvám. Jak se ocitneme ve válečném pekle, film se mění v hodně vydařenou jízdu a Mel předvádí dokonalé režisérské umění. Jasně bible ani syrově surové záběry jsou Melovým filmovým monogramem a i tady si jich užjeme do sytosti, ale není to hnaný do extrému a má to s ohledem na kontrast víry hlavního hrdiny své opodstatnění. Co mně přišlo dokonalý všechny ty akční miniscény ve válečné vřavě, zalehnutí granátu, odpal dvou znepatřelných vojáků, to je vynikajcí, ovšem tak jako detailní zábery jsou skvělý i celkové záběry, náběhy Japonců, dělostřelecká palba, fakt luxus, za tuhle podstatnou část filmu bych neměl problém ani s Melovou nominačkou na zlatýho-plešatýho.Poslední zaachraná fáze je asi nejsilnější z hlediska emocí a opravdu pokud je ten příběh blízký pravdě, tak před Dossem velký respekt, kéž bychom měli podobnou úctu k životu jakou měl tenhle symatický vegetarián. Pokud jde o herecký výkony, největší šok mě uchystal Vince, já se přiznám, že jako herce jsem ho nikdy moc nebral, ale tady zahrál důstojníka velmi uvěřitelně. Mela už jsem dvakrát chválil, ale opravdu člověk díky jeho režijnímu umění v týhle válečný bitce skutečně byl a to je velká filmařská frajeřina. (09.11.2016)

Moc dobrý film, který se mi opravdu líbil, přesto jsem se chvílemi neubránil úsměvu. Gibson obratně balancuje na hraně patosu, kdy v klíčových zachraňovacích scénách hraje správná heroická hudba a vnitřní hlas hlavního hrdiny se obrací k bohu. Funguje to, protože Desmonda Dosse známe z civilu, víme že je to sympaťák a správnej kluk...ale stejně jsem si tam, nevím proč, furt představoval scény jak ze Žhavejch Výstřelů. Přišlo mi, že si to o to úplně říká, když už tam asi po desátý zvolával "Bože, dovol mi zachránit dalšího, a dalšího, dalšího, dalšího" a běhal tam v dělostřelecký palbě, kopal si ve zpomalenym záběru s granátem, jak s hakisákem, ale úplně nejvíc bylo jak táhnul Vince Vaughna na tý celtě a ten kosil japončíky. Říkám, super film ale jestli si něco zasluhuje parodii, tak tohle. (26.11.2016)

Po oproštění se od prvotního haló musím uznat, že Mel Gibson vytvořil působivý válečný film s naprosto fantasticky natočenými akčními scénami. Opravdu mě kromě Vojína Ryana nenapadá válečný film, který by měl tak přehledné a efekt(iv)ní záběry z válečné vřavy... Samotný příběh nepochybně je trochu přitažen za vlasy, ale kupodivu nepůsobí hloupě a ani neubírá filmu nic na jeho jakš-takš realističnosti. Osobně mám samozřejmě největší problém s náboženským rozměrem filmu, ale snažím se to překousnout, protože chápu, že dříve byli lidi zkrátka hloupí. :) 8/10 (29.01.2017)