Réžia:
Jiří HanibalScenár:
Ota HofmanKamera:
Josef StřechaHudba:
Evžen IllínHrajú:
Bohuš Záhorský, David Schneider, Darek Vostřel, Jana Štěpánková, Eva Řepíková, Jiří Sýkora, Vítězslav Černý, Milan Mach, Oldřich Velen, Věra Bauerová (viac)Obsahy(1)
Příliš zaneprázdnění rodiče nemají na své děti čas. Tento neblahý jev filmaři diagnostikovali již v 60. letech a Červená kůlna jej dosti věrohodně zpracovává. Přes určení dětskému publiku tak výpověď přesahuje do světa dospělých. Hrdinou příběhu je malý chlapec, jenž své osamění vyřeší tak, že se skamarádí s rázovitým staříkem, v jehož kůlně se skrývá mnoho překvapivých tajemství a dosud nevídaných věcí. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (15)
Moc pěkný film, v kterém excelují jak David Schneider, tak i Bohuš Záhorský. Snad škoda, že tam více příležitosti nedostal Darek Vostřel. I když je tento film tak trochu věkovitý, ukazuje stále platnou pravdu, a to, že děti potřebují někoho, s kým by si mohli povídat, hrát si – no prostě někoho, kdo by se jim věnoval. Bohužel tím někým je dnes v mnoha případech počítač. ()
Tu pointu s tím autem vymyslel asi zfetovanej mistr Yodo, protože jinak to není možný. Film, který se nám zcela zjevně přidal na temnou stranu síly. ()
Hřejivý a laskavý snímeček, který musí pohladit po duši a to nejen dětského diváka. Svěží, dobrodružný, plný překvapení, sympatických klukovin a nezapomenutelných hereckých výkonů zejména Bohuše Záhorského jako osamělého dědy a jeho dětského přítele Míši (David Schneider). Také bych bral takového dědu, ale já si na své dětství ale rozhodně stěžovat nemůžu a mí rodiče na mě rozhodně čas měli:-) Stále ale lepší nějakej, i když jen cizí, než nechat dítě napospas ulice tak jak se tomu děje dnes..Perfektní hudba: Evžen Illín. Těžko říct k čemu ji přirovnat se musí slyšet... ()
"Kdyby tys kupoval Aljašku, tak jí maj dodnes Rusové." Příjemný pohodový film, který pohladí. Lék na dnešní uspěchanou dobu, atmosféra doplněná muzikou Evžena Ilína. Všechno ostatní už tu napsali vypravěč, Siegmund, Sator, pytlik... ()
Nádherný, až překvapivě harmonický výlet na periferii. Když se pan Horáček dostane při hledání přístřeší pro své embéčko ke staré boudě pana Andrýse, protnou se rázem světy všech zúčastněných a nic už není jako dřív. Rozšafný stařík okouzlí jak malého Míšu, který v něm nachází kamaráda, jehož nenalezl mezi svými vrstevníky a jenž se stává jeho průvodcem neznámým světem zapomenutého stáří, v němž samotu nezastíní sebevětší činorodost, tak paní Horáčkovou, kterou těší jeho staroškolní gentlemanství, a nakonec i pana Horáčka, jak se ukáže především v závěrečné scéně (jejíž ohromná emoční hloubka je podána jen náznakem, se sympatickou skromností a nepatetičností). Bohuš Záhorský je coby pan Andrýs dokonalý, utváří svou postavu komplexně, jazykově i mimicky, je v něm koncentrována veškerá trpká poezie jeho situace. Jeho sklepní byt je království vzpomínek probouzených starými předměty a (proč to neříct?) chlastem. Vše přítomné, „aktuální“ je redukováno jen na nohy chodců míjejících okna jeho bytu bez povšimnutí. Bouda se starou, nepojízdnou pragovkou má nezastřeně lhotákovský půvab, a asambláž harampádí v ní je opět především šifrovanou biografií jejího majitele. Výborní jsou i Darek Vostřel a Jana Štěpánková coby rodiče a samozřejmě i David Schneider v roli chlapce Míši. Jeho oči jsou klíčem k obraznosti celého filmu: ta přes svou civilnost nepostrádá krásu (spočívající ve výběru a kombinaci zachycovaných zátiší a scén), danou právě dětským okouzlením z nově poznávaných skutečností. ()
Příjemný snímek pro děti. Shánění garáže pro auto ze sídliště. A starý opuštěný pán co se rád nacpe do cizí rodiny a dělá chlapci dědu. Skvělé herecké výkony hlavně děda B.Záhorský ale i otec D.Vostřel, který je hrozně free a nic neřeší. Syna ještě pochválí že se popral či ho klidně nechá pít alkohol. Nijak neřeší že mu děti na sídlišti kopou a ničí auto. Jen ten film skončí nějak bez konce. ()
Pekny poeticky film, dalsi z rady povedenych rodinnych snimku Jiriho Hanibala. Zahorskemu byla role usita na miru, herecky tahne cely film. Cimz netvrdim, ze ostatni herci jsou spatni. ()
Tak to je velké pohlazení po duši. Darek Vostřel shání pro svou škodovku nějakou garáž a dostane typ na dědu (B.Záhorského) Nakonec dojde k tom,u že rodina která nemá pro synka dědu a děda který je už úplně sám k sobě najdou cestu a potřebují se. V tom filmu nikdo nikam nespěchá všichni na sebe mají čas a jsou k sobě laskaví. Tahle napsané to vypadá jako č.knihovna,ale není. Je to zabydlené uvěřitelnými dialogy a spoustou drobných ale životem vonících scén. 100 % za to že se J.Hanibal nebál natočit film v kterém " o nic nejde ". Jo a také Ottu Hoffmanovi za námět a scénář. ()
Vedle zde již chválených Záhorského a Schneidera bych vyzdvihl fascinující Vostřelovu flegmatičnost. Haranti mu rozflákají blinkr u auta, počmárají mu ho, jeho syna šikanují a on to nijak neřeší, jen se spokojeně směje pod vousy. Film je také hodně socialisticky realistický - bez úplatků člověk nesežene ani garáž a normálně musí čekat u lékaře dlouhou frontu, zatímco s příslušnými známostmi jde rovnou do ordinace, kde mu kouřící lékař udělá přednášku o škodlivosti cigaret. ()
Milý film, který jemně plyne a divák může sledovat výborné herectví Bohuše Záhorského, zde v místy ne úplně dokonale vypiglovaného dědečka. Že opije maminku, nebo bere Míšu na aukce podřadných dreků, které pak dál rozprodává je nepodstatné, hlavní jsou jeho drobné postřehy a životní pravdy. Pěkné. Zaujmou i nenápadné role Oldřicha Velena, nebo Heleny Růžičkové. ()
Velmi příjemný pan Bohouš Záhorský, pěkné záběry Prahy z šedesátých let a zajímavá zápletka viděna dětskýma očima. ()
Dějově naprosto nesmyslný film. Děj: Táta Horáček shání garáž. Důchodce mu nabízí poloschnilou a polorozpadlou kůlnu na druhém konci města. Tatínek souhlasí, ale jsou tu i další zájemci. Celá rodinka se proto do důchodce zamiluje a prakticky ho přijímá jako člena rodiny. Nejvíce času s ním tráví školní capart, ale ani rodiče nezahálí a adoptovaného penzistu si předbíhají, co jim síly stačí. Po mnoha příhodách plných laskavého humoru je kupní smlouva konečně podepsána. Rodinka začne kůlnu vyklízet. Následující den přijede bagr a barabiznu zbourá. Symbolika: Reklama na noviny: Dva úspěšní kameloti – prodejci novin. Lidé velmi dychtí po dezinformacích. // 36:40 – socialistická podpora svatého Mikuláše. „Uctiví dobrý večer přeje Mikuláš.“, přidá k dobrému děda. // Šibalsky se usmívající matinka x-krát: „Ježíš, dědo, to jste neměl.“ // Dojemná socialistická propagace „nejkrásnějších křesťanských svátků“ nesmí chybět: 49:57 – nápis „VÁNOCE“; 50:00 – vánoční stromeček; 50:42 – mnoho vánočních stromečků pohromadě; 51:37 – vánoční ozdoby; 53:30 – rodinná pohoda u nazdobeného vánočního stromečku; „Na Štědrej večer máš: kapr v rosolu, štrúdl…“ ()
Celkem milá (málo známá) filmová jednohubka. ()
Tak tyhle filmy vůbec nejsou moje parketa, ale tento stál za to. Příjemný relax na chvíle klidu. Takové prosté pohlazení po životem smýkané dušičce. Skvělý pan Záhorský, ale i ostatní. Jen škoda, že i zde nebyla vynechána agitační scénka, ale až tak hrozné to nebylo. Poněkud mi uniká věta v textu ofic. distributora kde se píše, že příliš zaneprázdnění rodiče nemají na své děti čas. Tak tojsem nepochopil, věnovali se ve filmu Míšovi rodiče málo??? No, to už je vlastně jedno. U mne ty nejlepší tři hvězdy jak Brno. 201110065951/6030 ()
Hmmm, taková jakási nejasná zápletky. Kůlna kdoví kolik kilometrů od paneláku, aby v ní mohl garážovat auto? Darek Vostřel v té době na vrcholu kariéry. Pak přišli Rusové, nedržel hubu a už si ani neškrtl... ()
Reklama