Stávka na neistotu

Může bejt dvouhodinová lekce z před-krizový ekonomie, kde se furt shortujou CDOs a swapuje jako o život, dynamická, emotivní a zábavná? Hodně velká sázka na nejistotu, ale překvapivě jo - velká masterclass střihu, hudební dramaturgie, (detailní) režie herců a samozřejmě skleněnýho voka Christiana Balea... Monetární prda hned z kraje roku, hypotéku napište na svýho čokla, nakupujte semena, investujte do vody a poslouchejte METALLICU. A nechávejte si pravidelně vypláchnout tráčník. Nic nekončí, jedeme dál... (04.01.2016)

Adam Mckay režíruje potenciální oscarovku s luxusním obsazením? Až do samotného oznámení csfd projekce jsem tomu nechtěl věřit. Je to ale tak a vylezla z toho naprostá pecka! A to opravdu bez přehánění a ačkoliv tempo několikrát výrazně poleví, po většinu stopáže si McKay režijně i scénáristicky zachovává svůj xicht, jakoby sejmutý z podobně tématického velebijáku Wolf of Wall Street a bazíruje na vybraných scénách, které stojí za to. Jako ty bořící čtvrtou stěnu, v podstatě jakákoliv scéna s brilantním Stevem Carellem či ty, kam se připletl humor jinak čistě komediálního McKeye. Těžko říct, zda-li se jedná o neskutečnou souhru náhod, to ukáže až čas, my, fanoušci filmu, jsme ovšem dostali lahodu, která místy baví, místy poučuje a místy (hlavně ke konci až k samotnému závěru) mrazí a zarazí člověka do sedačky takovým způsobem, jaký jsme letos ještě neviděli (jo to je humor, ale pokud budu mít stejný pocit i napodruhé, jistě si na tento kousek vzpomenu i na konci roku): I napodruhé skvělý poučný kinematografický zážitek....96%...[4.1.2016_ČSFD projekce_Kino Atlas] (04.01.2016)

Studoval sem obchodku a s pojmem hypotéka se jaksi taktéž cítím býti velmi blízce obeznámen, přesto jsem nebyl schopen pobrat z filmu veškeré teoretické nuance rozsáhlé problematiky jménem ekonomika finančnictví. Po zhlédnutí si tak teď sice připadám blbej jak poleno, ale fascinuje mě, že i navzdory tomu si lze jinak těžce stravitelný snímek plně užít efektními dramatickými doušky. Tušil jsem, že se tenkrát stejně musel najít někdo, kdokoli, kdo na oné fenomenální eko krizi vydělal brutálně mastnej balík, a je zajímavý se konečně tímhle způsobem dozvědět, jak. (12.01.2016)

Tvůrci si naštěstí uvědomovali, jak nestravitelný by film zahlcený jmény, čísly, zkratkami a rozkrýváním složitých vztahů mezi jednotlivými složkami investičního trhu byl. Pojali jej proto jako dvouhodinové překřikování několika excentriků, mluvících namísto lidské řeči ekonomickou hatmatilkou pro pokročilé. Aniž by Sázka na nejistotu rezignovala na věrnost faktům, snaží se vyprávět co nejnázorněji a s nadhledem vlastním Vlkovi z Wall Street. McKay ovšem není, zejména co se vypravěčských schopností týče, Scorsese. Našim průvodce na cestě k ekonomické katastrofě je Jared Vennett, obracející se občas přímo do kamery, případně zastavující tok vyprávění, aby nám škodolibě objasnil, jaké triky velké ryby z Wall Street používají. Jeho vlastní triky se ale rychle stávají předvídatelnými. Bourání čtvrté zdi prostořekým vypravěčem je hlavně prostředkem k rozptýlení, nikoli – jako ve Vlkovi – neodmyslitelnou součástí promyšlené narativní strategie. Podobně nahodile film prokládá nadsazenou komedii okamžiky existenciální krize stále bezradnějšího Bauma (scény s jeho manželkou patří k těm nejzbytečnějším z celého filmu, což vzhledem k obsazení Marisy Tomei dost zamrzí). Rozptylující je i hyperkinetický střih a roztřesená kamera Barryho Ackroyda, který ostré názorové výměny v uzavřených kancelářích natáčí jako zběsilou (greengrassovskou) akci. Od začátku do konce s obdivuhodným nasazením zoomuje, přeostřuje a švenkuje, v důsledku čeho scény stěžejní pro vyprávění splývají s těmi, v nichž o nic zásadního nejde. Tempo ani naléhavost, s jakou k nám film promlouvá, se nevyvíjejí. Film je monotónní, postrádá napětí i překvapení a spíše než drama připomíná powerpointovou prezentaci, která je sice místy vtipná, ale musíte se hodně přemáhat, abyste u ní svou pozornost udrželi po celé dvě hodiny. Hodně pomáhá, že o naši pozornost soupeří někteří z nejcharismatičtějších herců Hollywoodu, výborní zvlášť tehdy, pohybují-li se na území drzé frašky. Částečně improvizované scény jejich vzájemného překřikování patří k vrcholům filmu. Během serióznějších momentů ovšem vzhledem k plochosti svých postav nemají, o co by své výkony opřeli. Totéž lze vztáhnout na celou Sázku na nejistotu. Dokud je jenom cynickou komedií vysmívající se lidem, kteří provádějí milionové transakce s myšlenkou na výplach tračníku, skvěle baví. Jako varování před inherentní prohnilostí kapitalismu selhává. 70% Zajímavé komentáře: novoten, maddy (28.02.2016)

Pokud si chcete zaobcovat s opravdu drahou luxusní štětkou, nejprve si musíte zaopcovat s deriváty! Konečně někdo vskutku originální a zábavnou formou a s naprosto fenomenálním Bejlem snad i té nejzaostalejší lopatě polopaticky vysvětlil, proč před pár lety najednou nemusela ráno s bandaskou k pásu, následně jí banka smahla její těžce vydřenou dvajedničku na hnusném sídlišti, načež ji odporně vyžraný sociální demokrat s bradavicí na xichtě spolu s Mirkem poslali v rámci státní podpory daňových poplatníků na pastvu. Mohla za to světová krize. Abstraktní termit, který na nikoho neukazuje, jen se prostě děje, a tak nezbývá, než jen odevzdaně pokrčit rameny a žvýkat jetel, dokud se to nepřežene. Tato krize však má konkrétní viníky a svět by byl daleko příjemnějším místem k životu, kdyby ty mrdky dávno visely na kandelábrech. V rámci technologického rozvoje a globalizace ekonomiky nám tu totiž vykultivovala infekce v podobě finanční oligarchie zmrdů a manipulátorů, co vymyslela naprosto geniální letadlo v podobě Monopolů s virtuálními penězi, honosně zvané finanční instrumenty, které záhy začaly točit světem. A tak se nejen v největším světovém mafiánském kasínu ve Stěnové ulici ostopéro spekuluje, swapuje, šortuje, stradluje, spreduje, bonduje, rejtynguje, opcuje či jinak šidí a obohacuje těch pár „kapitánů průmyslu“ a navenek to vypadá náramně učeně a složitě. Podstatou však není nic jiného, než že nějaký ambiciózní napomádovaný panák z banky, fondu nebo jiného zlodějského uskupení hraje na počítači Dostihy a sázky s vašimi úsporami, u čehož klidně fixluje, protože prachy, o které všechny ty otroky obral, mu zajistily takovou moc, že prakticky vládne zemi, ve které to dělá. Vy jen můžete stádově bučet, makat a modlit se, abyste se ráno ještě probudili pod střechou nad hlavou a měli na ruma, který jako jediný zabírá na alespoň chvilkové vyrovnání se s neutěšenou realitou. Dneska jsme už všichni natolik v prdeli, že jakékoliv terminální zhroucení finančního sektoru z nás přes noc udělá Zimbabwe, a jedinou pojistkou je nechat si za všechno, k čemu se v potu, stresech a krvi dopinožíme, nastřelit do huby zlaté zuby. Díky nim pak po kolapsu můžeme začít znovu třeba někde v Čadu, kde je směníme se „zkrachovalým“ židáckým bankéřem, toho času na lukrativním odpočinku, za skývu vezdejšího a aspoň hned nepojdeme hlady. Tohle bylo první memento, more! Ukázalo nám, že ta loterie funguje za všech okolností, a i když jeden zmrd zakopne a musí se vydat s několika Ferrari a pár honosnými nemovitostmi v Karibiku živořit do předčasného důchodu, jiný vsadil na lichou a teď bude kormidlovat on. Takže i vy, co stále sladce nevíte, jaké roztodivné kousky a vyfikundace vyvádějí tak zvané finanční instituce s vašima prachama, se raději urychleně objednejte k zubaři! (17.01.2016)